romea - logo
1. prosince 2021 (středa)
svátek má Iva

 

VYHLEDÁVÁNÍ
 

Michaela Marksová Tominová: Vliv rozsudku D.H. na postupnou desegregaci školství je zásadní

Praha, 19.11.2013 15:07, (ROMEA)
Michaela Marksová Tominová.  Foto: Lukáš Houdek
Michaela Marksová Tominová. Foto: Lukáš Houdek

Minulý týden uplynulo již šest let od přelomového rozsudku Evropského soudu pro lidská práva v případu D. H. a ostatní versus Česká republika. Rozsudek potvrdil, že ČR diskriminuje romské děti tím, že je nadměrně posílá do praktických škol (dříve zvláštních). 

Česká vláda podle rozsudku ze 13.11 2007 porušila právo 18 romských dětí z Ostravska na vzdělání a zákaz diskriminace tím, že byly zařazeny do zvláštních škol. Velký senát Evropského soudu pro lidská práva tak zvrátil rozhodnutí nižší instance, proti němuž se stěžovatelé odvolali. Verdikt přijali soudci poměrem hlasů 13:4. Podle rozsudku porušila ČR článek evropské úmluvy o lidských právech o zákazu diskriminace a článek protokolu k úmluvě, který se týká práva na vzdělání. I přes mezinárodní kritiku České republiky tento problém u nás stále přetrvává.

V naší anketě jsme se v této souvislosti optali třech osobností, které se zabývají lidskými právy či školstvím, jestli rozsudek D.H. proměnil české školství, případně jak. Jde o tyto osobnosti:

  • Michaela Marksová Tominová, stínová ministryně ČSSD pro lidská práva a rodinu
  • Ondřej Liška, bývalý ministr školství, který prosazoval inkluzívní přístup, předseda Strany zelených
  • Jolana Šmarhovyčová, sdružení Vzájemné soužití (bylo to právě Vzájemné soužití, díky němuž byla žaloba D.H. a ostatních podána a dotažena až k Evropskému soudu pro lidská práva)

V prvním článku přinášíme reakci Michaely Marksové Tominové.
Odpověď Ondřeje Lišky je zde. Odpověď Jolany Šmarhovyčové je zde.

Proměnil rozsudek D.H. české školství? Pokud ano, jak? Pokud ne, proč?

Marksová Tominová: Vliv rozsudku je naprosto zásadní

 

Řekla bych, že nejsprávnější odpověď by byla: „Ještě neproměnil, ale již několik let pozvolna proměňuje.“ Přes skepsi kvůli pomalému postupu jsem jednoznačně přesvědčena, že jeho vliv je dodnes naprosto zásadní. Pravda, zpočátku se s ním české školství vyrovnalo svým vlastním svérázným způsobem – když Dr. Pilař z ministerstva vymyslel ono přejmenování škol zvláštních na školy praktické.

Celou dobu to byl ale významný nástroj v rukách nevládních organizací. Posléze v relativně krátkém časovém úseku, kdy byli ministři Ondřej Liška a Marie Kopicková, byl rozsudek důležitý i pro prosazování změn v rámci ministerstva - pro ty úředníky a úřednice, kteří změny prosazovali proti těm, kteří jim více či méně aktivně bránili.

Ačkoli za ministra Dobeše došlo téměř k destrukci té části organizační struktury, která změny směrem k inkluzívnímu školství prosazovala, nastartované se stále sune kupředu. Sice mnohem pomaleji, než bychom chtěli, ale zato, doufám, nezadržitelně. Prvními vlaštovkami budiž změny vyhlášek.

V současné době čekáme na novou vládu. Ta před sebou má obrovský a veledůležitý úkol: začít aktivně a systematicky bojovat se sociálním vyloučením. Desegregace našich škol hraje v tomto boji naprosto klíčovou roli. Návody, jak to udělat, už existují, například ve vládní Strategii boje proti sociálnímu vyloučení. Co zatím chybí, je jasná a nekompromisní politická vůle vládních představitelů tato opatření prosadit. Pevně věřím, že ji nová vláda najde.

Přečteno: 856x
 

Nepřehlédněte:

Kam dál:

Štítky:  

Anketa, Vzdělávání, rozsudek D.H., segregace, Děti



HLAVNÍ ZPRÁVY

 

Další články z rubriky







..
romea - logo