romea - logo
28. února 2021 (neděle)
svátek má Lumír

 

VYHLEDÁVÁNÍ
 

„Méně dávek, více bídy.“ Celoplošné bezdoplatkové zóny nefungují, největší je v Ústí

24.6.2020 16:27
Sídliště Chanov (FOTO: Miroslav Brož, archiv Pirátské strany)
Sídliště Chanov (FOTO: Miroslav Brož, archiv Pirátské strany)

Města Ústí nad Labem a Trmice se dostala na mapu dvaceti nejdůležitějších událostí v sociální politice v Česku za rok 2019. Tu vydává každoročně Institut pro sociální inkluzi a kontext není příliš příznivý: jde o zavedení bezdoplatkové zóny, která na území obou měst platí plošně od března loňského roku. Institut připomíná, že v jiných městech už byla tato opatření zásahem kraje zrušena, ten Ústecký se k tomu zatím neodhodlal.

Zatímco koncem roku 2018 uvažovalo o zákazu doplatku na bydlení na svém území 71 obcí a 22 z nich tuto dávku skutečně zakázalo, o rok později už o zákazu uvažovalo 100 obcí a v 66 z nich byla ke konci roku 2019 vyhlášena alespoň jedna oblast se zvýšeným výskytem sociálně nežádoucích jevů – lidově řečeno ghetto. Počet obcí s doplatkovými zónami tak meziročně vzrostl na trojnásobek.

To ovšem mluvíme o obcích, které mají na svém území zónu třeba jen v jedné ulici nebo části čtvrtí. Těch, které se za ghetto prohlásily jako celek, je jen několik. A Ústí nad Labem se svými téměř 100 tisíci obyvateli je největší takovou zónou.

Na soudy se teprve čeká

Už od prosince roku 2017 leží na Ústavním soudu návrh na zrušení části zákona o pomoci v hmotné nouzi. Ústavní stížnost podala skupina dvaceti senátorů a nyní se už dva a půl roku čeká na její posouzení.

„Zákaz dávky na bydlení nepřináší vítězství nad obchodníky s chudobou, ale jen ,méně dávek, více bídy‘, tedy další zhoršování situace zasažených domácnostní, včetně rodin s dětmi. Bezdoplatkové zóny jsou výsledkem bezradnosti státu a podlehnutí nátlaku některých obcí, aby jim přenechaly roli arbitra, komu pomoc poskytnout a komu ne,“ uvádí ve své analýze Institut pro sociální inkluzi. Mapa událostí v sociální politice si všímá dvaceti nejdůležitějších událostí za uplynulý rok. Letos kromě bezdoplatkových zón třeba snahy mostecké radnice vyřešit situaci na sídlišti Chanov kontejnerovým bydlením.

V Ústí nad Labem a v Trmicích platí plošná bezdoplatková zóna od března loňského roku a u soudu ji napadla opoziční zastupitelka Karolina Žákovská. Jenže ústecký soud řízení přerušil, dokud o věci nerozhodne Ústavní soud.

Jinde již jsou přitom známé výsledky přezkumů, které vykonaly krajské úřady. Známý je příklad Kladna, kterému už v roce 2018 plošnou bezdoplatkovou zónu zrušil nadřízený Středočeský kraj. Loni v červnu následovalo rozhodnutí Krajského úřadu Královéhradeckého kraje o zrušení zóny vyhlášené městem Úpice a po něm se přidal Olomoucký kraj, když 12. listopadu zrušil nezákonně vyhlášenou bezdoplatkovou zónu ve Šternberku.

Analýza institutu přímo zmiňuje Ústecký kraj, který je nyní „na řadě“ – a měl by se vypořádat s připomínkami proti plošně vyhlášenému opatření obecné povahy na celém území Ústí nad Labem a přilehlých Trmic. Jako inspiraci pro ústecké krajské úředníky zpráva přímo cituje z uvedených zrušujících usnesení krajských úřadů.

„Současná právní úprava tedy neumožňuje pověřenému obecnímu úřadu vydat OOP, jímž je vyhlášena oblast se zvýšeným výskytem sociálně nežádoucích jevů na celé území obce … Nelze zadlužení obyvatelstva obce nebo počet exekučních řízení, stejně tak ani vyšší míru nezaměstnanosti vykazovanou na katastrálním území obce, vnímat jako sociálně nežádoucí jevy ve smyslu § 33d odst. 1 písm. b) zákona o pomoci v hmotné nouzi …“

a dále:

„Zadlužení, které zpravidla představuje hlavní důvod ztráty bydlení u nízkopříjmových osob a příčinu jejich migrace, lze označit za doprovodný jev sociálního vyloučení. Plošné vyhlášení OOP mj. na základě těchto důvodů snižuje efektivitu cílených koncepčních postupů a programů, jež mají za cíl odstranění problémů u osob nacházejících se v nepříznivé sociální situaci nebo osob žijících přímo v podmínkách sociálního vyloučení.“ (z rozhodnutí k městu Úpice)

„Z odůvodnění OOP, jakož ani ze sdělení Odboru vnitřních věcí Městského úřadu Šternberk není zřejmé, jakým způsobem správní orgán dospěl k závěru o zvýšené míře výskytu přestupků v předmětných lokalitách, neboť OOP neobsahuje žádné srovnání s výskytem přestupků v jiných lokalitách ani jiný způsob zjištění uvedené skutečnosti.“ (z rozhodnutí o zrušení opatření obecné povahy MěÚ Šternberk)

Připomeňme, že i město Ústí nad Labem vyhlášení zóny odůvodňovalo mimo jiné falešnými argumenty o růstu kriminality. Kriminalita ve městě přitom už několik let setrvale klesá.

Podle Institutu pro sociální inkluzi je ovšem možné očekávat problémy i do budoucna. Připomíná, že v loňském roce připravilo ministerstvo práce a sociálních věcí návrh zákona, kterým se má nejen doplatek, ale také příspěvek na bydlení určený pro nižší střední třídu, rovnou zrušit a obojí nahradit novou dávkou přídavek na bydlení.

„Podstatným rysem zákona o přídavku na bydlení je přitom převedení odpovědnosti státu za dávkovou podporu bydlení do rukou obcí. Obce budou moci jen pouhou pasivitou přispět k tomu, že se na celém jejich území ze dne na den přestane dávka na bydlení vyplácet do ubytoven. Vlastním rozhodnutím pak budou moci snížit na určitém území nejvýše uznatelné nájemné pro potřeby čerpání dávky na dobu jednoho roku – podobnost s bezdoplatkovými zónami je zde více než nápadná,“ varuje institut ve zprávě, kterou v pondělí představil v Senátu.

Článek vznikl pro Ústav nezávislé žurnalistiky.

 

Robert Malecký, HlidaciPes.org
Přečteno: 1309x
 

Nepřehlédněte:

Kam dál:

Štítky:  

Ústí nad Labem, Sociálně vyloučené lokality, Sociální dávky, Chudoba



HLAVNÍ ZPRÁVY

Zleva: Jan Blatný, Michal Miko, Alena Gronzíková a Cyril Koky

Povinné respirátory? Pro sociálně vyloučené lokality a chudé velký finanční problém. Pokud je vláda vyžaduje, měla by je rozdávat zdarma

22.2.2021 10:30
Ministerstvo zdravotnictví dnes vydá mimořádné opatření, ve kterém kvůli šíření epidemie covidu-19 zpřísní povinnost ochrany dýchacích cest. Podle dřívějšího vyjádření ministra Jana Blatného (za ANO) bude nařízení platit od půlnoci z dneška na úterý, týkat se bude veřejných míst s větší koncentrací lidí. Lidem v nich už nebude stačit textilní rouška, ale budou muset nosit respirátor, nanoroušku nebo dvě chirurgické roušky. Podle některých opozičních politiků by měl dávat občanům respirátory zdarma. To navrhují i redakcí serveru Romea.cz oslovení odborníci pracující v sociálně vyloučených lokalitách nebo s Romy.
 celý článek

Video na podporu očkování natočila i skupina celebrit z menšinových komunit, mezi nimi například herec Adil Ray či komik Romesh Ranganathan (FOTO: Repro Youtube)

videoBritská studie: Příslušníci etnických menšin mají menší důvěru k vakcíně proti covidu-19, méně se očkují, více umírají. V ČR podobná data nemáme

19.2.2021 16:25
Příslušníci etnických menšin žijících v Anglii mají menší důvěru k vakcíně proti covidu-19 než většinová populace. To se promítá i do počtu očkovaných. Zatímco bělochů ve věku 70 až 79 let naočkovali angličtí zdravotníci již 86 procent, v případě černochů je to jen 55 procent, vyplývá ze studie, o které informovala agentura Reuters.
 celý článek

Lékařka Marie Nejedlá v rozhovoru pro ROMEA TV vysvětluje popis výroby vakcíny proti COVID-19, foto: romeatv

videoLékařka pro ROMEA TV vysvětluje nejasnosti kolem očkování: Z čeho je vakcína složená? Jak funguje?

19.2.2021 13:40
Ochota občanů České republiky nechat se očkovat proti nemoci COVID-19 od konce roku mírně vzrostla. Na konci ledna mělo o vakcínu zdarma zájem 54 procent dospělých v ČR. Jak ukazují průzkumy ze zahraničí, mezi etnickými menšinami je však ochota k očkování nižší. Platí to zřejmě i u Romů v České republice. Poměrně často se opakuje několik otázek a názorů, které jsou s vakcinací spojené. Z čeho jsou vakcíny proti COVID-19 složené? Vakcíny byly vyvinuty velmi rychle, jsou proto nekvalitní? Do jaké míry jsou vakcíny účinné? ROMEA TV přináší sérii videí, kde na tyto otázky odpovídá lékařka Marie Nejedlá ze Státního zdravotního ústavu.  
 celý článek

 

Další články z rubriky







..
romea - logo