romea - logo
6. srpna 2020 (čtvrtek)
svátek má Oldřiška

 

VYHLEDÁVÁNÍ
 

„Méně dávek, více bídy.“ Celoplošné bezdoplatkové zóny nefungují, největší je v Ústí

24.6.2020 16:27
Sídliště Chanov (FOTO: Miroslav Brož, archiv Pirátské strany)
Sídliště Chanov (FOTO: Miroslav Brož, archiv Pirátské strany)

Města Ústí nad Labem a Trmice se dostala na mapu dvaceti nejdůležitějších událostí v sociální politice v Česku za rok 2019. Tu vydává každoročně Institut pro sociální inkluzi a kontext není příliš příznivý: jde o zavedení bezdoplatkové zóny, která na území obou měst platí plošně od března loňského roku. Institut připomíná, že v jiných městech už byla tato opatření zásahem kraje zrušena, ten Ústecký se k tomu zatím neodhodlal.

Zatímco koncem roku 2018 uvažovalo o zákazu doplatku na bydlení na svém území 71 obcí a 22 z nich tuto dávku skutečně zakázalo, o rok později už o zákazu uvažovalo 100 obcí a v 66 z nich byla ke konci roku 2019 vyhlášena alespoň jedna oblast se zvýšeným výskytem sociálně nežádoucích jevů – lidově řečeno ghetto. Počet obcí s doplatkovými zónami tak meziročně vzrostl na trojnásobek.

To ovšem mluvíme o obcích, které mají na svém území zónu třeba jen v jedné ulici nebo části čtvrtí. Těch, které se za ghetto prohlásily jako celek, je jen několik. A Ústí nad Labem se svými téměř 100 tisíci obyvateli je největší takovou zónou.

Na soudy se teprve čeká

Už od prosince roku 2017 leží na Ústavním soudu návrh na zrušení části zákona o pomoci v hmotné nouzi. Ústavní stížnost podala skupina dvaceti senátorů a nyní se už dva a půl roku čeká na její posouzení.

„Zákaz dávky na bydlení nepřináší vítězství nad obchodníky s chudobou, ale jen ,méně dávek, více bídy‘, tedy další zhoršování situace zasažených domácnostní, včetně rodin s dětmi. Bezdoplatkové zóny jsou výsledkem bezradnosti státu a podlehnutí nátlaku některých obcí, aby jim přenechaly roli arbitra, komu pomoc poskytnout a komu ne,“ uvádí ve své analýze Institut pro sociální inkluzi. Mapa událostí v sociální politice si všímá dvaceti nejdůležitějších událostí za uplynulý rok. Letos kromě bezdoplatkových zón třeba snahy mostecké radnice vyřešit situaci na sídlišti Chanov kontejnerovým bydlením.

V Ústí nad Labem a v Trmicích platí plošná bezdoplatková zóna od března loňského roku a u soudu ji napadla opoziční zastupitelka Karolina Žákovská. Jenže ústecký soud řízení přerušil, dokud o věci nerozhodne Ústavní soud.

Jinde již jsou přitom známé výsledky přezkumů, které vykonaly krajské úřady. Známý je příklad Kladna, kterému už v roce 2018 plošnou bezdoplatkovou zónu zrušil nadřízený Středočeský kraj. Loni v červnu následovalo rozhodnutí Krajského úřadu Královéhradeckého kraje o zrušení zóny vyhlášené městem Úpice a po něm se přidal Olomoucký kraj, když 12. listopadu zrušil nezákonně vyhlášenou bezdoplatkovou zónu ve Šternberku.

Analýza institutu přímo zmiňuje Ústecký kraj, který je nyní „na řadě“ – a měl by se vypořádat s připomínkami proti plošně vyhlášenému opatření obecné povahy na celém území Ústí nad Labem a přilehlých Trmic. Jako inspiraci pro ústecké krajské úředníky zpráva přímo cituje z uvedených zrušujících usnesení krajských úřadů.

„Současná právní úprava tedy neumožňuje pověřenému obecnímu úřadu vydat OOP, jímž je vyhlášena oblast se zvýšeným výskytem sociálně nežádoucích jevů na celé území obce … Nelze zadlužení obyvatelstva obce nebo počet exekučních řízení, stejně tak ani vyšší míru nezaměstnanosti vykazovanou na katastrálním území obce, vnímat jako sociálně nežádoucí jevy ve smyslu § 33d odst. 1 písm. b) zákona o pomoci v hmotné nouzi …“

a dále:

„Zadlužení, které zpravidla představuje hlavní důvod ztráty bydlení u nízkopříjmových osob a příčinu jejich migrace, lze označit za doprovodný jev sociálního vyloučení. Plošné vyhlášení OOP mj. na základě těchto důvodů snižuje efektivitu cílených koncepčních postupů a programů, jež mají za cíl odstranění problémů u osob nacházejících se v nepříznivé sociální situaci nebo osob žijících přímo v podmínkách sociálního vyloučení.“ (z rozhodnutí k městu Úpice)

„Z odůvodnění OOP, jakož ani ze sdělení Odboru vnitřních věcí Městského úřadu Šternberk není zřejmé, jakým způsobem správní orgán dospěl k závěru o zvýšené míře výskytu přestupků v předmětných lokalitách, neboť OOP neobsahuje žádné srovnání s výskytem přestupků v jiných lokalitách ani jiný způsob zjištění uvedené skutečnosti.“ (z rozhodnutí o zrušení opatření obecné povahy MěÚ Šternberk)

Připomeňme, že i město Ústí nad Labem vyhlášení zóny odůvodňovalo mimo jiné falešnými argumenty o růstu kriminality. Kriminalita ve městě přitom už několik let setrvale klesá.

Podle Institutu pro sociální inkluzi je ovšem možné očekávat problémy i do budoucna. Připomíná, že v loňském roce připravilo ministerstvo práce a sociálních věcí návrh zákona, kterým se má nejen doplatek, ale také příspěvek na bydlení určený pro nižší střední třídu, rovnou zrušit a obojí nahradit novou dávkou přídavek na bydlení.

„Podstatným rysem zákona o přídavku na bydlení je přitom převedení odpovědnosti státu za dávkovou podporu bydlení do rukou obcí. Obce budou moci jen pouhou pasivitou přispět k tomu, že se na celém jejich území ze dne na den přestane dávka na bydlení vyplácet do ubytoven. Vlastním rozhodnutím pak budou moci snížit na určitém území nejvýše uznatelné nájemné pro potřeby čerpání dávky na dobu jednoho roku – podobnost s bezdoplatkovými zónami je zde více než nápadná,“ varuje institut ve zprávě, kterou v pondělí představil v Senátu.

Článek vznikl pro Ústav nezávislé žurnalistiky.

 

Robert Malecký, HlidaciPes.org
Přečteno: 1195x
 

Nepřehlédněte:

Kam dál:

Štítky:  

Ústí nad Labem, Sociálně vyloučené lokality, Sociální dávky, Chudoba



HLAVNÍ ZPRÁVY

Filip Grznár (zdroj: repro YouTube)

Grznár schvaloval zastřelení Roma a dalším Romům vyhrožoval vyvražděním. U soudu tvrdí, že šlo o nadsázku

4.8.2020 21:09
U okresního soudu v Chomutově začalo hlavní líčení v případu kulturisty Filipa Grznára, který schvaloval zastřelení mladého Roma v Chomutově a dalším Romům vyhrožoval vyvražděním. Je obviněný z násilí proti skupině obyvatel a proti jednotlivci a ze schvalování trestného činu, za což mu hrozí až rok za mřížemi. Informuje o tom server iDNES.cz.
 celý článek

Josef Serinek (FOTO: Post Bellum)

AUDIO: Česká cikánská rapsodie. Vzpomínky proslulého „Černého partyzána“ Josefa Serinka čte herec Hynek Čermák

3.8.2020 12:10
Český rozhlas Vltava začíná vysílat čtení na pokračování vzpomínek proslulého "Černého partyzána" Josefa Serinka, jemuž se podařilo uprchnout z koncentračního tábora v Letech a zapojit se do oboje proti nacistům, kteří povraždili jeho rodinu. Premiéru každého dílu v podání herce Hynka Čermáka můžete poslouchat každý všední den v 11:30 na Vltavě a po odvysílání ještě po dobu dvou týdnů on-line.
 celý článek

videoZÁZNAM: "Leperiben: My nezapomínáme." Organizace Ara Art i letos pořádala pietní akci k připomínce obětí romského holocaustu

29.7.2020 11:58
V neděli 2. srpna od 18.30 se na pražském náměstí Míru uskutečnila 2. ročník pietní akce k připomínce obětí romského holocaustu, s názvem "Leperiben: My nezapomínáme".
 celý článek

 

Další články z rubriky







..
romea - logo