Neziskové organizace píší Babišovi: Podmínka spolufinancování evropských projektů ochromí sociální práci

Neziskové organizace reagují otevřeným dopisem ministrovi financí Andrejovi Babišovi na materiál Ministerstva financí ČR „Pravidla spolufinancování Evropských strukturálních a investičních fondů v programovém období 2014 -2020“, který nastavuje závazná pravidla pro financování projektů z Evropských strukturálních a investičních fondů (dále ESIF), a který v uplynulých dnech prošel mezirezortním připomínkovým řízením.

Organizace kritizují návrh ministerstva, aby podmínkou byla povinnost až 15 % finanční spoluúčasti na projektech ESIF. Tato podmínka podle nich neziskovkám činným v sociální oblasti podstatně omezí až znemožní čerpání těchto prostředků a povede k utlumení či zániku léta fungujících kvalitních programů a služeb – a ve svém důsledku také k ochromení potřebného inovačního rozvoje.

Server Romea.cz zveřejňuje text otevřeného dopisu v plném znění:

Otevřený dopis ministrovi financí Ing. Andrejovi Babišovi k materiálu MF ČR „Pravidla spolufinancování Evropských strukturálních a investičních fondů v programovém období 2014 – 2020“

Vážený pane ministře,

Otevřená společnost, o. p. s. iniciovala vznik neformální expertní skupiny
složené z Romů a romských a proromských nevládních neziskových organizací
profesně se orientujících na politiky sociálního začleňování Romů a občansky se
angažujících za prosazování rovného přístupu a lidské důstojnosti. Expertní
supina se zaměřuje na analýzu využití evropských strukturálních fondů pro Romy v
končícím se programovacím období 2007-2013 a na přípravy nového období
2014-2020. Její snahou je přispět k tomu, aby EU fondy v České republice byly
efektivně využívány na sociální začleňování Romů.

V uplynulých dnech prošel mezirezortním připomínkovým řízením materiál
Ministerstva financí ČR „Pravidla spolufinancování Evropských strukturálních a
investičních fondů v programovém období 2014-2020“, který nastavuje závazná
pravidla pro financování projektů z Evropských strukturálních a investičních
fondů (ESIF). Romské a proromské nevládní neziskové organizace považují za nutné
upozornit na závažné negativní dopady, které v případě schválení návrhu vládou
ČR navrhovaný systém spolufinancování EISF přinese.

Za nejzávažnější skutečnost považujeme, že návrh materiálu přenáší část
spolufinancování projektů financovaných z ESIF na příjemce, včetně nevládních
neziskových organizací (NNO), které často suplují nedostatečné veřejné sociální
služby a intervencí v oblasti sociálního začleňování. Hlavním bodem naší kritiky
je návrh Ministerstva financí ČR, aby příjemci poskytující sociální služby a
intervence v oblasti sociálního začleňování měli za povinnost zabezpečit
minimálně 5-procentní spolufinancování projektů. Vzhledem na úzkou definici
veřejně prospěšné činnosti v předkládaném materiálu však míra minimálního
povinného spolufinancování v některých případech může dosahovat minimálně 15
procent, a v případě projektů na území Hlavního města Prahy dokonce minimálně 50
procent!

S ohledem na naše zkušenosti s financováním činnosti NNO považujeme takto
nastavené podmínky za nesplnitelné zejména pro menší a lokální organizace. Tyto
podmínky podstatně omezí, až znemožní NNO čerpání prostředků ESIF. Výsledkem
bude nejen utlumení či zánik léta fungujících kvalitních sociálních služeb,
intervencí zaměřených na sociální začleňovaní a jiných veřejně prospěšných
aktivit, ale také ochromení potřebného inovačního rozvoje a tedy i budoucích
efektivních řešení v oblasti sociálního začleňování. Konečnými poškozenými tak
nebudou NNO, ale v první řadě občané České republiky, kteří služby a programy
potřebují z důvodu kompenzace jejich znevýhodnění a nepříznivé sociální situace.

Ani v současnosti není snadné pro sebelepší projekt a jeho následné udržení
zajistit potřebné finance. Grantové výzvy, které u předložených projektů
vyžadují povinné procento spolufinancování, vždy vnímáme jako vysoce rizikové,
protože NNO mají minimální záruky, že se jim podaří potřebnou částku na
spolufinancování z jiných zdrojů získat. Povinná finanční spoluúčast bývá
překážkou tak podstatnou, že daná organizace na výzvu raději nereaguje, protože
si je vědoma, že splnění podmínky není v jejích silách a možnostech.

Jenom pro ilustraci: dle veřejně dostupných zdrojů je v rámci stávajícího
Operačního programu Zaměstnanost a lidské zdroje momentálně v realizaci 958
projektů, které realizují NNO a vykazují znaky veřejné prospěšnosti. Jejich
celková hodnota (prostředky poskytnuté z Evropského sociálního fondu a státního
rozpočtu ČR) je 4,240 mld. Kč. Jenom v případě povinnosti 5-procentního
spolufinancování by tyto NNO musely v současnosti na realizaci projektů v rámci
Operačního programu Zaměstnanost a lidské zdroje mít k dispozici z jiných zdrojů
nejméně 212 milionů Kč (vzhledem na úzce definovanou veřejnou prospěšnost v
materiálu Ministerstva financí by se na část projektů vztahovala povinnost
nejméně 15-procentního spolufinancování, čím by se potřebná částka výrazně
zvýšila). Celková suma potřebná na spolufinancování všech projektů realizovaných
NNO z operačního programu za celé programové období by byla několikanásobně
vyšší a analogická situace je také v jiných operačních programech.

Zdroje nevyhnutelné na spolufinancování projektů NNO v takovém rozsahu však reálně
v České republice neexistují. NNO vesměs hospodaří s účelově vázanými prostředky
a nedisponují volnými financemi; samosprávy nemají finančními prostředky, které
by byly schopné nebo ochotné poskytnout na spolufinancování projektů jiných
subjektů (jestliže nějaké prostředky budou mít, použijí je na spolufinancování
vlastních projektů, pravděpodobně v oblastích z hlediska politického marketingu
atraktivnějších, než je sociální začleňování); privátní nebo korporátní
filantropie se v České republice teprve rozvíjí.

Povinnost zajištění finanční spoluúčasti pravděpodobně povede ke dvěma
důsledkům:

1. NNO a dalším žadatelům se nepodaří finanční spoluúčast zajistit, takže budou
fakticky z grantového řízení předem vyloučeni. V končícím programovém období
byly NNO díky stoprocentnímu financování projektů významnými příjemci dotací z
Evropských strukturálních fondů. Díky tomu mohly poskytovat sociální služby a
služby sociální inkluze, čímž de facto suplovaly úlohu státu a samosprávy, které
např. v oblasti sociálního začleňování nebyly schopné tyto služby v potřebném
rozsahu zajistit. V nastávajícím programovém období je např. jen v Operačním
programu Zaměstnanost plánováno na sociální začleňování 30 procent z celkové
alokace, jejíž čerpání bude ohroženo. To samé platí pro alokace Operačního
programu Výzkum, vývoj a vzdělávání a Integrovaný regionální operační program.
Zamýšlená úspora prostředků státního rozpočtu tak ve finále povede k nevyužití
části prostředků ESIF, ale naopak k nedostatku potřebných služeb a intervencí v
oblasti sociální inkluze.

2. Bude narušen princip rovného přístupu k prostředkům ESIF. Ačkoliv samotné
fondy díky systému otevřených výzev a transparentních pravidel výběru projektů
rovné podmínky pro žadatele zaručují, předepsaná povinná spoluúčast tento
princip zneplatní. Všichni žadatelé budou muset hledat další zdroje pro
dofinancování projektů. Objem těchto zdrojů nebude moci uspokojit poptávku a
žadatelé budou nuceni soupeřit o přízeň donorů. Klíčem k úspěchu projektu tak
nebude jeho kvalita, ale spíše subjektivní preference spolufinancujícího donora,
protekce, případně korupce. Získá kofinancování – a tedy i prostředky z ESIF –
funkční inovativní nápad malé lokální organizace, nebo průměrný projekt velké
organizace s dobrými konexemi? Přispěje obec s ohledem na tlak voličů raději na
úpravu náměstí, nebo na mzdy pedagogických pracovníků věnujících se dětem ze
sociálně vyloučených lokalit? Která cílová skupina potřebných bude „mít štěstí“
a která ne?

Ze všech výše uvedených důvodů se obáváme o financování a realizaci projektů
zaměřených například na sociální bydlení, o osud preventivních služeb a programů
bojujících s chudobou a sociálním vyloučením, o realizaci vzdělávacích projektů
určených dětem se speciálními vzdělávacími potřebami, o celou paletu dalších
služeb a projektů zaměřených na jakkoliv znevýhodněné osoby z majoritní či
minoritní společnosti, kdy stát nemá vlastní kapacitu a služby zajišťuje
prostřednictvím odborníků z neziskového sektoru. Na změnu pravidel doplatí tedy
v konečném důsledku nejvíce klienti služeb – potřební lidé.

Varováním jsou pro nás špatné zkušenosti z některých nových členských států EU
(Slovenska a Rumunska), které uplatňovaly povinné spolufinancování už v
programovém období 2007-2013. Jejich praxe ukázala, že zavedení podmínky nejen
že nepřineslo očekávaný efekt, ale naopak vedlo ke snížení nabídky služeb a
zvýšení komplikací při finančním řízení, administraci a vyúčtování projektů.
Nejen NNO, ale ani jiní příjemci nebyli reálně schopni požadované prostředky na
spoluúčast zajistit. Tyto problémy následně vedly ke zvýšenému výskytu
nesrovnalostí, auditních zjištění a následně k uplatňování finančních oprav.

Vážený pane ministře,

chápeme nutnost schválení pravidel i časový tlak. Nechceme uměle vytvářet
překážky – naopak. Jsme připraveni jednat o optimalizaci systému
spolufinancování a poskytnout své zkušenosti pro implementaci ESIF. Jsme
přesvědčni, že je možné nastavit systém financování realistiky a flexibilně dle
operačního programu, prioritní osy, typu aktivity či charakteru žadatele. Je
potřebné přesněji definovat aktivity, kde je spolufinancování příjemcem vhodné a
reálné, ale také ty, kde to vhodné není. Věříme, že k původní ministerstvem
navrhované úpravě došlo v dobré víře s cílem šetřit státní prostředky, avšak
její nepříznivý dopad v praxi byl podceněn.

Z těchto důvodů zástupci níže uvedených NNO Vás žádají, abyste zvážil předložení
materiálu „Pravidla spolufinancování Evropských strukturálních a investičních
fondů v programovém období 2014 – 2020“ v podobě, v jaké byl do připomínkového
řízení zaslán, a v plném rozsahu se připojují k připomínkám, které k materiálu
předložil ministr pro lidská práva, rovné příležitosti a legislativu a předseda
Rady vlády pro nestátní neziskové organizace.

S úctou,

Otevřená společnost, o.p.s.
Romodrom, o.s.
Platforma pro sociální bydlení
Slovo 21, o.s.
Poradna pro občanství, občanská a lidská práva, o.s.
IQ Roma servis, o.s.
Vzájemné soužití, o.s.
Člověk v tísni, o.p.s.