romea - logo
30. srpna 2016 (úterý)
svátek má Vladěna
romano vodi - předplatné
Loading
rozšířené vyhledávaní

Michal Schuster: Nacistická genocida Romů navazovala na předsudky panující v Evropě již před tím

Hodonín u Kunštátu, 20.8.2012 14:32, (ROMEA)

Vedle několika videí, například proslovu Karla Holomka ze Společenství Romů na Moravě a ministra školství Petra Fialy, přinášíme v psané formě i důležitý projev historika Michala Schustera, v němž je na první pohled zřetelná podobnost dobových výroků na adresu Romů, s výroky dnešních anticiganistů, rasistů a xenofobů včetně některých současných politiků.

Proslov historika Mgr. Michala Schustera z Muzea romské kultury na pietní aktu v Hodoníně u Kunštátu, 19. 8. 2012:

Dobrý den dámy a pánové, vážení hosté,

každoročně tu rekapituluji základní fakta o pronásledování Romů na území Protektorátu Čechy a Morava v letech 1939 – 1945, které bylo nedílnou součástí nacistického plánu na tzv. konečného řešení cikánské otázky v Evropě. Zdejší tábor se spolu s táborem v Letech u Písku stal jedním z nástrojů tohoto řešení, a také proto má v českých dějinách významné místo.

Oba tábory vznikly na základě výnosu o potírání tzv. cikánského zlořádu z července 1942, který znamenal zostření rasového postupu proti Romům a na základě něhož byl proveden i soupis všech tzv. Cikánů a cikánských míšenců, kterých bylo v Protektorátu zjištěno zhruba 6500.

Asi třetina z nich byla od srpna 1942 koncentrována ve dvou nově vzniklých táborech, přičemž hodonínským prošlo zhruba 1400 romských mužů, žen a dětí. 121 z nich bylo pohřbeno v masovém hrobě na tomto místě po tom, co zemřeli na následky tyfové epidemie, vzniklé díky katastrofálním životním podmínkám v táboře. Dalších téměř 900 vězňů bylo 21. srpna 1943 odtransportováno do vyhlazovacího koncentračního tábora Auschwitz, kde většina z nich zahynula.

Za tímto strohým výčtem se však skrývají tisíce osobních tragických osudů a příběhů. Stejně tak se za ním skrývají tisíce rozhodnutí a jednání lidí, kteří tyto události sami iniciovali nebo dokonce prováděli. Nacistická genocida Romů navazovala na předsudky vůči této menšině panující v Evropě již před nástupem nacismu k moci. Opatření tehdejších úřadů vycházela z xenofobního postoje tehdejší společnosti. Lidem žijícím v Evropě v 30. letech 20. století proto ani nemuselo připadat a ve většině případů také ani nepřipadalo nic zvláštního či znepokojivého na postupných radikalizujících se tendencích směřujících k potlačování práv různých skupin obyvatel vedoucích až k tzv. konečnému řešení.

Poslechněme si nyní několik ukázek ze strohých úředních dokumentů, které však velice dobře ilustrují postupný proces likvidace Romů na našem území.

1. prosince 1938
Okresní hejtman v Poděbradech pro prezidium zemského úřadu v Praze:

„Na všech úředních dnech, ve společnosti i od jednotlivců jsem stále vyzýván, abych se u vlády postaral o napravení tohoto zla a jako nejspolehlivější prostředek se navrhuje jednomyslně zřízení koncentračních táborů pro cikány a tuláky. Očekávaná nová vláda by si rázem získala všeobecné sympatie a díky všech tříd obyvatelstva, kdyby podobné opatření zavedla.“

5. února 1939
Obecní zastupitelstvo ve Svatobořicích pro předsedu česko-slovenské vlády Rudolfa Berana:

„Byla-li až doposud špatnou politika humanity, musíme nastoupiti cestu jinou. I nám nesmí býti vytýkáno, budeme-li chtíti kmen národa malého očistiti od takových parasitů jako jsou cikáni.“

6. července 1939
Okresní četnický velitel v Litomyšli pro Okresní úřad tamtéž:
„Nejprve ale musí býti jasno, že názory oněch „lidumilů“, kteří cikány znají pouze z nějakých básní nebo melancholických písniček, …jsou nemístné…, a že k jejich názorům se při dalších prací v potírání cikánů nesmí vůbec přihlížeti, má-li býti dosaženo účelu a lidstvo zbaveno horšího zla, než je rakovina.“

30. listopadu 1939
Oběžník protektorátního ministerstva vnitra pro zemské úřady v Praze a v Brně:

„Podřízeným úřadům a orgánům buď uloženo vyzvati všechny cikány, aby se do konce ledna 1940 trvale usadili a zanechali kočování. Kočovnické listy buďtež jim odňaty. Kdo neuposlechne, bude zařazen do kárných pracovních táborů."

17. ledna 1940
Policejní ředitelství v Brně Zemskému úřadu tamtéž:
„Je v povaze rasy cikánů a jejich semitského původu, že jejich silný rodový pud a vrozený sklon ke kočování světem bude podroben nejpřísnějším opatřením právním, jež kdy byla na potírání cikánského zla vydána.“

9. března 1942
Vládní nařízení č. 89 o preventivním potírání zločinnosti:
„Za účelem ochrany společnosti před každým škůdcem se zavádí policejní preventivní vazba. Policejní preventivní vazba se vykonává ve zvláštních sběrných táborech. Trvání policejní preventivní vazby není časově omezeno.“

22. července 1942
Vyhláška Okresního úřadu v Brně:
„Dne 2. srpna 1942 bude proveden na celém území Protektorátu soupis cikánů, cikánských míšenců a osob potulujících se po způsobu cikánském jako potulných kotlářů, brusičů nůžek, kočovných trhovců, pokud nemají vlastní živnost se stálým bydlištěm.“

5. 2. 1943
Generální velitel neuniformované protektorátní policie v Čechách vládnímu radovi dr. Schneiderovi (překlad z němčiny):
„Bylo stanoveno, že karanténa nad cikány v Hodoníně bude moci být zrušena před koncem tohoto měsíce, protože až doteď nebyl zjištěn žádný případ skvrnitého tyfu, takže budou moci být tito cikáni po předchozím důkladném odvšivení a dezinfekci oblečení odtransportováni do Auschwitz…Odtransportování cikánů má být provedeno na základě rozkazu říšského velitele SS z 16. 12. 1942.“

10. srpna 1943
Inspektor neuniformované protektorátní policie na Moravě protektorátní kriminální policii v Brně (překlad):
„Generální neuniformovaná policie žádá o sdělení, kdy a kolik cikánů s ohledem na jejich zdravotní stav a na eventuelně ještě probíhající karanténu bude moct být odtransportováno. Povolení k transportu bude uděleno následně telefonicky.“

24. srpna 1943
Protektorátní kriminální ředitelství v Brně pro generálního velitele neuniformované kriminální policie v Praze (překlad):
„…21. 8. a 22. 8. 1943 byl proveden transport sedmi set šedesáti sedmi cikánů do Auchwitz. …22. 8. 1943 v 5:30 byl transport v Moravské Ostravě předán německému četnictvu k dalšímu odsunu do Auschwitz. Převezení a předání cikánů proběhlo bez jediné závady. Po odtransportování cikánů se nachází toho času v cikánském táboře II v Hodoníně u Kunštátu ještě 32 osob…“

13. 9. 1943
Generální velitel neuniformované protektorátní policie na Moravě pro velitele cikánského tábora v Hodoníně u Kunštátu:
„Výše jmenovaný tábor bude koncem září 1943 zrušen. …Jakékoliv další ukončovací práce bude provádět okresní úřad v Boskovicích ...“

1. února 1944
Ředitelství protektorátní policie v Brně pro protektorátní kriminální policii tamtéž:

„S ohledem na konečné řešení cikánské otázky tj. na vysídlení cikánů z Protektorátu Čechy a Morava, byly naplněny a tím pádem se staly bezpředmětnými tyto výnosy: výnosy ministerstva vnitra ze dne 13. 2. 1940 a ze dne 30. 5. 1941…“

Zbývá jen dodat, že toto konečné řešení na našem území bylo provedeno v rámci celé Evropy jako jedno z nejdůslednějších, neboť téměř 90% našich předválečných Romů bylo zlikvidováno.
Děkuji za pozornost.

Schustrův proslov na hřbitově v Černovicích:

Nyní se nacházíme na obecním hřbitově v Černovicích, kde na tomto místě bylo až do ledna 1943 pohřbeno celkem 73 vězňů z nedalekého tzv. cikánského tábora.
Na přelomu roku 1942 a 1943 vypukla v táboře díky katastrofálním životním podmínkám tyfová epidemie. Ve snaze zabránit hromadnému šíření této nákazy bylo rozhodnuto ukončit pohřbívání vězňů na zdejším hřbitově a začalo se pohřbívat na provizorním hromadném pohřebišti u tábora.

Podnět ke zřízení táborového pohřebiště vyšel ze společné iniciativy obecního úřadu a farního úřadu v Černovicích, odkud zdejší starosta a zvláště farář od poloviny listopadu 1942 se stále větší naléhavostí žádali o rozšíření černovického hřbitova nebo o zřízení nouzového pohřebiště s odůvodněním, že úmrtnost vězňů stále stoupá a obecní hřbitov je příliš malý.

Tuto pamětní desku, jejímž autorem je romská výtvarnice Božena Přikrylová, sem umístilo Muzeum romské kultury v roce 1998.

Přečteno: 1632x

Nepřehlédněte:

Kam dál:

Štítky:  

Pietní akce, Holocaust, Žalov, Hodonín u Kunštátu, Nacismus



HLAVNÍ ZPRÁVY

Komunitní úklid ve Vítkově. (FOTO: Archiv Romact)

Romové ve Vítkově navázali spolupráci s městem. Společně zlepšují svoje okolí

29.8.2016 12:13
V sobotu 27. srpna se v Husově ulici ve Vítkově sešli místní Romové ke komunitnímu úklidu dvou městských domů a jejich okolí.
 celý článek

Ida Kelarová. (FOTO: Miret, z.s.)

Ida Kelarová k incidentu na dětském táboře: Jestli si někdo myslí, že nás policie chrání, je na omylu

26.8.2016 15:50
Rozhovor s Idou Kelarovou o incidentu na táboře dětského pěveckého sboru Idy Kelarové Čhavorenge.
 celý článek

Česká filharmonie, Ida Kelarová a soubor Čhavorenge během společného vystoupení. Foto Petr Kadlec, z. s. Miret

Muž vyhrožoval dětem ze sboru Idy Kelarové, střílel ze zbraně. Policie nepřijela

26.8.2016 15:33
Výstražná střelba do vzduchu a sprosté nadávky: tomu všemu opakovaně čelili účastníci tábora Romano Drom, který se konal letos počátkem srpna v Jiřetíně pod Jedlovou. Obyvatel obce, jehož domek sousedí s areálem, kde tábor probíhal, během tří dnů dvakrát „vyběhl“ na přítomné děti a vedoucí s dosud blíže neurčenou zbraní, z níž následně střílel do vzduchu.
 celý článek

Diskuse:

Každý diskutující musí dodržovat PRAVIDLA DISKUZE SERVERU Romea.cz. Moderátoři serveru Romea.cz si vyhrazují právo bez předchozího upozornění odstranit nevhodné příspěvky z diskuse na Romea.cz. Při opakovaném porušení pravidel mohou moderátoři diskutéra zablokovat.

Další články z rubriky







Romano voďi

Romano voďi 12/2013

..
romea - logo