romea - logo
25. května 2022 (středa)
svátek má Viola

 

VYHLEDÁVÁNÍ
 

Miloš Vystrčil: Pieta v Letech u Písku je i výzvou, aby se lidé chovali férově k menšinám

8.5.2022 13:54
Miloš Vystrčil 8. 5. 2022 v Letech u Písku (FOTO: Petr Zewlakk Vrabec)
Miloš Vystrčil 8. 5. 2022 v Letech u Písku (FOTO: Petr Zewlakk Vrabec)

Pieta v místě romského koncentračního tábora v Letech u Písku je i výzvou, aby se v budoucnu společnost chovala férově k jakýmkoli menšinám, řekl dnes ČTK předseda Senátu Miloš Vystrčil (ODS). U tamního nouzového pohřebiště po poledni začalo pietní shromáždění k uctění památky romských a židovských obětí nacismu. Úctu, která se při pietě projevuje, si zaslouží všechny oběti nacismu, uvedl Čeněk Růžička z Výboru pro odškodnění romského holokaustu. Ministr kultury Martin Baxa (ODS) označil vepřín za místo české hanby a omluvil se za politiky různých stran, kteří dříve temný příběh Letů ignorovali či znevažovali. Dnešní pieta je důležitá i proto, že situace menšin začíná být v ČR před komunálními volbami vyhrocená, řekl ČTK vicepremiér Ivan Bartoš (Piráti). Vepřín v Letech by se měl podle Muzea romské kultury začít bourat v létě.

"Pietní místa jsou dokumentem bezpráví a nelítostné perzekuce, kterou romská komunita, židovská komunita a další lidé zažívali od fašistů. Je to pro nás memento, abychom dělali vše pro to, aby se takové utrpení neopakovalo. To, že si to připomínáme na místech, kde tomu tak bylo, umocňuje tu výzvu, abychom dělali všechno pro to, aby se v budoucnosti společenství dokázala chovat férově a seriózně k menšinám, ať jsou to etnické, sociální nebo náboženské menšiny, a abychom si uvědomili, že úroveň demokratické společnosti se pozná jednak podle toho, jak se chová k menšinám, a jednak podle toho, zda dokáže, nebo nedokáže přiznat chyby," řekl ČTK Vystrčil.

ZÁZNAM PIETNÍHO AKTU

Doplnil, že to vše symbolizuje památník Lety u Písku. Dokazuje podle něj, jak fašisté a komunisté netolerovali menšiny. "A to, že jsme i my udělali chybu, když jsme (včas) nedokázali vykoupit prasečák a zbudovat pietní místo. Trvalo to delší dobu, než by to mělo trvat, kdybychom si dokázali více uvědomit, jak velký význam to pietní místo má," řekl Vystrčil.

Pietního aktu se zúčastnili i vicepremiér Ivan Bartoš (Piráti), Baxa nebo bývalý ministr zahraničí Karel Schwarzenberg (TOP 09). Baxa uvedl, že Romové zažívali po staletí segregaci a sociální vylučování. "Osud většiny českých Romů se tragicky naplnil v holokaustu. Sociální segregace pokračovala za komunismu v jiné podobě dál. Rád bych řekl, že příběh vylučování Romů ze společnosti skončil s listopadem 1989, trvalo ale víc než dvacet let od revoluce, než padlo rozhodnutí o vykoupení vepřína," řekl Baxa.

Bartoš ČTK řekl, že pieta v Letech je na místě, protože historie má tendenci se opakovat. "Třeba situace, která souvisí se současnou válkou a uprchlíky, v jistém směru kopíruje historii druhé světové války. Památník v Letech, který bude už brzo stát, je důkaz lidské vytrvalosti, lidí, kteří nezapomínají. Paměť a důstojná vzpomínka nám umožňuje předcházet stejným chybám. Situace s výhledem ke komunálním volbám a menšinám v České republice začíná být opět vyhrocená. Musíme v sobě najít lidství, a ne předsudky," řekl Bartoš.

Poslanec KDU-ČSL Hayato Okamura řekl, že stejně jako před 80 lety jde o lidskost. "Překlenout cizost a jinakost, anonymitu, která je mezi lidmi. Události na Ukrajině nám ukazují, že zdánlivě každodenní lidskost je nesamozřejmou hodnotou," řekl poslanec. Dodal, že při komunálních i dalších volbách je třeba bránit populismu, když bude někdo "vytahovat romskou kartu".

Po aktu mohou lidé navštívit farní hřbitov v nedalekých Mirovicích, kde jsou pohřbené především dětské oběti letského tábora.

Pietní akt začal českou hymnou, držela se i minuta ticha za oběti války na Ukrajině. "Romský holokaust je pořád ještě pojmem neznámým, do značné míry. Něco už se ve společnosti ví, ale pořád si z toho společnost nebere ponaučení, a to mě hrozně štve. Snažíme se rozumně společnost informovat," řekl ČTK Růžička. Podle něj teď chybí peníze na "to nejdůležitější", centrum Romů a Sintů v Praze. Z norských fondů mají jeho zakladatelé asi 30 milionů Kč, dodal Růžička.

Z historie koncentračního tábora v Letech u Písku

Původní prostor v Letech u Písku sloužil v roce 1940 jako ubytovací zázemí pro stavební dělníky. Poté zde vnikl pracovní a kárný tábor, a to na rozkaz ministra vnitra protektorátní vlády Josefa Ježka ze dne 15. července 1940, který byl vydán na základě vládního nařízení č. 72 o kárných pracovních táborech ze dne 2. března 1939. Toto nařízení tedy bylo vydáno ještě před obsazením země nacisty. V kárném a pracovním táboře byli podle vyhlášky koncentrováni „práce schopní potulní cikáni a jiní tuláci stejným způsobem žijící, řemeslní žebráci a osoby žijící ze žebroty jiných (dětí a pod. ), řemeslní hazardní hráči, notoričtí zahaleči, povaleči a osoby, žijící z nečestných výdělků (prostituce a pod.) vlastních nebo jiných osob“. Prvních dvanáct vězňů sem dorazilo již 17. července 1940.

Dne 1. srpna 1942 byl tábor přeměněn na Cikánský tábor a vzápětí sem byly transportovány celé romské rodiny. Koncentrák zahájil činnost 1. 8. 1942 a byl zrušen 4. 5. 1943. Jeho kapacita byla sice zvětšena tak, že tábor byl schopen pojmout až 600 vězňů, ale i tento počet byl brzy překročen, neboť v průběhu srpna 1942 bylo v táboře internováno přes 1100 mužů, žen a dětí. Tábor nebyl vybaven potřebným hygienickým a dalším zařízením pro tak velký počet osob. Vězni se museli často mýt v nedalekém rybníku. Navíc tu byli až do srpna 1942 vězněni pouze muži. Od srpna 1942 zde ve zcela neuspokojujících podmínkách živořily i ženy a děti. Po velkém náporu v srpnu 1942 přicházeli do tábora většinou pouze jednotlivci nebo rodiny.

Přímo v táboře Lety zahynulo 326 osob, z toho 241 dětí. 120 obětí bylo pohřbeno na provizorním pohřebišti u tábora. Někteří přeživší však uvádějí vyšší čísla počtu vězňů, kteří v táboře zahynuli. Dalších 540 zdejších vězňů zahynulo po transportu do Osvětimi. Hromadné transporty se uskutečnily celkem dva. Jako první byl vypraven 3. prosince 1942 transport tzv. asociálů v počtu 16 mužů a 78 žen do koncentračního tábora Osvětim I. Druhý z transportů znamenal prakticky likvidaci tábora v Letech, protože v něm bylo odvezeno 417 vězňů do koncentračního tábora Osvětim II- Birkenau. Zatímco první transport se uskutečnil na základě výnosu o preventivním potírání zločinnosti, druhý již byl realizován na základě Himmlerova výnosu z 16.12. 1942, který nařizoval transport všech Romů do koncentračního tábora v Osvětimi. Zbývajících 198 vězňů bylo přemístěno do cikánského tábora v Hodoníně u Kunštátu (tzv. Žalov) nebo do sběrných táborů v Praze a v Pardubicích.

Přečteno: 539x
 

Nepřehlédněte:

Kam dál:

Štítky:  

Lety u Písku, Holokaust Romů po Česku, Holocaust, Pietní akce, pietní akt, pietní místo



HLAVNÍ ZPRÁVY

 

Další články z rubriky







..
romea - logo