MŠMT chce sebrat asistenty tisícům hendikepovaných dětí. Jde o rozklad inkluze, říká odbornice

Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy (MŠMT) plánuje změnu v podmínkách podpory pro žáky se speciálními vzdělávacími potřebami. Návrh novely vyhlášky o inkluzi, který je v současné době v připomínkovém řízení, by mohl některé skupiny hendikepovaných dětí připravit o podporu asistenta pedagoga.

Přijetí nového znění vyhlášky by nárok na asistenta zúžilo jen na typy postižení, které se týkají především mentálního postižení nebo poruch chování.

„Návrhem jsou extrémně ohrožené děti tělesně postižené, které by přišly o asistenty pedagoga. Pro řadu z nich je to podmínka pro to, aby vůbec ve škole mohly být. O podporu by přišly děti s těžkými řečovými poruchami, které jsou také extrémně ohrožené školním neúspěchem i problémy v oblasti vztahů se spolužáky. Děti s psychiatrickými diagnózami, s těžkým diabetem a dalšími chronickými onemocněními, třeba s onkologickou diagnózou. Také děti se specifickými poruchami učení,“ přiblížila pro server irozhlas.cz možné dopady předsedkyně České odborné společnosti pro inkluzivní vzdělávání (ČOSIV) Klára Laurenčíková, která se proti plánovaným změnám výrazně ohrazuje.

Podle ní MŠMT nepředstavilo žádná konkrétní data, která by rozhodnutí týkající se mnoha tisíců dětí vysvětlovala. Přijetí novely by podle ní v praxi znamenalo absolutní rozklad inkluze. „S rodiči dětí nebyl tento návrh diskutován, neví o něm ani většina školy nebo třeba profesní asociace, nepředcházela mu odborná diskuse,“ říká Laurenčíková. K návrhu novely o inkluzi zveřejnila ČOSIV také své podrobné stanovisko.

Ministerstvo podle stejného serveru navržené změny hájí s tím, že podle něj navrhovaná úprava žádným způsobem nemění hlavní principy a cíle zajišťování speciálních vzdělávacích potřeb dětí, žáků a studentů a jde pouze o úpravy směřující k účelnému nastavení podpůrných opatření.

Změny vítá také Jiří Pilař z Asociace speciálních pedagogů. Podle něj nebyly školy na inkluzi připravené. Bohužel, pak se to vzalo všechno šmahem, a to cestou, která nebyla finančně ani odborně potřebně saturována. Takže jsem rád, že to ministerstvo dává postupně do reálu, aby byla využita každá koruna,“ uvedl pro irozhlas Pilař.

Navrhované změny ve vyhlášce naopak kritizuje Informační centrum pro vzdělávání EDUin, podle kterého jimi MŠMT ustupuje od hledání cesty, jak zajistit individuální posouzení potřeb konkrétního dítěte, a vrací se ke „škatulkování“ diagnóz.

V tiskové zprávě, které centrum k novele vydalo, poukazuje rovněž na skutečnost, že změny se týkají dvou podpůrných opatření, která jsou pedagogicko-psychologickými poradnami předepisována nejčastěji, díky čemuž jsou pro stát zároveň největší finanční zátěží.

„Nově podle předložené vyhlášky nemají mít na asistenta pedagoga nárok mimo jiné žáci se závažným fyzickým postižením, závažnými poruchami řeči nebo učení, dětí s jiným než českým mateřským jazykem nebo v závažných případech sociálního znevýhodnění. To jde přímo proti jednomu z pilířů připravované Strategie 2030+, kterým je snižování nerovností v českém vzdělávacím systému. Takové změny, s nimiž přišlo ministerstvo v návrhu vyhlášky, nelze dělat ad hoc, ale na základě dat a koncepčně,“ zdůrazňuje EDUin.