Muzeum romské kultury do konce ledna převezme památník v Hodoníně u Kunštátu, chce vybudovat nové expozice
Muzeum romské kultury do konce ledna fyzicky převezme areál památníku romského holokaustu v Hodoníně u Kunštátu na Blanensku, jehož správcem se z pověření vlády stalo počátkem letošního roku. V tiskové zprávě to dnes uvedla mluvčí muzea Kristina Kohoutová. Památník vznikl za téměř 100 milionů korun v místě protektorátního koncentračního tábora pro Romy. Stavební práce na památníků trvaly pět let a vznikne v něm expozice připomínající osudy Romů.
Památník vybudovalo Národní pedagogické muzeum a knihovna J. A. Komenského, které mělo vytvořit i expozici, přístupná měla být loni.
Převod památníku na Muzeum romské kultury
schválila v září vláda. Splnila, tak jedno z opatření, které byly schváleny
v rámci Strategie romské integrace do roku 2020.
“Národní pedagogické muzeum vybudování památníku nedokončilo, proto všechny plánované expozice dosud chybí,” uvedla Kohoutová. Muzeum romské kultury je ale vytvoří.
“Od konce roku máme k dispozici grafické zpracování expozic v elektronické podobě. Nicméně stav expozic i budov bude teprve podroben odbornému zkoumání a zhodnocení. Zároveň bude nutno zajistit finanční prostředky na dokončení expozic, jejich výrobu a instalaci včetně dodávek osvětlení a audiovizuální techniky, což proti původnímu plánu předchozí správce nerealizoval,” řekla ředitelka Muzea romské kultury Jana Horváthová.
První letošní akcí bude tradiční srpnový pietní akt, při kterém ale expozice ještě nebude možné vidět.
V areálu památníku je infocentrum, replika vězeňského baráku a zrekonstruovaný barák dozorců. “Kontrastně jsou vyznačená místa nedochovaných původních budov tábora. Pietní místo Žalov, což je místo masových hrobů, je oplocené v lese za táborem,” dodala Kohoutová.
V takzvaném cikánském táboře v Hodoníně u Kunštátu protektorátní úřady shromáždily od srpna 1942 do září 1943 moravské Romy před transportem do Osvětimi. Zařízením prošlo 1396 dětí a dospělých, 207 jich tam zemřelo. Poté byl na místě pracovně-výchovný tábor, na konci války výcvikové středisko wehrmachtu a po osvobození lazaret pro rudoarmějce, ještě později sběrné středisko pro odsouvané Němce a tábor nucených prací.
Za socialismu na místě vzniklo rekreační zařízení. Na jeho odkupu se s majiteli dohodl v roce 2009 tehdejší ministr pro lidská práva Michael Kocáb.
