Monika Šimůnková: Zjistit kolik romských žáků je v praktických školách je nutné, hlasy proti sčítání jsou absurdní

Podle vládní zmocněnkyně pro lidská práva Moniky Šimůnkové je sčítání
romských žáků v praktických školách nutné a správné. "Jen díky sčítání zjistíme,
jestli se tristní situace romských dětí zlepšuje," uvedla Šimůnková v rozhovoru
pro

on-line deník TÝDEN.CZ. Spor o to, zda žáky počítat nebo nepočítat považuje
za absurdní.

Podle Šimůnkové není možné, aby tolik romských dětí, které se u nás dostávají
do praktických škol, bylo skutečně lehce mentálně postiženo. "Výskyt lehkého
mentálního postižení se u všech národů na světě pohybuje zhruba do tří procent.
U romské národnosti v ČR je to desetkrát více, což je totální nesmysl," uvedla
Šimůnková pro Českou televizi. "Chápu, že s tím můžou mít někteří ředitelé škol
problém, protože na nich je, nebo na konkrétním učiteli je, aby podle svého
uvážení zhodnotili, jestli určitého žáka vnímají jako romského, nebo ne. Pokud
ale chceme něco udělat se vzděláváním romských dětí a tím pádem i s jejich
uplatněním na trhu a s celou oblastí romské otázky včetně současných
protiromských nálad, musíme začít právě u vzdělání romských dětí. A to šetření
je jedním z předpokladů," dodala Šimůnková.

Šimůnková si také myslí, že že učitelé znají rodinné zázemí dítěte, vědí, jak
děti vnímá jejich okolí. "Vždyť se přece děje i to, že rodiče neromských dětí
dávají své děti do jiných škol proto, že je v určitých školách nebo třídách
větší počet romských dětí. A z toho musíme vycházet, že nějaké dítě je okolím na
základě mnoha předpokladů považováno za romské. Věřím, že každý učitel z každé
školy je natolik inteligentní, že je schopen nějak celkově zhodnotit situaci
jednotlivého dítěte. Údaje jsou potom anonymizované, nekonkrétní, přinášejí
pouze určité číslo za celou školu a potom určité procento," řekla v rozhovoru
pro TÝDEN.CZ.

O tom, kdo je Rom, má ředitel rozhodovat na základě definice ministerstva
práce, kterou schválil i ombudsman. Podle ní se za romského žáka považuje
člověk, který se za něj sám považuje, anebo je za takového považován významnou
částí svého okolí. Jenže právě tato definice se nelíbí předsedovi Asociace
speciálních škol Jiřímu Pilařovi (TOP 09): "Mě by se třeba dotklo, když bych byl
považován za jiné etnikum, než by si myslel někdo jiný. Ale protože by to bylo
třeba pět lidí, tak bych měl smůlu a stal bych se příslušníkem etnika, kterým se
necítím být," uvedl Pilař v České televizi.

Podle vládní zmocněnkyně však asociace nechce měnit současný stav. "Odpor z
jejich strany v posledním roce, kdy se ministerstvo školství snaží něco dělat,
je obrovský. A teď je samozřejmě další příležitost, jak přijít úplně absurdně s
tím, že se tady porušují lidská práva. To je naprostá absurdita, tento argument.
Kdybychom žádná šetření neudělali, pouze by se zakonzervoval stávající stav.
Vždyť jen díky loňskému šetření ombudsmana se zjistilo, že se u nás ani pět let
po odsuzujícím verdiktu Evropského soudu pro lidská práva takřka nic nezměnilo.
A až konečně poté se začalo něco dít," upozorňuje v rozhovoru pro TÝDEN.CZ
Monika Šimůnková.

Sčítání hájí i Jan Stejskal z Romského vzdělávacího fondu: "Nejde o sčítání,
které by se jakkoliv dotýkalo osobních údajů žáků, provádí se pouze
kvalifikovaný odhad, který má sloužit k zamezení pokračující diskriminace
romských žáků," řekl Stejskal v rozhovoru pro Českou televizi.

O tom, že jsou potřeba data, která ukážou, zda dochází k pozitivnímu posunu v
otázce romského vzdělávání, je přesvědčena i Jarmila Balážová ze sdružení ROMEA.
"Když to neuděláme, tak nebudeme vědět jestli se ten stav zlepšil nebo nezlepšil
nebo kolik těch dětí tam je," uvedla Balážová.