romea - logo
23. října 2021 (sobota)
svátek má Teodor

 

VYHLEDÁVÁNÍ
 

Markus Pape: Co kauza holocaustu Romů letos přináší

Praha, 23.5.2013 15:09, (ROMEA)
Markus Pape na tiskové konferenci iniciativy Nenávist není řešení.
Markus Pape na tiskové konferenci iniciativy Nenávist není řešení.

Každoroční pietní akt romským obětem nacismu se 13. května 2013 odehrál ve znamení historicky první účasti hlavy katolické církve. Zatímco vláda letos neposlala žádného svého člena ani náměstka svých ministrů, Dominik Duka poprvé požehnal poslední místo odpočinků obětí letského tábora. Ty, až na výjimky, byli pokřtění katolíci. Tradiční květnové shromáždění není ale jenom pietní, už léta slouží jako fórum významných politických poselství. Například letos vystoupila Miluše Horská, místopředsedkyně Senátu s odvážným projevem, který bohužel zatím nikdo nepublikoval.

Kdyby se kardinál tryzny nezúčastnil, v hlavních médiích by se zpráva o pietním aktu sotva objevila. Díky němu některé celostátní deníky vytiskly alespoň velkou fotografii s ním s malým popiskem. Komentátoři velkých novin jsou z tématu už léta unaveni. Když jsem po loňské historicky první návštěvě premiéra ČR pietního místa nabídl novinám článek o jeho zásadním projevu „před stromy a ptáky“ (pořadatel Památník Lidice tehdy sice pozval i romské organizace, ale ty se odmítly zúčastnit, protože pieta proběhla v červnu namísto již zaběhnutého 13. května), zástupce novin mi dal najevo, že se o tématu snad už psalo dost.

Na rozdíl od každoročních pietních shromáždění v Lidicích, Ležácích a Terezíně každoroční letské tryzny nejsou pro vládu „povinné“. To souvisí jednak s tím, že v Letech zdejší politik těžko může bodovat u svých voličů plamennými řečmi o vině cizáků a věčné roli obětí „našinců“, jednak s postavením Romů ve společnosti, která většinou nadále na ně nahlíží jako na občany druhé kategorie anebo je alespoň nechce mít sousedy.

Přitom letošní rok je i významným výročím romského holocaustu. Z letského lágru přesně před sedmdesáti lety odjel poslední a největší transport do vyhlazovacího tábora Auschwitz-Birkenau (Osvětim). Táborové budovy pak zcela rozebrali poslední vězňové, areál byl oplocen a místním vstup zakázán. Celé desetiletí se mu vyhábali obloukem, až na začátku sedmdesátých let minulého století výstavba velkovepřína zakleté a bolestivé místo hlavně německých, ale i českých, dějin překryla.

Běžní konzumenti mediálních zpráv nedostávají infromace o dění kolem romského holokaustu. Jen ten, kdo ji sleduje dlouhodobě a zblízka, si všímá malé, ale přece jen významné změny. Letos se vládní zmocněnkyně pro lidská práva poprvé stěžovala na pach blízkého vepřína. „Přála bych si, aby si společnost uvědomila morální rozměr tohoto problému a pochopila, proč je nutné vepřín odstranit.“ Zatímco se v předchozích letech blýskla šaty s květovými vzory, jakoby se chtěla zúčastnit jarní zahradní slavnosti, letos se už oblekla decentně, což symbolizuej její posun pozitivním směrem.

Dokonce tvrdě kritizovala politiku vlastního zaměstnavatele – vlády: „Při vědomí tragických osudů Romů, které si dnes připomínáme, (…) budeme vždy razantně vystupovat proti nesmyslným politikám vytlačování Romů z obcí kamsi na skládky polorozpadlých průmyslových závodů a (…) zachování ubytoven jako jednoho článku sociálního bydlení.“

Co nám to připomíná?

Lidická výstava o „slušném“ bachařovi

Téměř bez pozornosti médií Památník Lidice v  době pietního aktu pořádal výstavu v malé výstavní místnosti obecního úřadu obce Lety. V ní představil nepříliš zvané veřejnosti do té době téměř neznámého Františka Kanského, který se podle památníku zapsal do dějin českého odboje proti nacismu. V poměrné monografické výstavě je představen jako chudák, který jen s velkým sebezapřením – tedy čistě nedobrovolně – sloužil tři roky jako dozorce v letském lágru. V textu výstavy se píše o „cikánském táboře“ s malým „c“. Kanského a ostatní dozorce podle jeho slov první velitel tábora Josef Janovský nutil mučit vězně.

Výstava je sestavená téměř výlučně na základě vlastní pozůstalosti bývalého četníka, kterou autor výstavy prý odkoupil z antikvariátu. Tvrzení dozorce o vlastních zásluhách si Památník Lidice nijak neověřoval, nezjišťoval, proč byl Kanský v roce 1955 vyhozen od policie, zcela pominul základní fakt, že Kanský hned po konci druhé světové války podal trestní oznámení na svého bývalého nadřízeného Janovského. Trestní stihaní jediného člověka, který kdy stál před československým soudem za válečné zločiny spáchané na Romech, skončilo jeho zproštěním obžaloby v roce 1948. Text výstavy o dozorci lágru, kde během několik měsíců zahynulo cestou nepřímého násilí 241 dětí, sarkasticky končí větou: „Možná se dočkal i vnoučat.“

S odstupem času se zdá, že Výbor pro odškodnění obětí rosmkého holocaustu (VPORH) jednal prozíravě, když před lety zásadně odmítl spolupráci s Památníkem Lidice na správě letského areálu. Tato odborná instituce se v Letech za nemalé veřejné prostředky postupně kompromituje. Je přitom opět patrný paternalisticky postoj vlády ke své největší etnické menšině, jejíž příslušníky málokdy pověřuje s řešením „romských záležitostí“. Na to máme přece své „odborníky“, že?

Poté, co se pietního aktu už neúčastní předáci jihočeských (původně slovenských) romských podnikatelů – přes opakované sliby představitelů vlády Památník Lidice jim nedal zakázky stavebních práci při rozsáhle a nákladné rekonstrukci pietného areálu - romští účastníci pietního aktu se letos shodli na tom, že prasečák musí pryč. Po pietním aktu v letské restauraci celé hodiny debatovali se svými zastánci o budoucí strategii na dosažení toho cílu.

Zájem o téma holocaustu Romů se zvyšuje

Čeněk Růžička, předseda VPORH, který pořádá květnový pietní akt v Letech, letos vřele poděkoval všem za účast i za nepříznivých klimatických podmínek. Evidentně byl přešťastný, že se aktu už po třetí zúčastnili jak pražský velvyslanec Spojených státu Amerických Norman Eisen, tak i mnoho zástupců ambasád evropských zemí, představitelé dalších církví, různých institucí a jednotlivci hlavně z řad romistů, studentů, neziskových organizací, které se zabývají i problémy Romů. 

Po dubnovém promítání nového kanadského a mezinárodně mnohokrát oceněného celovečerního dokumentárního filmu „Lidé, kteří se nepočítají“ v pražském kině Pilot, se mladí antifašisté poprvé chytli tématu holocaustu Romů. V současné době připravují rozsáhlý materiál o letském táboře pro další vydání časopisu „Nový Prostor“.

To jsou zprávy, které by se neměly jen tak opomenout, že?

Přečteno: 1238x
 

Nepřehlédněte:

Kam dál:

Štítky:  

Lety u Písku, Nacismus, Rasismus, Politika, Média, Pietní akce, pietní akt



HLAVNÍ ZPRÁVY

Organizace Romodrom oslavila 20. let svého působení ve Žlutých lázních, foto: romeatv

videoVIDEO: Romodrom oslavil 20 let!

20.10.2021 15:00

 

Další články z rubriky







..
romea - logo