Na festivalu Svět knihy se představily romské autorky Eva Danišová, Ilona Ferková a Stanislava Miková

V sobotní podvečer se na pražském výstavišti v rámci 25. ročníku festivalu Svět knihy Praha, věnovaném tématu Paměť a vzpomínky, představily romské autorky Eva Danišová, Ilona Ferková a Stanislava Miková. Jejich autorské čtení doprovázel ilustrátor Martin Zach – na motivy povídek současně vytvářel ilustrace, jejichž vznik mohli návštěvníci sledovat na projekčním plátně.

Nakladatelství romské literatury KHER připravilo program o zpracování vzpomínek a využití metody orální historie v krásné a odborné romské literatuře. Antropoložka a romistka Markéta Hajská ve své přednášce ukázala na příkladu vydaného komiksu, jak lze zachytit autentický životní příběh, či představila několik projektů, které veřejnosti zpřístupňují příběhy romských pamětníků. Mezi jinými vzdělávací portál Krajinou příběhů spolku Romano džaniben či webové stránky Paměť Romů organizace ROMEA, které obsahují videorozhovory a zároveň texty těchto vyprávění pamětníků vzpomínajících na válečné období, život v komunismu či v 90. letech až po nedávné události, které se Romů osudově dotýkaly.

Hajská (Romistika FF UK) uvedla také příklady několika publikací vycházejících z metody orální historie. Například knihu Ilony Lackové Narodila jsem se pod šťastnou hvězdou, soubor desítek svědectví slovenských romských pamětníků o jejich osudech za 2. světové války editorky Mileny Hübschmannové nebo trilogii o uprchlém vězni z letského koncentračního tábora, partyzánovi Josefu Serynkovi od Jana Tesaře, kterou pod názvem Česká cikánská rapsodie rovněž vydalo Nakladatelství Triáda.

Coby spolutvůrkyně komiksových trilogií O Přibjehi (nakladatelství Lipnik, Ašta šmé) a Nejisté domovy (organizace Ašta šmé) se podělila o tvůrčí metodu, která ve snaze o co nejvěrnější zpodobení příběhu a životních reálií respondenta převádí do kreslené formy rodinné fotografie a konkrétní místa.

Moderátorka Karolína Ryvolová se zeptala romských autorek Evy Danišové a Ilony Ferkové na jejich vztah ke vzpomínkám. Pro Danišovou představují vzpomínky především odkaz jejích předků a uvědomění si vlastních kořenů. „Vyrůstala jsem v 60. a 70. letech, kdy tolik podnětů kolem nás nebylo. My jsme si opravdu doma povídali a jako dítě jsem tenkrát velmi prožívala vyprávění mé babičky. Povídala mi o svých rodičích a o životě v osadě, což už je dnes sto let zpátky. Čerpám z těchto vzpomínek dodneška, a kdykoliv potřebuju inspiraci, tak ji tam mám.“

Rovněž pro Ilonu Ferkovou a její povídkovou tvorbu jsou vzpomínky důležitý zdrojem inspirace. „Já jsem takový věčný posluchač, ráda poslouchám, když někdo hezky vypráví, a pak napíšu povídku. Vzpomínky si uchováváme především proto, abychom je mohli předávat dál. Nám je předali rodiče, přátelé… a my se jejich vzpomínky snažíme zapsat, abychom je uchovali pro další generaci.“

V programu autorského čtení vzdaly hold svým prarodičům a rodinným zážitkům z cest. Eva Danišová četla z cyklu povídek věnovaných své babičce povídky Zajda a Balíky, Ilona Ferková zážitky z emigrace, které zpracovala do sbírky povídek Příběhy z Anglie, a Stanislava Miková, vítězka literární soutěže Romského stipendijního fondu organizace ROMEA, v povídkovém cyklu Paťiv zachytila cestu své babičky do Londýna na pohřeb bratra.