Miroslav Brož: Každé české romské gheto má kamerový systém, ale žádné z nich nemá dětské hřiště

Vážení pozůstalí, moji drazí Romové, kamarádi aktivisté, dámy a pánové,

sešli jsme se tu v opravdu těžké době. Situace Romů a obzvláště těch chudých, se v České republice uplynulých dvacet let zhoršuje. A co je nejhorší, zhoršuje se stále rychleji. Anticiganismus, tedy chorobná nenávist k Romům, je na vzestupu. Kam až situace může zajít? Politika sociální integrace Romů, tak jak jak ji v ČR uplynulých dvacet let známe, selhala, nestačí ani na to, aby zhoršování situace Romů zpomalila, natož, aby ji zlepšila.

Sešli jsme se tu, abychom si připomněli památku romských obětí nacismu, které zemřely v koncentráku Lety. Na místě, kde tábor stál se sejít nemůžeme, stojí na něm prasečí velkofarma a v místech, kde Romové umírali, se rochní ve svých výkalech prasata. Co to vypovídá o postoji české společnosti k Romům? Dovedeme si představit, že by stála prasečí farma v Lidicích, nebo Terezíně? Zdá se vám to absurdní?

Uvědomme si však, že zde zavraždění Romové nebyli oběťmi ani tak německých nacistů, jako českých anticiganistů. Němečtí nacisté povraždili až Romy, kteří Lety přežili a byli odvezeni do Osvětimi. Dozorci ve zdejším koncentráku nebyli němečtí Esesáci, ale čeští četníci. Za zdejší zvěrstva nebyl nikdo potrestán.

Anticiganismus ve své nejhorší podobě není vyznáván neonacisty, ale stal se z něj většinový a převládající názor ve společnosti. Je zakořeněný tak hluboce, že si většina anticiganistů ani neuvědomuje a nepřipouští, že jsou anticiganisty.

Nejhorší protiromská demonstrace, která se odehrála 26.srpna 2011 v Rumburku, která odstartovala sérii dalších protiromských demonstrací ve Šluknovském výběžku a skončila útoky rozzuřeného davu na romské domy, nebyla organizována neonacisty z DSSS, ale místními politiky z ČSSD. Vystoupil na ní poslanec, senátor a starosta. Agresivní dav během protiromských pochodů a demonstrací už netvoří neonacisté, ale běžní občané.

Mainstreamoví politici, kteří ve svých protiromských projevech radikalitou a nenávistí strkají do kapsy řečníky neonacistů, se mohou spolehnout na imunitu. Nakonec mnohokrát jsme viděli, že protiromská rétorika politika znamená zaručený volební úspěch, voliči jsou přece ve velké většině aniciganisté.

V českých kinech trhá rekordy návštěvnosti anticiganistická filmová série Bastardi, v porovnání s níž je internetová neonacistická propaganda čirý amatérismus. V tomto filmu hrají nejznámější čeští herci a dokonce i někteří vrcholní politici.

Anticiganisti jsou i mnozí takzvaní odborníci, někteří se například zuby nehty brání zrušení segregace romských dětí v naší zemi v takzvaných zvláštních, speciálních, komunitních, praktických cikánských školách. Romské děti prý mají jiné vzdělávací potřeby a nemohou být vzdělávány společně s bílými dětmi podle společných osnov. Přitom stejné romské děti, které byli v České republice segregovány ve zvláštních školách, v Anglii úspěšně studují v běžných školách a na univerzitách. Segregací romských dětí ve vzdělávání je, a nezdráhám se to tak nazvat, prováděna kulturní genocida Romů.

Jen o trochu jiný, často možná nevědomý anticiganismus je rozšířen v neziskových organizacích a institucích, které mají Romům pomáhat. Chudí Romové jsou nahlíženi jako objekty integrace, klienti, osoby které nerozumí světu, v němž žijí, podobně jako kdyby byli například mentálně handicapovaní. Proto se pomoc chudým romským komunitám, její podoba a nástroje, plánuje na poradách odborníků v pražských kancelářích. Přece si nebudeme na poradu o léčebném programu blázince zvát jeho pacienty. O Romech se jedná bez Romů. Výsledkem toho je, že každé české romské gheto má kamerový systém, ale žádné z nich nemá dětské hřiště.

Kde se anticiganismus bere? Mnohými, především pak anticiganisty, je anticiganismus vysvětlován sociálně: „Kdyby Romové v České republice tolik nekradli a neloupili, nebyli líní a špinaví, kdyby chodili do práce, nikdo by proti nim nic neměl a žádný anticiganismus by nebyl.“

Podobně byl ale antisemity vykládán i důvod antisemitismu v předválečném Německu: „ Kdyby Židi tolik nešmelili a nebyli tak nečistí a neštítili se pracovat rukama, antisemitismus by neexistoval“. Dnes je tento výklad původu alespoň u antisemitismu považován za zcestný a rasistický. Alespoň antisemitismus je vysvětlován spíše psychoanalyticky, za použití termínů jako „potřeba obětního beránka, temné pudy v každém z nás, potlačovaná agrese. Nenáviděné menšině jsou přičteny hříchy celé společnosti a i ten nejposlednější z posledních si z ní může udělat cíl své nenávisti a toto je považováno za společensky přijatelné.

Pokud je nevědomý, většinový anticiganismus spíše psychického důvodu, než důsledkem nějakých vlastností Romů, potom je ale zdejší prasečí velkofarma pomníkem českého anticiganismu a největším pomníkem v České republice. A dokud nebude zbourán a na jeho místě vybudován důstojný památník romským obětem, situace Romů v České republice se nikdy nezmění, nezlepší. Společnost do sebe nikdy nepřijme menšinu na místě jejíž genocidy provozuje prasečí farmu. To je snad zřejmé.

Miroslav Brož: občanské sdružení Konexe