Nová reforma dávek z pera MPSV pod palbou kritiky. Proti je Platforma pro sociální bydlení, "romská rada" a další odborníci

Návrh zákona o přídavku na bydlení z dílny MPSV vytrvale schytává kritiku odborníků. Od června 2019, kdy se vůči němu organizace ostře vymezily poprvé, se ale v návrhu mnoho nezměnilo. Od nejškodlivějších opatření jako je zastavení vyplácení dávek na ubytovny a do nevyhovujících bytů sice ministerstvo upustilo, i tak je ale návrh vysoce rizikový. V době rostoucích nájmů a absence státních politik bydlení může podle Platformy pro sociální bydlení (PSB) znamenat prohloubení už tak závažné bytové nouze v ČR. Návrh zákona v připomínkové řízení tvrdě kritizovala i občanská část Rady vlády pro záležitosti romské menšiny (RVZRM).

„Objem vyplácených dávek v posledních letech vytrvale klesá, takový zákon není vůbec potřeba. Přinese minimální úspory a situaci lidí v nouzi jen zhorší. Obsahuje opatření, která jsou vysoce riskantní a mnohdy i nesmyslná,” hodnotí nejnovější verzi zákona o přídavku na bydlení z prosince 2019 ředitel Platformy pro sociální bydlení Vít Lesák.

Jedním z příkladů nepromyšlených opatření je podle PSB nový způsob výpočtu výše nové dávky na bydlení, která má nahradit obě stávající. Výše dávky se bude určovat na základě průměru 10 % nejnižších cen nájemného v dané obci. V některých obcích se přitom počítá s nájemným pouhé 3 Kč/m². A třeba v Liberci jde o 84 Kč/m², tržní nájem je přitom dvakrát vyšší. „Takové opatření může ohrozit cca 60 % současných příjemců příspěvku na bydlení. V době rekordně rostoucích nájmů si pohorší, strop dávek bude nižší než jejich nájemné,” upozorňuje Lesák.

Výplatu nového přídavku na bydlení chce ministerstvo podmínit pracovní aktivitou či školní docházkou dětí. Doba, na kterou by měla být výplata dávek v případě problémů zastavena, se navíc zvedá na 9 měsíců. „V posledních dnech vídáme v médiích případy matek s dětmi, které kvůli odebrání dávek na základě drobného pochybení málem skončily v bezdomovectví. Ministerstvo práce je sice označilo za nepřijatelné, reformou dávek bude ale vytvářet další a další,” říká Lenka Vojtíšková, mluvčí Platformy pro sociální bydlení.

Návrh navíc obcím umožní zastavit výplatu dávek lidem žijícím na jakékoliv ubytovně, aniž by obec měla povinnost nabídnout jim alternativu. Takové opatření by přitom mohlo být protiústavní, je obdobou tzv. bezdoplatkových zón, které nyní zkoumá Ústavní soud.

Nový zákon by snížil i dávky vyplácené do ubytoven a azylových domů – čtyřčlenná rodina by mohla přijít až o 4 000 Kč měsíčně. To by prakticky znemožnilo přechod rodin z ubytoven a azylových domů do standardního bydlení. Po nastěhování do bytu by rodina dostala pouze dávku odpovídající předchozímu ubytování, ne nájemnému v novém bytě.

Předkládaný zákon dále navrhuje nové povinnosti pro Úřad práce, např. kontrolu vysvědčení všech žadatelů s dětmi školou povinnými, prověřování majetku, stavu bytu nebo kontroly počtu osob v domácnosti. Počítá se i s novým informačním systémem pro výplatu dávek. Na jeho vytvoření má však MPSV pouze pár měsíců mezi předpokládaným schválením a nabytím účinnosti zákona. „Není realistické, že ministerstvo stihne nový informační systém za tak krátkou dobu vytvořit. Vždyť dlouhodobě není schopno vyřešit ani aktuální nesrovnalosti v zakázce s externím dodavatelem,” podotýká Lesák.

„Požadujeme, aby ministerstvo od takto nebezpečného návrhu upustilo. Zvlášť když v předkládací zprávě samo přiznává, že příčina problémů leží jinde než v dávkovém systému. Je nutné zaměřit se na problémy jako nedostupnost bydlení, nedostatečné řešení exekuční pasti, podfinancování strukturálně postižených obcí nebo nedostatečná podpora sociální práce v těchto obcích. Ne destruktivním způsobem měnit dávkový systém a ohrozit tak bydlení stovek tisíc lidí v Česku,” říká předseda Platformy pro sociální bydlení Štěpán Ripka.

Občanská část "Romské rady" k návrhu zákona v připomínkovém řízení: MPSV využívá anticiganistické klima k přijetí zákona

Už v připomínkovém řízení návrh tvrdě kritizovala občanská část Rady vlády pro záležitosti romské menšiny. Vyplývá to i z dokumentu, který členka rady Edita Stejskalová zveřejnila minulý týden na sociální síti Facebook a který má zpravodajský server Romea.cz k dispozici.

"Argumenty MPSV na obhajobu revize dávek na bydlení jednoznačně ukazují, že MPSV není ochotné hájit oprávněné zájmy všech skupin občanů ČR rovně, spravedlivě a v souladu s veřejným zájmem – tj. např. bojovat s chudobou, a proto není ve veřejném zájmu návrh předkládat k projednání vládě," uvádí Edita Stejskalová v dokumentu.

Podle dokumentu se návrh orientuje na aktivní pracující střední třídu, a opomíjí skupiny nejvíce ohrožené sociálním vyloučením, nebo osoby, které žijí v sociálně vyloučených lokalitách, což jsou podle občanské rady především Romové. "Tyto skupiny MPSV v dokumentu nepřímo společensky stigmatizuje, když vyvolává dojem, že lidé v SVL vykazují paušálně malou aktivitu, nízkou spolupráci se zainteresovanými subjekty na zmírňování důsledku svého sociálního vyloučení nebo vylučování, že za nepříznivou sociální situaci si můžou sami," uvádí dokument.

Dokument připomíná, že MPSV ve své zprávě považuje za objektivní překážky zdravotní stav nebo věk, přičemž další protizákonné důvody jako je etnická příslušnost a s ním související diskriminační jednání zcela opomíjí např. na trhu s byty nebo trhu práce. "Diskriminace má výrazný dopad na individuální míru aktivity, kterou žadatel o dávku může vyvinout v aktivním přístupu změnit svůj sociální statut či v konkrétní životní situaci udržet si bydlení/práci nebo si bydlení/práci zajistit, protože objektivně, společenské příležitosti občana nelimitují pouze věk a zdravotní stav, ale také jeho etnická příslušnost v reálném životě," uvádí se v dokumentu.

"Návrh zákona ignoruje společenské klima, které je většinově protiromské. Nebo naopak MPSV anticiganistické společenské klima využívá pro ospravedlnění navrhovaných změn předkládaného zákona, aby si zajistil širokou politickou podporu zájmových skupin, nebo budoucích voličů," uvádí se na dalším místě dokumentu.

Podle dokumentu je navrhovaný zákon v rozporu s Antidiskriminačním zákonem a ignoruje Zprávy o stavu romské menšiny od roku 1997, ignoruje koncepční opatření a cíle Strategie romské integrace 2014 – 2020 (ÚV) a Strategie pro sociální začleňování do roku 2020 (MPSV). Ignoruje prý i mezinárodní závazky České republiky.

Všechny finální připomínky k návrhu zákonu jsou k dispozici na serveru www.vlada.cz.

Matěj Hollan: Návrh zákona je děsivý

Návrh zkritizoval na sociální síti Facebook i 1. místopředseda hnutí „Žít Brno“ a bývalý zastupitel města Brno Matěj Hollan. "Na tom návrhu je děsivé skoro všechno a pokud by to Maláčová skutečně prosadila, tak strašně by se zhoršila sociální situace lidí, kteří jsou už dnes ve velkých problémech, že si to ani neumíme představit," uvedl v emotivním statusu Matěj Hollan.