romea - logo
23. září 2020 (středa)
svátek má Berta

 

VYHLEDÁVÁNÍ
 

Markus Pape: Mediální analýza Babišovy předvolební akce

8.9.2016 15:48
Markus Pape. Foto: František Kostlán
Markus Pape. Foto: František Kostlán

O čem byla cesta vicepremiéra do Varnsdorfu

A je to zase tady. Ministr financí jako první politik po dlouhé době vytáhl „romskou kartu“ a celý týden hraje prim v médiích. Sice něco plácnul, sice se hned jakžtakž omluvil, dokonce na půdě sněmovny, v podstatě ale vyšel jako vítěz. Řekl o Romech, co si velká část společnosti odjakživa myslí. A je to on, kdo jako první odvážně vešel do lví jámy a přede všemi osobně poukázal na citlivé problémy s nimi spojené.

Předtím už více než rok téma Romové v celostátních médiích úplně vypadlo z popředí mediálního zájmu. Proč? Změnili se sami anebo se zlepšila média ve svém přístupu k tématu? Těžko říci, každopádně od loňského léta Romy jako objekt mediálního zájmu nahradili uprchlíci. Ti sice v této zemi téměř nejsou, ve výstupech mnoha politiků i médií ale fungují jako strašák. Když si na ně dáte pozor, nic vám nehrozí. A právě tohle konzumenti médií rádi vidí, slyší, čtou. Koncept symbolických hranic typu „my a oni“ nezlepšuje jen „naše“ sebevnímání, ale i sledovanost médií. Strach se odjakživa prostě dobře prodává.

Koncept „my a oni“

V devadesátých letech minulého století řešila média téma Romové téměř výlučně v černé kronice. Odpovídalo to duchu doby. Stát Čechoslováků byl koncem roku 1992 rozdělen, na jeho místě vznikly státy Čechů a Slováků, kteří hledali ¨svoji novou tvář. Národní identita se obvykle vytváří vymezováním proti něčemu. A v českém případě to odnesli hlavně romští obyvatelé. Stali se černou ovci nového státu.

Od té doby někteří politici vždy před volbami zneužívali averzi různých částí společnosti vůči Romům, aby získali hlasy ve volbách, jako například Miroslav Sládek z Republikánské strany, Jiří Čunek z KDU, ale i někteří zástupci stran ODS, ČSSD, KSČM, nemluvě o nacionalistických anebo přímo neonacistických stranách jako Národní či Dělnická strana.

Až po sériích protiromských demonstrací v letech 2008, 2011 a 2013, na kterých značná část demonstrantů buď verbálně anebo fyzicky útočila i na příslušníky policie, se jak tisková oddělení policie, ale i zástupce médií poučili. Už většinou neuvádějí etnický původ podezřelých z trestních činů, zveřejňují nanejvýš jejich fotografie či záběry ze soudního jednání. A kupodivu drtivá většina pachatelů těžkých zločinů najednou má bílou pleť. I politici parlamentních stran se v poslední době většinou zdráhali tématu Romové vůbec dotknout. Ani ho ale nijak nepotřebovali, stačilo probrat migraci.

Poučení z minulosti

Tohle vše platilo do minulého týdne, než se ministr financi v rámci předvolební akce vydal do Varnsdorfu. Tam otevřel školu, navštívil místní továrnu, ale nedokázal odmítnout nabídku místní samosprávy podívat se na místní slum – či jak se dnes říká, sociálně vyloučenou lokalitu - a promluvit si s jeho sousedy. Sporné dnes je, co tam konkrétně řekl, jelikož si jeho výstupy zřejmě nikdo z novinářů buď nenahrál anebo jejich nahrávku zatím nezveřejnil.

Po svém návratu do Prahy ovšem řekl médiím tohle: „Navštívil jsem tamní romské domy - a to byl opravdu silný zážitek. Takovou špínu a nepořádek jsem nezažil.“ A v úterý dodal na místě masových hrobů obětí bývalého koncentračního tábora: „Potřebujeme ty lidi integrovat, aby začali chodit do práce, aby byli příkladem pro své děti.“ A to už jen z důvodu, že „původní“ obyvatelé jsou dnes v menšině, že jim je vyhrožováno, že se bojí o život. „Je to ostuda státu, protože 25 let situaci Romů ve Varnsdorfu neřeší. Kam šly peníze na jejich integraci? Proč stát nechává neustále vydělávat obchodníky s chudobou a nesnaží se vymáhat povinnou školní docházku, nemá víc asistentů, kteří by pracovali s romskou mládeží?”

Jak by mohla vypadat reakce ostatních stran i médií

Tolik předseda jedné vládní strany. Jak se to dá hodnotit? Je to pokus znovu rozvířit rasistické vášně – anebo je to jen neobratné plácání politika, který si v určitých situacích nevidí do úst?

Zaprvé - ministr financi otevřel důležitá témata: vládní programy na začleňování sociálně vyloučených lidí stále často nezabírají. Varnsdorfské ghetto v Kovářské ulici je jen jeden z mnoha příkladů, které už dlouho a marně čekají na řešení. Stejně tak jako i nedůstojný památník romským obětem nacismu v podobě páchnoucího velkovepřína. Ani ve Varnsdorfu ani v Letech u Písku si však nepromluvil s Romy o těchto problémech osobně. Jen je používal jako kulisu své kampaně.

Zadruhé - výstupy Babiše uráží jednu ze zdejších etnických menšin vcelku. Znovu posiluje stereotyp typu „co Rom, to špína, neochota pracovat, problémy se sousedy“. Nové je ovšem, že ministr financí z toho viní konkrétní ministry své vlády. Podle něho špatnou situaci části romské populace zavinilo selhání politiků, ke kterým se sám neřadí. Babiš je z vlastního pohledu přece členem hnutí – a žádným politikem.

Zatřetí - vicepremiér ve svém boji o volební hlasy parazituje na závažných problémech určité části společnosti, aniž by sám nabídl způsob jejich řešení. Sice žádá, aby jeho kolegové ve vládě Romům pomáhali při integraci. Dokonce jím velkoryse nabízí částky z „jeho“ státního rozpočtu. Očividně se ale nezajímá o programy, které již běží, a jejichž úspěšná realizace vyžaduje další prostředky. Dokonce právě jeho strana se dlouhodobě podílí na blokování již připraveného zákona o sociálním bydlení. Ten je v očích mnoha odborníků naprosto klíčový pro jakékoliv řešení ve vztahu k potřebným lidem. Bez adekvátního bydlení není prostor na vzdělávání dětí ani perspektiva jejich rodičů na zaměstnání, když určité adresy v praxi fungují jako špatná vizitka u případného zaměstnavatele, který shání pracovní síly.

Tímto tématem by se nejen politici ostatních stran, ale i média před volbami měli zabývat, pokud mají upřímný zájem čelit rasistické volební kampani čerstvě rozjeté jednou z vládních stran. V opačném případě bude mít značné šance na úspěch.

Přečteno: 1186x
 

Nepřehlédněte:

Kam dál:

Štítky:  

Lety u Písku, Andrej Babiš, Romové, romský holocaust, Výroky, Politika



HLAVNÍ ZPRÁVY

Ilustrační FOTO: Romea.cz

Giňa Tabarik k blížícím se volbám: Čunkodomky v Mostě? Dobře vám tak Romale! Co jste si „zvolili“ to máte!

19.9.2020 21:58
I když, Bůh ví, jak by to s blokem 3 v Chánově dopadlo. Ono, první problém nastal totiž v tom, že ho tak nějak místní obyvatelé zlikvidovali. Druhý problém nastal hned potom, co se město rozhodlo situaci vyřešit. A jak jinak, bez Romů. Jak by taky Romové mohli o čemkoliv rozhodovat, nebo se na čemkoliv podílet, když politické zastoupení romské komunity rovná se nule. A to není problém jen v Mostě, je to problém vlastně kdekoliv, kde Romové v Česku žijí.
 celý článek

David Oplatek, sociální pracovník, člen Zastupitelstva Městské části Brno-střed

David Oplatek: Novináři z iDnes.cz si články o Romech cucají z prstu. Je jejich cílem budit nenávist?

19.9.2020 14:00
V sobotu 19. září vyšel v internetovém deníku iDnes.cz článek o tom, že okolí brněnského Cejlu je „no-go zóna“. Takto se obvykle označují místa, kam se bojí chodit nejen běžní obyvatelé, ale nezasahují zde ani policie a další složky veřejné moci. Přesně takový dojem se redaktoři snaží navodit, když píší, že Cejl je „místo, kde vidíte policii jen projíždět.“ Toto je uvedeno přímo v titulku. Samotný text už je přístupný jen po zaplacení. Ten, kdo si v sobotu na internetu otevřel idnes.cz, tak musel nabýt dojmu, že návštěvu ulice Cejl je lepší si rozmyslet.
 celý článek

Závěrečný galakoncert festivalu Khamoro 2018 (FOTO: Petr Karlach)

Festival Khamoro se uskuteční ve dvou blocích v září a listopadu

18.9.2020 9:43
Festival romské kultury Khamoro se uskuteční na podzim, a to ve dvou blocích. První z nich nabídne od 23. do 26. září čtyři koncerty gypsy jazzu či klasické hudby a výstavu, druhý pak od 27. do 29. listopadu koncerty tradiční muziky. Konat by se měla i mezinárodní konference o romské literatuře. Program na setkání s novináři představili pořadatelé z organizace Slovo 21.
 celý článek

 

Další články z rubriky







..
romea - logo