romea - logo
23. září 2020 (středa)
svátek má Berta

 

VYHLEDÁVÁNÍ
 

Muzeum romské kultury oficiálně převezme areál Památníku v Hodoníně u Kunštátu

20.1.2018 16:33
Památník v Hodoníně u Kunštátu (FOTO: MŠMT)
Památník v Hodoníně u Kunštátu (FOTO: MŠMT)

Muzeum romské kultury (MRK) převezme oficiálně 25. ledna 2018 areál Památníku v Hodoníně u Kunštátu od Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových. Tím se stane správcem celého areálu a bude mít na starosti provoz památníku pro veřejnost včetně vybudování expozic. Zpravodajský server o tom informovala Kristina Kohoutová z MRK.

Ve 13 hodin bude přímo v památníku (přednáškový sál) tisková konference pro novináře spojená s prohlídkou celého areálu. V současnosti je zde infocentrum, což je vstupní budova s prostorem pro expozici a přednáškovým sálem, ubytováním pro průvodce a správce, její součástí je i venkovní amfiteátr. Dále je možné si prohlédnout repliku vězeňského baráku, původní barák pro dozorce a upravený půdorys tzv. cikánského tábora.

"Budova vězeňského baráku už byla v příliš špatném stavu, proto ji patrně bylo nutné strhnout a realizovat hodnověrnou repliku. Nicméně se podařilo zachránit původní barák pro dozorce, který je tak svědkem minulosti budoucím generacím a připomíná tragickou historii místa a romského národa," uvedla ředitelka muzea Jana Horváthová.

Památník vznikl za téměř 100 milionů korun v místě protektorátního koncentračního tábora pro Romy. Stavební práce na památníků trvaly pět let a vznikne v něm expozice připomínající osudy Romů.

Památník vybudovalo Národní pedagogické muzeum a knihovna J. A. Komenského, které mělo vytvořit i expozici, přístupná měla být loni. "Národní pedagogické muzeum vybudování památníku nedokončilo, proto všechny plánované expozice dosud chybí," uvedla již dříve Kohoutová. Muzeum romské kultury je ale vytvoří.

Nedaleko od Památníku je pietní místo Žalov, místo hromadných hrobů obětí tábora, na kterém je umístěn kovový kříž s romskými symboly z dílny romského kamenosochaře Eduarda Oláha.

Převod památníku na Muzeum romské kultury schválila v září vláda. Splnila, tak jedno z opatření, které byly schváleny v rámci Strategie romské integrace do roku 2020.

STRUČNÁ HISTORIE MÍSTA

1940 - 1945

Nedaleko Kunštátu bylo v letech 1940-1950 internační středisko, ve kterém byli shromažďováni lidé nepohodlní tehdejším režimům. V letech 1940-42 místo sloužilo jako Kárný pracovní tábor. Od srpna 1942 do prosince 1943 byl objekt veden jako Cikánský tábor, ve kterém byli soustřeďováni Romové před transportem do Osvětimi. Stejný účel měl i podobný tábor v Letech u Písku. Táborem v Kunštátu prošlo 1396 osob, ze kterých v táboře zemřelo 207 mužů, žen a dětí. V roce 1944 pobývali v táboře vězni kárného pracovního tábora. Před koncem války se v areálu cvičili příslušníci wehrmachtu. V květnu a červnu 1945 v areálu pobývali vojáci rumunské armády. V létě 1945 sloužil objekt jako lazaret Rudé armády.

1948 - 1995

Po komunistickém puči sloužil objekt jako tábor nucené práce. Později se zařízení v Hodoníně využívalo jako rekreační středisko. Areál později sloužil jako rekreační zařízení ROH Maloměřických cementáren Brno pro účely rekreace dětí zaměstnanců. Byla postavena řada nových budov na místo původních.

Začátkem 80. let byl vybudován vyhřívaný venkovní bazén. Po listopadu 1989 došlo k privatizaci objektu. Po letech vzniklo na půdorysu bývalého koncentračního tábora rekreační středisko Žalov. V areálu bylo koupaliště, restaurace a možnost celoročního ubytování v chatkách.

V roce 1995 začíná, MRK pietní akty pořádat i k památce tzv. cikánského tábora v Hodoníně u K., a to ve spolupráci s tehdejším starostou obce Hodonín, panem Miroslavem Plíhalem. Tradice pietních aktů na místě byla založena a v roce 1997 již MRK na Žalově odhaluje památník – kovový kříž s romskými symboly z dílny romského kamenosochaře Eduarda Oláha, o rok později MRK, umisťuje pamětní desku na hřbitov v sousedních Černovicích, tentokrát z dílny nevidomé romské sochařky Boženy Vavrekové (Přibylové). Zároveň již v této době MRK, usiluje o pietní řešení celého areálu bývalého tábora, v němž v té době funguje rekreační zařízení.

2009 - 2017

Počátek února 2009 se ministr pro lidská práva Michael Kocáb předběžně dohodl se stávající majitelkou areálu Alenou Vojtovou, na jeho odkoupení státem. Národní pedagogické muzeum a knihovna J. A. Komenského bylo pověřeno vybudováním Památníku romského holocaustu v Hodoníně u Kunštátu rozhodnutím vlády ČR č. 158 z 2. března 2011 o změně usnesení vlády ze dne 4. května 2009 č. 589 k úpravě pietních míst v Letech u Písku a v Hodoníně u Kunštátu.

V roce 2016 se podařilo dokončit stavební práce v areálu Památníku a v roce 2017 dlouhodobé odborné činnosti týkající se vybudování expozice pro veřejnost a upravit areál tak, aby návštěvník poznal vzhled původního sběrného tábora pro romské vězně z let 1942-1943. Expozice nebyla dokončena.

V prosinci roku 2017 došlo ke změně provozovatele a dne 4. 12. 2017 došlo k podepsání smlouvy mezi Národním pedagogickým muzeem a knihovnou J. A. Komenského a Úřadem pro zastupováním státu ve věcech majetkových o převodu majetku státu – areálu Památník Hodonín u Kunštátu na Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových (ÚZSVM). Od ledna 2018 se stává provozovatelem památníku Muzeum romské kultury.

Přečteno: 1275x
 

Nepřehlédněte:

Kam dál:

Štítky:  

Holocaust, Hodonín u Kunštátu, pietní místo, Média



HLAVNÍ ZPRÁVY

Ilustrační FOTO: Romea.cz

Giňa Tabarik k blížícím se volbám: Čunkodomky v Mostě? Dobře vám tak Romale! Co jste si „zvolili“ to máte!

19.9.2020 21:58
I když, Bůh ví, jak by to s blokem 3 v Chánově dopadlo. Ono, první problém nastal totiž v tom, že ho tak nějak místní obyvatelé zlikvidovali. Druhý problém nastal hned potom, co se město rozhodlo situaci vyřešit. A jak jinak, bez Romů. Jak by taky Romové mohli o čemkoliv rozhodovat, nebo se na čemkoliv podílet, když politické zastoupení romské komunity rovná se nule. A to není problém jen v Mostě, je to problém vlastně kdekoliv, kde Romové v Česku žijí.
 celý článek

David Oplatek, sociální pracovník, člen Zastupitelstva Městské části Brno-střed

David Oplatek: Novináři z iDnes.cz si články o Romech cucají z prstu. Je jejich cílem budit nenávist?

19.9.2020 14:00
V sobotu 19. září vyšel v internetovém deníku iDnes.cz článek o tom, že okolí brněnského Cejlu je „no-go zóna“. Takto se obvykle označují místa, kam se bojí chodit nejen běžní obyvatelé, ale nezasahují zde ani policie a další složky veřejné moci. Přesně takový dojem se redaktoři snaží navodit, když píší, že Cejl je „místo, kde vidíte policii jen projíždět.“ Toto je uvedeno přímo v titulku. Samotný text už je přístupný jen po zaplacení. Ten, kdo si v sobotu na internetu otevřel idnes.cz, tak musel nabýt dojmu, že návštěvu ulice Cejl je lepší si rozmyslet.
 celý článek

Závěrečný galakoncert festivalu Khamoro 2018 (FOTO: Petr Karlach)

Festival Khamoro se uskuteční ve dvou blocích v září a listopadu

18.9.2020 9:43
Festival romské kultury Khamoro se uskuteční na podzim, a to ve dvou blocích. První z nich nabídne od 23. do 26. září čtyři koncerty gypsy jazzu či klasické hudby a výstavu, druhý pak od 27. do 29. listopadu koncerty tradiční muziky. Konat by se měla i mezinárodní konference o romské literatuře. Program na setkání s novináři představili pořadatelé z organizace Slovo 21.
 celý článek

 

Další články z rubriky







..
romea - logo