romea - logo
16. října 2021 (sobota)
svátek má Havel

 

VYHLEDÁVÁNÍ
 

Nad Prahou zavlály romské vlajky, někteří politici připomněli Památný den romského holokaustu na sociálních sítích

3.8.2019 14:18
Primátor Prahy Zdeněk Hřib a starosta Prahy 7 Jan Čižinský společně 2. 8. 2019 vyvěsili romskou vlajku na budově Nové radnice v Praze. (FOTO: Facebook Zdeňka Hřiba)
Primátor Prahy Zdeněk Hřib a starosta Prahy 7 Jan Čižinský společně 2. 8. 2019 vyvěsili romskou vlajku na budově Nové radnice v Praze. (FOTO: Facebook Zdeňka Hřiba)

Hlavní město si v pátek připomnělo památku obětí romského holokaustu. Pražský primátor Zdeněk Hřib (Piráti) a další zástupci vedení města vyvěsili na budovu Nové radnice k jejich uctění romskou vlajku. Praha 7 romskou vlajku umístila na Vodárenskou věž na Letné. Vlajka vlaje také na radnici Prahy 1 a v Horních Počernicích. Městská část Praha 8 vyvěsila vlajku na Libeňském zámku. Někteří politici se k památnému dni romského holokaustu vyjádřili na sociálních sítích.

V noci na 3. srpna před 75 lety bylo v Osvětimi zavražděno podle nejnovější studie téměř 3000 Romů. Podle nové studie však mohl být počet obětí o víc jak tisícovku vyšší.

Nad Prahou zavlály romské vlajky

"Tento den je důležitý si připomínat, abychom věděli, kam může vést nenávist k určité skupině obyvatel. Tyhle věci by se nikdy už opakovat neměly," řekl pražský primátor Zdeněk Hřib.

Pražský zastupitel a starosta Prahy 7 Jan Čižinský (Praha Sobě) inicioval vyvěšení vlajky také ve své městské části. Nová budova radnice se rekonstruuje, romská vlajka proto vlaje z Vodárenské věže. "Je mnoho politiků, kteří vzbuzují nenávist jedné skupiny lidí vůči druhé, a právě připomínání, jak to končí, je také bojem proti těmto lidem," řekl dnes Čižinský.

Romskou vlajku vyvěsila na své budově i městská část Praha 8. "V Karlíně i Libni žily či žijí stovky obyvatel romské národnosti. Měl jsem tu čest spolu s oblastním ředitelem Romodromu, Karlíňákem Milanem Šenkim, vyvěsit na radnici romskou vlajku," uvedl k aktu radní Michal Švarc.

Již tradičně se k připomínce připojila i Židovská obec v Praze, která vyvěsila romskou vlajku na svou budovu v Maiselově ulici.

Vlajky na budovách vysely až do večera, kdy se uskutečnilo čtení jmen obětí a další vzpomínkové akce na Náměstí Míru.

Někteří politici připomněly romský holokaust na sociálních sítích

K Památnému dni romského holokaustu se vyjádřili politici i na sociálních sítí. "Starší generace na zvěrstva druhé světové války nemůže zapomenout, mladší generace na ně nesmí zapomenout. Je naší povinností tyto hrůzné okamžiky připomínat a vyvarovat se jejich opakování. Nikdo nesmí trpět jen proto, že je Rom, Žid, či příslušník jakéhokoliv jiného národa nebo rasy," uvedla zmocněnkyně pro lidská práva Helena Válková.

Ministr vnitra a předseda ČSSD Jan Hamáček uvedl, že Památný den romského holokaustu si musíme připomínat s patřičným důrazem, "aby se už nikdy neopakovaly hrůzy, které přinesly druhá světová válka a nacismus." Památný den připomněl i bývalý ministr pro lidská práva Jan Chvojka z ČSSD.

Předseda Pirátské strany Ivan Bartoš na Twitteru pozval na vzpomínkovou akci, která se uskutečnila na Náměstí Míru. "Bohužel se osobně nemohu zúčastnit, ale na místě bude má žena Lydie Franka, která bude číst jména obětí a se kterou večer alespoň zapálíme svíčku," uvedl Ivan Bartoš a později přidal i fotografii zapálené svíčky.

 

 

Markéta Adamová Pekarová z TOP 09 přidala na svou facebookovou stránku fotografii z Náměstí Míru, kde byla jednou z osobností, které četli jména romských obětí nacismu. "Bylo mi ctí se zúčastnit pietní akce, kde jsem spolu s dalšími předčítala jména obětí tohoto zločinu. Je to aktuální i dnes, kdy řada politiků, včetně nejmenovaného místopředsedy Sněmovny, znevažuje utrpení Romů za druhé světové války a zneužívá rasovou otázku k získání politických bodů, jako by nevěděli, kam to ve třicátých letech vedlo. Nezapomínejme!" uvedla Pekarová Adamová.

Před 75 lety, v noci z 2. na 3. srpna 1944 nacisté zlikvidovali tzv. cikánský rodinný tábor v Osvětimi-Březince. V plynových komorách koncentračního tábora tehdy zavraždili téměř 2 898 Romů a Sintů. Podle nové studie však mohl být počet obětí o víc jak tisícovku vyšší.

Během 17 měsíců existence tzv. cikánského rodinného tábora (od února 1943 do července 1944)  v něm bylo vězněno na 23 tisíc žen, mužů a dětí. Přibližně 21 tisíc romských a sintských vězeňkyň a vězňů v táboře zahynulo. Další Romové byli zavražděni v koncentračních táborech především v Chełmnu, Treblince, Majdanku, Sobibóru a Bełżcu. Jiní, jejichž počet se jen ztěží odhaduje, byli postříleni a pohřbeni do masových hrobů v lese. Vyhlazovací politika nacistického Německa vedla podle odhadů ke smrti 0,5 miliónu Romů a Sintů z celé Evropy. Některé odhady uvádějí až 800 tisíc obětí, což činí asi čtvrtinu až polovinu romské předválečné populace.

Za druhé světové války zahynulo téměř 90 procent českých a moravských Romů. Z asi 6500 protektorátních Romů jich 4870 odjelo transporty do vyhlazovacího tábora v Osvětimi, vrátilo se jich jen 583.

Přečteno: 1691x
 

Nepřehlédněte:

Kam dál:

Štítky:  

Holocaust, Památný den romského holocaustu, Pietní akce, 2.srpna, Praha



HLAVNÍ ZPRÁVY

 

Další články z rubriky







..
romea - logo