romea - logo
25. května 2019 (sobota)
svátek má Viola
Loading
rozšířené vyhledávaní

Muzeum romské kultury vybralo firmu, se kterou připraví architektonickou soutěž na nový památník v Letech u Písku

28.3.2019 13:44
Vepřín v Letech u Písku (FOTO: Petr Zewlakk Vrabec)
Vepřín v Letech u Písku (FOTO: Petr Zewlakk Vrabec)

Muzeum romské kultury vybralo firmu ONplan, se kterou nyní připravuje dvoukolovou architektonickou soutěž. Z té by měl vzejít vítězný návrh podoby památníku v Letech u Písku. První kolo soutěže by mělo proběhnout v září 2019. Serveru Romea.cz to potvrdila mluvčí Muzea romské kultury Lucie Horáková.

"Spolupráce vzešla z výsledků výběrového řízení na přípravu a organizaci architektonické soutěže. Tato pražská společnost má zkušenosti jak z oblasti pořádání soutěží tak v oblasti participace – zapojení veřejnosti či zainteresovaných skupin a stakeholderů," uvedla pro server Romea.cz Lucie Horáková.

V současné době se konají přípravy na zpracování zadání a formulaci konceptu památníku. Vyhlášení soutěže se plánuje na podzim.

Muzeum romské kultury zároveň připravuje výběrové řízení na provedení archeologického průzkumu. "Předpokládáme vyhlášení v termínu duben - květen. Záleží na určitých administrativních procedurách Ministerstva kultury," upřesnila mluvčí muzea Lucie Horáková.

Samotné zbourání vepřína by podle dřívějších zpráv mělo proběhnout až bude Muzeum romské kultury znát vítězný návrh památníku. Může se totiž stát, že některá z budov vepřína bude do památníku zakomponována.

Na místě by mělo vzniknout návštěvnické centrum s expozicí, s vystavenými archeologickými nálezy a přednáškovým sálem pro školy a skupinové výpravy. 

Nový památník by se měl veřejnosti otevřít v roce 2023. Stát uvolnil na zbourání vepřína v září 111 milionů korun. Výstavbu památníku budou financovat Norské fondy předpokládanou částkou 1,5 milionů eur, což je téměř 40 milionů korun. Tato částka by měla pokrýt novou výstavbu i s následným provozem až do roku 2024, poté by mělo finance na provoz poskytovat ze svého rozpočtu Ministerstvo kultury.

Památník má vzniknout na místě, kde byl za druhé světové války zřízen romský koncentrační tábor. V 70. letech tam byl postaven vepřín, o jeho odstranění se po roce 1989 vedly dlouholeté spory.

Nakonec vepřín koupil stát za 450,814.796 korun včetně DPH, 372,574.380 korun bez DPH. Daň z přidané hodnoty 78,240.416 se vrátí zpět do státní kasy. Soukromá firma AGPI vepřín vyklidila v březnu 2018 a do správy pak místo dostalo Muzeum romské kultury.

Z historie koncentračního tábora v Letech u Písku

Původní prostor v Letech u Písku sloužil v roce 1940 jako ubytovací zázemí pro stavební dělníky. Poté zde vnikl pracovní a kárný tábor, a to na rozkaz ministra vnitra protektorátní vlády Josefa Ježka ze dne 15. července 1940, který byl vydán na základě vládního nařízení č. 72 o kárných pracovních táborech ze dne 2. března 1939. Toto nařízení tedy bylo vydáno ještě před obsazením země nacisty. V kárném a pracovním táboře byli podle vyhlášky koncentrováni „práce schopní potulní cikáni a jiní tuláci stejným způsobem žijící, řemeslní žebráci a osoby žijící ze žebroty jiných (dětí a pod. ), řemeslní hazardní hráči, notoričtí zahaleči, povaleči a osoby, žijící z nečestných výdělků (prostituce a pod.) vlastních nebo jiných osob“. Prvních dvanáct vězňů sem dorazilo dorazilo již 17. července 1940.

Dne 1. srpna 1942 byl tábor přeměněn na Cikánský tábor a vzápětí sem byly transportovány celé romské rodiny. Koncentrák zahájil činnost 1. 8. 1942 a byl zrušen 4.5.1943. Jeho kapacita byla sice zvětšena tak, že tábor byl schopen pojmout až 600 vězňů, ale i tento počet byl brzy překročen, neboť v průběhu srpna 1942 bylo v táboře internováno přes 1100 mužů, žen a dětí. Tábor nebyl vybaven potřebným hygienickým a dalším zařízením pro tak velký počet osob. Vězni se museli často mýt v nedalekém rybníku. Navíc tu byli až do srpna 1942 vězněni pouze muži. Od srpna 1942 zde ve zcela neuspokojujících podmínkách živořily i ženy a děti. Po velkém náporu v srpnu 1942 přicházeli do tábora většinou pouze jednotlivci nebo rodiny.

Přímo v táboře Lety zahynulo nejméně 326 osob, z toho 241 dětí. 120 obětí bylo pohřbeno na provizorním pohřebišti u tábora. Dalších 540 zdejších vězňů zahynulo po transportu do Osvětimi. Hromadné transporty se uskutečnily celkem dva. Jako první byl vypraven 3. prosince 1942 transport tzv. asociálů v počtu 16 mužů a 78 žen do koncentračního tábora Osvětim I. Druhý z transportů znamenal prakticky likvidaci tábora v Letech, protože v něm bylo odvezeno 417 vězňů do koncentračního tábora Osvětim II- Birkenau. Zatímco první transport se uskutečnil na základě výnosu o preventivním potírání zločinnosti, druhý již byl realizován na základě Himmlerova výnosu z 16.12. 1942, který nařizoval transport všech Romů do koncentračního tábora v Osvětimi. Zbývajících 198 vězňů bylo přemístěno do cikánského tábora v Hodoníně u Kunštátu (tzv. Žalov) nebo do sběrných táborů v Praze a v Pardubicích.

Přečteno: 464x
 

Nepřehlédněte:

Kam dál:

Štítky:  

Lety u Písku, Muzeum, Muzeum romské kultury, Soutěž, památník



HLAVNÍ ZPRÁVY

Miroslav Rusenko (vlevo) a Peter Pollák

videoRozhovor s romskými kandidáty do eurovoleb: Miroslav Rusenko (ČR), Peter Pollák (SK)

22.5.2019 18:35
Dalšími hosty Patrika Bangy v rozhovoru budou tentokrát dva kandidáti do Evropského parlamentu.
 celý článek

Josef Mlejnek jr. a Fedor Gál (FOTO: archiv Josefa Mlejnka, Pavol Frešo, Wikimedia Commons)

Vrtěti psem před volbami. Josef Mlejnek a Fedor Gál o předvolebních manipulacích

22.5.2019 16:48
Na to, jak se „tahá za drátky“ před volbami do Evropského parlamentu, jsme se zeptali politologa Josefa Mlejnka a sociologa Fedora Gála.
 celý článek

Předseda Senátu Parlamentu ČR Jaroslav Kubera během Terezínské tryzny 19. 5. 2019 (FOTO: repro Česká televize)

Kritika projevu Kubery v Terezíně sílí. Zneuctil jste památku obětí holokaustu, rezignujte na svou ústavní funkci, žádají potomci odbojáře

22.5.2019 12:32
Část senátorů z klubů STAN, KDU-ČSL a Senátor 21 se distancovala od výroku předsedy horní komory Jaroslava Kubery (ODS), že totalita může být zahalena do prosazování politické korektnosti nebo multikulturalismu. Senátoři, mezi nimiž jsou Kuberův vyzyvatel v boji o křeslo šéfa Senátu Václav Hampl nebo bývalí prezidentští kandidáti Jiří Drahoš a Marek Hilšer, tato slova pronesená při nedělním pietním aktu v Terezíně označili za neuctivá, nemístná a nedůstojná. Kubera na dotaz ČTK uvedl, že nikoho nechtěl urazit, že chtěl varovat před nesnášenlivostí.
 celý článek

Další články z rubriky







..
romea - logo