Michal Uhl: Vyhrožování smrtí a šibenice pro vlastizrádce policii nevadí?

Zveřejňujeme komentář Michala Uhla ke středeční demonstraci proti imigraci, proti kvótám a za vystoupení z Evropské unie. 

Dnes jsem se zúčastnil sluníčkářské demonstrace. Byla hned vedle kamarádů a přívrženců Adama B. Bartoše a Tomia Okamury, kteří se rozhodli zatočit s migranty, muslimy a další verbeží. Obě dvě demonstrace byly řádně nahlášeny.

Několik postřehů: Upozorňoval jsem velitele zásahu, že ty šibenice nejsou ok. A že to je vyhrožování smrtí, což není úplně v souladu s ústavním pořádkem – velitel zásahu (policista služební průkaz: 213437) reagoval, že pokud mám pocit, že se děje něco nezákonného, mám to jít ohlásit na služebnu.

Upozorňoval jsem zástupce MČ Praha 1, kteří mohou podle zákona shromáždění rozpustit, že shromáždění vykazuje znaky, které potlačují práva a svobody člověka. Úředník prohlásil, že šibenic je jen pár, a že chudák svolavatel za to nemůže, kdo mu sem přijde. A že není důvod, kvůli takovým drobnostem. A pokud se děje něco protiprávního, ať jdu za policií.

Za chvilku Adam Bartoš začal burácet na celé náměstí, že „politikům dáme týden“ a pak, pokud něco neudělají, vezmeme zákon do vlastních rukou! Protože tady „žádné čmoudy“ nechceme (fakt to říkal, a policie a úřad nic).

Když později začali extrémisté pochodovat směrem ke Strakově akademii, namířili si to přímo do našeho řádně svolaného shromáždění.

Ze symbolických důvodů – neb násilí extremizmu a nenávisti se neustupuje, si malá část z nás sedla na zem (cca 7 osob) a rozhodla se neopustit místo. Zde vidím selhání velitele zásahu, který mohl pochod odklonit jinou ulicí a nic by se nestalo. Pokud Bartošovci a Okamurovci chtěli za každou cenu jít danou ulicí, rovněž by to bylo možné bez střetu, vzhledem k tomu, že jsme zabírali jen cca 10 % ulice. Policie mohla sedící skupinu bez problémů oddělit od průvodu, kdyby těžkooděnci vytvořili hradbu.

Seděli jsme na zemi s tím, že jsme připraveni nést důsledky za neuposlechnutí výzvy. Byli jsme vyzváni a po neuposlechnutí se do nás pustili těžkooděnci. Začali nás postupně odtahovat a použili podle mého soudu dost neadekvátní postup a sílu. Např. jeden z těžkooděnců chytil levou rukou Kateřinu Krejčovou za temeno hlavy a pravou rukou ji chytil pod krkem. Kroucením do strany ji pak donutil k pohybu. Tomáš Schejbal během zákroku „ztratil“ část zubu. Část zadržených hned pustili, část ne. Způsob, jak represivní složky jednaly s lidmi, které vlastně odtahovaly pro jejich vlastní bezpečnost, byl dost skličující. Na některých policistech bylo evidentní, že situaci, kdy mají zlegitimizované násilí, si užívají a místo, aby donucovacích prostředků použili přiměřeně, používali je, co to šlo.

Závěrečnou třešinkou na dortu bylo, když policisté neumožnili advokátu zadržených přístup k jeho klientům... Přístup i postup policie považuji za hodně problematický.