romea - logo
17. února 2020 (pondělí)
svátek má Miloslava
Loading
rozšířené vyhledávaní

Markus Pape: Šluknovský výběžek pět let po nepokojích

3.8.2016 11:38
V Srpnu 2011 lidé demonstrovali ve Varnsdorfu proti Romům
V Srpnu 2011 lidé demonstrovali ve Varnsdorfu proti Romům

Pamatujete si, jak v létě roku 2011 touto republikou zdánlivě zničehonic otřásly protiromské nepokoje? „To nebylo nic proti Romům,“ bránili se tehdy hlavní aktéři z řad místních politiků pojmenování těchto událostí. Cílem protestů prý bylo v prvé řadě prosazovat nulovou toleranci vůči kriminalitě a zneužívání sociálních dávek. Nakonec se ale hlavním terčem demonstrací stáli v drtivě většině Romové žijících v ubytovnách ve Varnsdorfu, do kterých byli v předchozích měsících, podobně jako do dalších měst tohoto zapomenutého kraje, neviditelnou rukou trhu postupně koncentrováni.

Po celé týdny demonstrace v ulicích severočeského městečka ovládaly titulní strany novin. Vláda Petra Nečase horečně projednávala postup státních orgánů, do regionu přijel ministr vnitra se svými náměstky na noční schůzku. Rozhodli se zřídit speciální policejní jednotku, která měla hlídat dění na ulicích dotčených měst. Když byla zřízena, nepokoje už dávno utichly.

Na jaře roku 2013 se situace zopakovala v Duchcově, krátce na to v Českých Budějovicích a doznívala v do té doby nevídaných násilných demonstracích v Ostravě. Na Šluknovsku v tomto období naopak vládl klid, který vydržel dodnes. Podívejme se na to, čím to je.

Tzv. Mačetový útok v Novém Boru

Podle médií byl hlavním spouštěčem nepokojů ve Šlukovském výběžku konflikt místních v Novém Boru. Skupinka pěti mužů šla do místní herny s příznačným názvem „Pivní pomoc“ vyřešit s personálem nevyplacenou částku za výhru na automatech. I pod vlivem drog došlo k tzv. mačetovému útoku, při němž byl těžce zraněn bývalý neonacista. V tomto městě však kupodivu k žádné větší anebo násilné demonstraci nedošlo. Rok na to byli pachatelé odsouzeni k dlouholetým trestům odnětí svobody. Dodnes se neví, odkud se tehdy vzala útočná zbraň. Žádná mačeta se nikdy nenašla. Soud rasový motiv vyloučil.

Novoborský útok spustil pouze klidnou demonstraci ve městě činu. Teprve když se v srpnu starostovi Rumburku ve spolupráci s místní policií podařilo v médiích vydávat běžnou potyčku mezi místními mladíky za skupinový rasový útok dvaceti „zlých“ Romů na čtyři „nevinné“ bílé, přetekl pověstný pohár a tisíce lidí se vydaly do ulic. Někteří z nich obklíčili domy obývané romskými rodinami a začali házet větve a kameny do oken lidí, kteří s incidentem neměli pranic společného. Policie na to nebyla připravena, nechybělo málo a došlo by k pogromu.

VIDEO

 

Kdo ve Varnsdorfu tahal za nitky

Místem dalších demonstrací se znovu nestalo místo konkrétního konfliktu. Ty se začaly konat v sousedním Varnsdorfu, pohraničním městečku, kde po roce 1989 zkrachovala jedna továrna za druhou. Lidé, kteří chtěli pracovat, se buď museli odstěhovat za zaměstnáním jinam, vzít práci načerno, anebo vyrážet za obživou do nedalekého Německa.

Většina těch, kteří se nemohli uplatnit na pracovním trhu, byla odkázána na sociální dávky, což se zdaleka netýkalo jen Romů. Do bývalých podnikových ubytoven anebo hotelů byly sestěhováni Romové z dalších měst, kteří se však neměli šanci uplatnit na místním pracovním trhu.

Některým tamním politikům se v této chvíli podařilo vyhecovat frustrované občany proti jiným frustrovaným. Najednou už tématem číslo jedna nebyla špatná politika kraje či vlády, ale „ti druzí“ ve městě.

Až po měsících se potvrdilo, že hnacím motorem protestů byl konkurenční boj místních politiků (hlavně z řad ČSSD), kteří si platili člena Mladých sociálních demokratů Lukáše Kohouta, aby jako krysař často oprávněnou nespokojenost občanů s vládní politikou přeměnil v povstání lidu.

Asi 200 lidí se sešlo 13. 8. 2014 v Děčíně na protiromská demonstraci, kterou pořádal několikrát souzený podvodník Lukáš Kohout. (FOTO: Jiří Šlemar)

Posílení policejních složek

Dnes už je těžké říci, co nejvíc přispělo k uklidnění situace v regionu. Vládou nařízený vznik speciální pořádkové jednotky (SPJ) pro Ústecký kraj v květnu 2012? Od té doby o ní téměř nebylo slyšet, naposled když vypomáhala při odstranění následků povodní v roce 2013. Přes přísliby ze strany policejního prezidia počet jejích příslušníků nikdy nedosáhl původně plánovaného stavu. V roce 2015 neměla ani sto zaměstnanců, což znamená, že v případě nouze by mohla nasadit maximálně několik desítek mužů na jednom místě a v jedné chvíli. Což se v policejních poměrech rovná bezvýznamnosti. Kdyby ji vláda zítra zrušila, sotva by si toho běžný občan vůbec všiml.

Anebo to byl projekt zlepšení příhraniční spolupráce policejních složek krajských ředitelství policie v Ústí nad Labem a Chemnitz (Saské Kamenici) v sousedním Německu? Realizaci projektu, který se zaměřil na boj proti extremismu, dotovala Evropská unie částkou ve výši téměř půl milionu EUR. Žádost na dotace byla podaná v roce 2009, projekt probíhal do roku 2013. Hlavně německá strana měla po „bitvě o Janov“, čtvrt v Litvínově, na podzim roku 2008 eminentní zájem na tom, aby jiskra masového neonacistického násilí nepřeskočila české hranice.

Romové mimo zájem médií

Jaká je situace dnes? Ač před takovým vývojem varoval dokonce Martin Šimáček, tehdy ještě ředitel Agentury pro sociální začleňování, většina varnsdorfských ubytoven byla uzavřena. Jejich bývalí obyvatelé se přestěhovali do bytů na okraji města anebo do dalších měst.

Kvůli vysokému počtu uprchlíků, kteří hledají útočiště v Evropě, a jejich plošné démonizaci ze strany mnoha českých politiků, nejsou dnes hlavní terčem rasismu v této zemi Romové. Tím pádem o nich média téměř přestala informovat.

V černé kronice navíc převládají případy, v nichž jsou podezřelí z brutálních násilných činů téměř vesměs občané bílé pleti. Vzpomeňme jen na surovou vraždu 15leté dívky skupinou mladíků v Jihlavě z března roku 2013, na amok střelce v restauraci v Uherském Brodu z loňského února či na nedávnou vraždu ženy v obchodním domě na smíchovském Andělu.

Soudní dohry pro aktéry nepokojů

Velkopodvodníka Lukáše Kohouta loni děčínský Okresní soud odsoudil k sedmiletému trestu vězení, Krajský soud nedávno částečně vyhověl jeho odvolání a snížil mu trest na šest let. Minimálně pět let se tedy Varnsdorf nemusí obávat jeho schopnosti rozpoutat další nepokoje. Ani Kohout nebyl nikdy trestně stíhán za své rozsáhlé podněcování veřejnosti k nenávisti v létě roku 2011 – ani ti, kteří ho za to platili.

V místní politice mezitím docházelo k častým rošádám. Petr Jakubec, který se i kvůli své roli při nepokojích z roku 2011, musel načas stáhnout z veřejného života, se mezitím ve Varnsdorfu opět stal radním a krajským zastupitelem Ústeckého kraje. Jaroslav Sykáček se po roční přestávce vrátil do křesla starosty Rumburku, svůj senátorský mandát ovšem v dalších volbách už neobhájil.

Soudní dohru mají popsané události nanejvýš v osobě bývalého místostarosty Darka Švába. Ten byl koncem roku 2013 obviněn mj. z vydírání členů městské policie. Několik měsíců trávil ve vazbě, aby neovlivnil svědky. Podle výpovědí městských strážníků je měl pod vyhrůžkou v červnu roku 2012 podněcovat k tomu, aby místní „potížisty“ vzali mimo kamery a tam jim naložili: „Že město má právníky a ti by nás v případě potíží u soudu zastupovali. A pokud to dělat nechceme, nemáme co u policie dělat,“ řekl strážník Habr letos v červnu před Okresním soudem v Děčíně.

Šváb veškerou vinu kategoricky odmítá a své trestní stíhání považuje za spiknutí svých politických protivníků proti němu. Příslušný státní zástupce Jan Veselý řekl serveru Idnes.cz, že počítá se desítkou dalších stání. Prvoinstanční rozsudek by v tomto případě zazněl nejdříve v příštím roce, tedy pět let po žalovaném činu. I tohle svědčí o lecčems.

Předsedkyně senátu Okresního soudu v Děčíně Iva Najbrtová čte vyjádření. Soud s aktéry rvačky v Rumburku 9. října nezačal. Části obžalovaných se nepodařilo doručit předvolaní, nedorazili ani někteří svědci. Soudkyně další jednání nařídila na 21. května 2013. Hromadná potyčka z loňského 21. srpna rozpoutala etnické nepokoje ve Šluknovském výběžku. (FOTO: ČTK)

Chronologie hlavních události nepokojů ve šluknovském výběžku z roku 2011

4. srpna – Lukáš Kohout, člen Mladých sociálních demokratů ve Varnsdorfu, organizuje na 19. srpen happening ve Varnsdorfu proti nepřizpůsobivým obyvatelům.

7. srpna – Mačetový útok v Novém Boru

18. srpna – Kohoutem plánovaný happening ve Varnsdorfu byl na poslední chvíli zrušen, radnice a policie měly údajně signály, že se na něj chystají neonacisté.

19. srpna – Zhruba stovka lidí se na náměstí přesto schází.

21. srpna – Nad ránem došlo v ulicích nedaleko diskotéky Modrá hvězda k hospodské rvačce mezi mladými návštěvníky diskotéky. Později se prokázalo před soudem, že spouštěcím mechanismem konfliktu byly napadení romského mladíka ze strany „bílých“ a bagatelní spor mezi dvěma dealery drog o dlužnou částkou. Když Romové chtěli chytnout násilníka, „bílý“ dealer drog hodil kamenem na auto jednoho z romských mladíků. Napadení ho pronásledovali, načež se „bílí“ schovali v jednom domě, jeden z Romů vykopl dveře domu a dealera zmlátil tak, že pak skončil v nemocnici. Soud v roce 2012 vyloučil rasový motiv konfliktu, romským účastníkům konfliktu soud udělil podmíněné tresty odnětí svobody, jejich bílí protivníci nebyli trestně stíháni vůbec.

Odpoledne starosta Rumburku spolu s majitelem domu a některými příslušníky policie začal šířit fámu o cíleném rasistickém útoku 20 Romů na 4 „mladíky“. Noviny začaly zprávu šířit, aniž by si jeho tvrzení ověřily u zúčastněných Romů.

22. srpna – Policie obvinila prvního ze zadržených a tvrdila, že měl útok rasový podtext. Rumburského Roma brutálně napadla skupina čtyř etnických Čechů baseballovými pálkami před jeho těhotnou přítelkyní. O incidentu informují jen Lidové noviny.

23. srpna – Na Šluknovsko a Novoborsko přijíždí z Prahy policejní posily s cílem zklidnit vyhrocenou situaci a připravit se na demonstraci ohlášenou na 26. srpna čerstvě vzniklou skupinou s názvem Občanský odpor Rumburk (OOR). Jelikož na tutéž dobu i místo však již měla nahlášenu akci místní organizace ČSSD, ta převzala iniciativu a demonstraci sama zorganizovala s cílem zklidnit emoce a vyzískat politické body.

24. srpna – Média informují, že ve Varnsdorfu byl čtyřmi Romy přepaden 25letý mladík o berlích. Výtržníci mu údajně vytrhli ledvinku s penězi a doklady. Nic takového se později nepotvrdilo.

25. srpna – Policie obvinila další čtyři účastníky rumburské rvačky, z nich jsou tři mladiství. Starosta Rumburku jménem ČSSD svolává na pátek demonstraci proti násilí. Roznáší letáky do domácností s výzvou, aby nikdo na nikoho neutočil ani fyzicky ani verbálně. Cílem je uklidnit emoce. Senátor Miroslav Antl napsal na proruském serveru glosu s titulkem: „Romové utočí…“. V Rumburku jednali ministr vnitra Jan Kubice, policejní president Petr Lessy a Monika Šimůnková s představiteli místní samosprávy.

26. srpna – Média psala, že „na podnět Bílého domu ve Washingtonu přijela do Rumburku zmocněnkyně pro lidská práva velvyslanectví USA v ČR Kelly L. Kopcial a jednala s místostarostou Ladislavem Pokorným o příčinách vzniklé situace“. Odpoledne se na popud místní pobočky ČSSD konala demonstrace pod heslem „Proti kriminalitě a násilí na Šluknovsku“ na Lužickém náměstí v Rumburku. Banky, pošta a obchodníci zavřeli o hodinu dříve a zatloukali okna a výlohy dřevěnými a kartónovými deskami. Patnáctiminutového shromáždění se zúčastnilo kolem 1500 lidí. S projevem vystoupili kromě Jaroslava Foldyny a Jaroslava Sykáčka i Josef Mašín, člen iniciativy OOR.

Starostu a senátora Jaroslav Sykáčka z ČSSD již po prvních slovech vypískal dav z pódia, načež odjel v doprovodu své ochranky z města. Po Mašínově projevu a rozpuštění demonstrace ze strany svolavatelů skupina místních rasistů převzala kormidlo a tisícihlavý dav se vydal na nepovolený pochod městem za hajlování a skandování rasistických hesel typu „Cikáni do plynu“. Skupina asi dvou set jedinců se oddělila od hlavního proudu, obcházela město a vyhledávala domy, kde v té době žili Romové. Dav se nakonec dostal do násilného střetu s policií, která zajistila pět osob pro podezření z přestupků a dvě z trestných činů. Do akce bylo nasazeno 295 policistů, jeden z nich utrpěl lehké zranění. Zajištěny byly útočné nástroje – sekera, mačeta, obušek, baseballová pálka a vzduchovka.

V ten samý den odpoledne pořádal ve Varnsdorfu „falešný asistent poslance Jana Kavana“ a odsouzený podvodník Lukáš Kohout demonstraci ve Varnsdorfu „proti nepřizpůsobivým“. Té se zúčastňuje cca 200 lidí, asi desítka místních neonacistů a kupodivu i Ivan Veselý, romský aktivista a kamarád Kohouta. Policie nakonec Veselého odvedla do bezpečí z obav, že by ho rozzuřený dav mohl na místě lynčovat.

27. srpen – Ve varnsdorfském kině Panorama se konalo veřejné shromáždění občanů města s vedením varnsdorfské radnice. Během bouřlivé diskuse si někteří místní stěžovali na Romy, na politiku radnice a požádali odstoupení starosty Martina Louky z funkce. Na Lužickém náměstí v Rumburku se odpoledne za vydatného deště konalo neohlášené shromáždění několika místních Romů ze Šluknovského výběžku proti pokusům o pogrom.

30. srpna – server Romea.cz zveřejnil video z demonstrace a pokusu o pogrom v Rumburku, které prokázalo rasový podtext útoků na domy obývané romskými rodinami.

2. září – V rumburském domě kultury se konala pracovní schůzka starostů ze Šluknovského výběžku s legislativci z Ministerstva vnitra o návrzích legislativních změn. Výsledkem mnohohodinového jednání je Desatero Šluknovského výběžku.

Neonacistická skupina Svobodná mládež spolu s Lukášem Kohoutem pořádala demonstraci nazvanou „Za odklizení těch, kteří Varnsdorfu škodí“. Shromáždění a následného pochodu městem směrem k romské ubytovně v bývalém hotelu Sport se zúčastnilo okolo šesti set osob, z toho asi 15 neonacistů. Do akce bylo nasazeno 348 policistů.

3. září – Ve Varnsdorfu během neohlášené demonstrace svolané Svobodnou mládeží (SM) a Autonomními nacionalisty, které se zúčastnilo 1500 lidí, včetně přibližně 15 neonacistů, došlo k prvním střetům demonstrantů s policií poté, co se demonstrující marně snaží dostat k ubytovně Sport. Policie při této akci zadržela osm osob pro přestupky a čtyři pro trestné činy (násilí proti úřední osobě, poškozování cizí věci a trestný čin s rasovým podtextem). Podle ní „byla zjevná vyšší míra komunikace a koordinace, různé skupiny se pokoušely překonávat policejní zátarasy a opatření v rizikových lokalitách“. Nasazeno bylo do akce 388 příslušníků SPJ.

5. září – Do Rumburku a Varnsdorfu přijel český aktivista, pedagog a sociální pracovník indického původu Kumar Vishwanathan a nabídl městům svou pomoc v práci s Romy. Na několik dnů se ubytoval v ohrožené ubytovně T. G. Masaryka.

Kumar Vishwanathan při práci v terénu - v tomto případě ve Varnsdorfu, před ubytovnou na TGM. Během nepokojů doprovázel romské děti ze školy domů a jednal s řediteli a učiteli. Foto: František Kostlán

6. září – Delegace Ústeckého kraje vedená hejtmankou Janou Vaňhovou se v Rumburku sešla se starosty obcí a měst Šluknovska. Hejtmanka vyjádřila obavy, že „se násilí přesune ze Šluknovska i do dalších 63 vyloučených lokalit v Ústeckém kraji a zachvátí více než 22 tisíc lidí v nich žijících“.

9. září – Na rumburské radnici se konala koordinační porada se zástupci policejního prezidia, Útvaru odhalování organizovaného zločinu (ÚOOZ) a krajského ředitelství PČR a připravili vedení města na ohlášenou demonstraci DSSS, která se mělo konat následující den v Novém Boru, Varnsdorfu a Rumburku. Demonstrace se mělo zúčastnit tvrdé jádro neonacistického hnutí z Prahy, Brna, Ostravy, Ústeckého kraje a ze SRN. Vedení rumburské radnice vydalo prohlášení pro občany města a žádalo je, aby se této demonstrace nezúčastnili. Někteří místní Romové odjíždějí z města.

Ve Varnsdorfu uskutečnil Lukáš Kohout „Pochod městem za nižší kriminalitu“, kterého se zúčastnilo okolo tří set občanů. Kohout byl zadržen policií, ale policejní vozidlo, kterým měl být odvezen, rozlícený dav obklopil a za skandování „Neberte nám Kohouta!“ ho zdemoloval. Policie, která do akce nasadila 250 členů speciálních pořádkových jednotek (SPJ), musela padesátičlennou skupinu nejrozzuřenějších demonstrantů rozehnat násilím. Donucovací prostředky byly použity vůči cca 50 osobám.

10. září – U ohrožené ubytovny v Novém Boru se konalo shromáždění nově vzniklé iniciativy Násilí není řešení (NNR) i na protest proti srazu asi pěti set účastníků DSSS u vlakového nádraží. Následný pochod po městě se obešel bez větších potyček.

Policie mezitím hermeticky uzavřela Rumburk a Varnsdorf a na všech vjezdech kontrolovala namátkově vozidla, přičemž nalezla řadu potenciálních zbraní – sekeru, kladivo, teleskopické obušky, násady, baseballové pálky, nože a elektrický paralyzér. V linkovém autobuse vystřelil mladík z Hradce Králové na kontrolujícího policistu z plynové pistole.

Zátah policistů v obci Svor proti autobusu plnému neonacistických přívrženců z Německa vedl k odstavení autobusu. Němečtí cestující se rozeběhli do lesa, zastavila je až výstražná střelba. Poté byl autobus za doprovodu policistů odvezen k hranicím.

Mítinku strany DSSS se ve Varnsdorfu zúčastnilo asi 1500 lidí. Po projevu jejího předsedy Tomáše Vandase se dav zhruba 400 neonacistů a místních vydal k neohlášenému pochodu směrem k romským ubytovnám. K prvnímu incidentu došlo v ulici Dělnická, kdy se dav pokoušel přes policejní zátarasy proniknout k hotelu Sport obývanému romskou komunitou. Po zásahu policie se z hlavního shromáždění oddělily skupinky zhruba 30–40 osob, většinou stoupenců neonacismu, a pokračovaly směrem k ubytovně na ulici T. G. Masaryka.

Následného shromáždění před ubytovnou se účastnilo odhadem policie 300–400 osob. Někteří z nich vykřikovali rasistická hesla a vyzvali Romy k tomu, aby opustili město. Došlo ke dvěma pokusům o průnik policejním kordonem, a to za použití lahví, kamenů, popelnic i pyrotechniky. Následný zákrok způsobil oddělení menších skupin, které se poté uchýlily do místních pohostinství či se zdržovaly ve městě.

Podle policie, která nasadila 400 členů SPJ, jízdní policii a vodní dělo, se následně „v ulicích Varnsdorfu rozpoutala válka mezi policisty a demonstranty“ trvající „dlouho do noci“. Při eskalaci napětí v okolí ubytovny v ulici T. G. Masaryka, hrozilo zákeřné fyzické napadání ubytovaných a policistů ze strany části agresivních jedinců z davu. Ty podle policie „sofistikovaně využívali zhuštěné čelo davu jako lidský štít pro krytí svých fyzických výpadů proti policistům pořádkových jednotek. Výpady byly prováděny házením předmětů, vystřelováním kamenů z ručních praků, házením a najížděním kontejnerů na komunální odpad proti policistům, ale i fyzickým napadáním při bezprostředním kontaktu s policisty. Projevy a agresivita směřovaly k aktivnímu a cílenému vyvolávání fyzických střetů s policisty“. Policie celkem zadržela 35 osob, z toho dvacet neonacistů. Tři policisté byli zraněni, z toho jeden přímo pod ochranný štít na obličeji zasažen vystřelenou kovovou maticí a se zraněním byl převezen do nemocnice. Několik civilistů bylo ošetřeno na chirurgické ambulanci ve Varnsdorfu. Po skončení pochodu neonacisti útočili na domy obývané romskými rodinami.

V Rumburku mezitím vystoupil Tomáš Vandas, předseda DSSS. Podle policie byl jeho projev „úderný, avšak korektní, popsal realisticky situaci a mluvil lidem z duše, nebyl rasistický“. Akci se postavil hlouček antifašistů s transparenty „Násilí nic neřeší“ a „Černí, bílí, spojme síly“. Jejich provolávání Vandase vyprovokovalo k drobným slovním přestřelkám. Zhruba tři stovky přihlížejících se pak v klidu rozešly. Antifašisti se přesunuli do rumburského trojúhelníku, kde na ně čekal Mikuláš Vymětal, evangelický farář z Prahy, a pomodlil se za klidný průběh demonstrace. Po několika projevech se asi padesátka příznivců této iniciativy vydala na neohlášený, ale klidný pochod městem.

12. září – Prezident republiky Václav Klaus prohlásil, že má protiromské projevy na Šluknovsku policie rozehnat silou. Doslovně řekl: „Tady musí stát nemilosrdně zasáhnout, zasáhnout silou, aby tyto nepokoje skončily. To je naprosto evidentní věc“. Ve Varnsdorfu Lukáš Kohout pořádal další neohlášenou demonstraci „Proti policejní brutalitě“ před služebnou policie. Akce se účastnilo cca 200 lidí a 260 policistů.

17. září – Ve Varnsdorfu se konalo další setkání vedení města s veřejností v kině Panorama. Jednání bylo bouřlivé, zloba Varnsdorfanů byla vystupňována nejen neřešením situace, ale i zásahem policie a vzrůstající kriminalitou ve městě. Odpoledne se konalo shromáždění ohlášené Lukášem Kohoutem jako náboženské setkání. Zúčastnilo se ho šest set osob. Dav se pokoušel dostat do blízkosti obou romských ubytoven. Zabránilo jim v tom 565 policistů.

Shromáždění DSSS ve Varnsdorfu. (15. 9. 2012)

19. září – Bez předchozího oznámení na Šluknovsko přijel premiér Petr Nečas, navštívil Mateřské centrum Větrník v Rumburku, pak hodinu diskutoval s policejním náměstkem ministra vnitra Vladislavem Husákem, krajským policejním ředitelem Jiřím Vorálkem a dalšími policisty na místním oddělení policie „a s uspokojením přijal informaci, že lidé na Šluknovsku nemají rasistické ani extremistické tendence, jen jsou zoufalí z problémů, které jim romská komunita způsobuje a jejichž řešení se jim zdá být v nedohlednu“. Následovala schůzka se starosty Šluknovska, kde premiér představil starostům vizi vlády, jak vzniklou situaci uklidnit, a slíbil, že pro Šluknovský výběžek budou vyčleněny peníze na zřízení sta nových pracovních míst na veřejně prospěšné práce na dobu tří měsíců.

24. září – Ve Varnsdorfu demonstruje přibližně 300 lidí s dvaceti neonacisty za odstoupení místní samosprávy, policie nasadila cca 500 příslušníků. Iniciativa „Nenávist není řešení“ za podpory anarchistů pořádala „Mezinárodní dětský den“ na dvoře ubytovny Sport, kde si celé hodiny hrály desítky dětí pod ochranou pěti stovek plně ozbrojených policistů. 2. říjen – Proběhla demonstrace Lukáše Kohouta za účasti okolo 200 osob a dohledu 255 policistů.

15. říjen – Ve Varnsdorfu Andrea Žampachová a romská aktivistka Ivanka Čonková ze sdružení Re-akce ve spolupráci s radnicí, místním divadlem a sdruženími MASKA a MAS Šlukovsko uspořádaly na náměstí Edvarda Beneše „Festival pro radost“, který měl znovu spojit občany města. Vystoupil mimo jiných i dětský taneční soubor z ubytovny Sport. Ve Šluknově ve stejně době Lukáš Kohout svolává demonstraci do Šluknova. Zúčastnilo se jí více než tři sta osob, většinou Romů. Kohout nejdříve nechal zahrát národní hymnu a ve chvíli, kdy zahájil projev proti nepřizpůsobivým, přešli Romové do akce. Vypískali ho, vynadali mu sprostě a za aplausu místních s ním začali diskutovat osobně. Kohout akci okamžitě ukončil a odhlásil i ohlášený pochod. Místní Romové ho pro jistotu vlastními auty vyprovodili z města. Po této akci už nikdy neuspěl jako svolavatel davu.

VIDEO

 

19. říjen – Prezident republiky Václav Klaus navštívil Ústecký kraj. „Já vidím absenci jasného programu, ten nemůže vypracovat nikdo jiný než vláda této republiky, považuji za selhání všech vlád za poslední desetiletí, že dělaly líbivá gesta, jmenovaly toho či onoho zmocněnce, založily tu či onu agenturu, za únik od řešení problémů, za falešná gesta, která nikam nevedla,“ uvedl Klaus.

Z Desatera Šluknovského výběžku byl nakonec splněn pouze jeden bod, a to novela zákona o loteriích. Na jeho základě obce přijaly vyhlášky o regulaci hazardu. Šluknov a Jiříkov zakázaly hazard na celém území, Varnsdorf a Rumburk vymezily pro herny pouze určité lokality. Rumburk navíc uzavřel smlouvu s firmou Forbes game o poskytování herních zařízení na území Rumburku jako jediné firmě. Ostatní herny byly zavřeny a ke konci roku 2012 Rumburk měl už jen pět heren a kasin.

Odbory sociálních věcí a zdravotnictví v Rumburku a Varnsdorfu zpřísnily kontrolu příjemců sociálních dávek, aby se nezneužívaly např. v hernách. V případě, že se příjemce dávek provinil, byly mu další dávky vypláceny formou poukázek.

Inspekce životního prostředí zavedla přísnější kontroly sběren druhotných surovin, zvláště těch, které v rozporu se zákonem vykupují kovy i v nočních hodinách. Pracovníci živnostenských úřadů v Rumburku a ve Varnsdorfu kontrolovaly ve spolupráci s policií herny, zastavárny a bazary, zda se zde neprodává kradené zboží. Policie na Šluknovsku provedla několik zátahů proti dealerům drog, zabavila několik drobných varen pervitinu a uzavřela pět velkopěstíren marihuany.

Ke konci roku 2012 zůstala na Šluknovsku zachována všechna policejní tabulková místa i všechna policejní oddělení, navíc ve Varnsdorfu byla zřízena Speciální pořádková jednotka se sedmdesáti členy.

O nepokojích na Šluknovsku vznikly v posledních letech různé studie, natočily se dokumentární filmy, například Na divokém severu od Davida Vondráčka či Místo nepokoje Adama Geberta. Často však znovu přinášely mýty už dávno vyvrácené. Nejlepší a zatím snad nepřekonaná vědecká práce je studie o následcích nepokojů v duších romských dětí ve Varnsdorfu od Zuzany Brodilové.

Zdroje:

Média, vlastní archiv a podklady Ministerstva vnitra České republiky, Mediální reprezentace Romů: případová studie mediálního pokrytí nepokojů ve Šluknovském výběžku, bakalářská práce, Radka Šedová

Kam dál:

Dokument Terezy Reichové o událostech 17.listopadu 2008 na litvínovském sídlišti Janov Kruh: Portrét demonstrace

Dokument Davida Vondráčka z dění na Šluknonvsku Na divokém severu (Šluknovsko 2011 - 2012)

 

 

 

 

 

 

Přečteno: 2515x
 

Nepřehlédněte:

Kam dál:

Štítky:  

Analýza, Šluknov, nepokoje, Extremismus, Neonacismus



HLAVNÍ ZPRÁVY

Tomáš Kaluja. Foto z videa o projektu Vnímaví pre zraniteľných

ČRo: Neřeším, jestli jsem Rom, Maďar nebo Slovák. Jsem obyčejný člověk, říká tanečník Tomáš Kaluja

7.2.2020 10:56
Tomáš Kaluja je maturantem Střední zdravotnické školy v Rožňave. Pochází z romské křesťanské rodiny z Veľkých Kapušan. Už od dětství je jeho největším koníčkem tanec. Soutěžně se mu věnuje doma na Slovensku, ale i v zahraničí. Mimo to patří mezi romské dobrovolníky, kteří pomáhají budovat romskou identitu u romských dětí, které jsou vychovávány v neromských náhradních rodinách.
 celý článek

(Zdroj: Archiv TV NOVA)

Módní návrhář Pavel Berky postoupil mezi TOP 16 v soutěži MasterChef Česko

7.2.2020 0:35
Úspěšný módní návrhář Pavel Berky zkusil své štěstí v soutěži MasterChef Česko. Kachní prso s bramborem a takzvané “griláše” s kachní paštikou
 celý článek

Vepřín v místě bývalého koncentračního tábora v Letech u Písku (FOTO: Muzeum romské kultury)

Demolice vepřína v Letech by měla začít v červnu a skončit letos

6.2.2020 15:35
V Letech na Písecku by letos v červnu mohla začít demolice vepřína, na jehož místě stával za války koncentrační tábor pro Romy. ČTK to dnes řekla Lucie Horáková, mluvčí Muzea romské kultury, které v místě vybuduje památník romského holokaustu.
 celý článek

Další články z rubriky







..
romea - logo