romea - logo
7. dubna 2020 (úterý)
svátek má Heřman / Hermína
Loading
rozšířené vyhledávaní

Novinář Petr Uhl slaví pětasedmdesátiny: V oblasti lidských práv je možné vždy něco zlepšovat

8.10.2016 12:18
Petr Uhl
Petr Uhl

Novinář, bývalý disident, signatář Charty 77 a někdejší ústřední ředitel ČTK Petr Uhl slaví 8. října pětasedmdesátiny. Bývalý komentátor deníku Právo byl v minulosti také členem Rady ČT a Rady vlády pro lidská práva, v roce 2006 neúspěšně kandidoval za Stranu zelených do Poslanecké sněmovny, ze strany poté odešel. Své názory nyní publikuje na serverech Romea.cz, Deník referendum nebo Alarm.

Podle Uhla je možné v oblasti ochrany lidských práv vždy něco zlepšovat, i když Česká republika je na tom v tomto ohledu poměrně dobře. Lidská práva by si podle něj zasloužila vlastní ministerstvo. Oceňuje zlepšení postavení osob se zdravotním postižením, pracovat by se ale dalo především na genderové oblasti, právech sexuálních menšin a dětí.

Česká republika je na tom v oblasti lidských práv lépe než Slovensko, Maďarsko či Polsko, řekl Uhl. "Jsem ale velmi nespokojený s právním zajištěním ochrany lidských práv v této zemi," uvedl. Ministr pro lidská práva bez vlastního úřadu, kapitoly v rozpočtu a možnosti vydávat vyhlášky má podle něj velice omezené možnosti. "Je na úrovni trochu lepšího zmocněnce, řešení to není," vysvětlil.

Rezervy vidí v řešení genderové problematiky. "Žena je často v méně výhodném postavení než muž. Je to od mateřských školek až po důchod, všude narážíte na genderové problémy," řekl Uhl, jehož manželkou je současná veřejná ochránkyně práv Anna Šabatová. Souvisí s tím podle něj i nutnost zlepšení úpravy práv homosexuálů, bisexuálů, transsexuálů a dětí. "Postavení dítěte je tady stále lidsky nedůstojné," dodal. Ministryni školství Kateřinu Valachovou (ČSSD) v této souvislosti ocenil za začleňování handicapovaných dětí do běžných škol.

Vedle funkce vládního zmocněnce pro lidská práva a pozice předsedy Rady pro lidská práva byl Uhl po roce 1989 také generálním ředitelem ČTK, a právě této role si cení nejvíce. "Cením si, že se četka otevřela ke svobodnému slovu, pro mě přijít do četky znamenalo integrační prvek, že se integruji do společnosti, kterou jsem neznal a proti jejímuž politickému zřízení jsem se vymezoval," řekl.

V ČTK působil po odvolání z funkce ředitele i jako zpravodaj a vydávající editor. Z agentury zamířil do pozice šéfredaktora dvouměsíčníku Listy a později se stal komentátorem Práva. Z něj odešel zhruba před rokem a od té doby přispívá především do internetového Deníku Referendum, Romea.cz nebo Alarm. V textech se věnuje zejména ochraně menšin, například postavení sudetských Němců, Romů či migrantů.

Loni Uhl kritizoval českou vládu za odmítání kvót na přijímání uprchlíků. Neprojevila podle něj solidaritu, která je přitom základem Evropské unie. Nediví se však, že řada stran před krajskými a senátními volbami vsadila na téma migrační krize. "Politici pochopili, že strach je mocným motivem, aby lidé někomu dali hlas. Takové věci, jako nedostatek demokracie nikoho netrápí, lidé musí mít strach," řekl.

Ostatní strany tomu podle Uhla mohou čelit jen těžko. Vývoj v přístupu k migrační krizi vidí ale pozitivně. Je podle něj důležité nesledovat jen názory vlád. "Všímám si totiž nálad občanské společnosti, jíž i já jsem součástí," řekl Uhl, který si na rozhovor s ČTK připnul a i při dalších příležitostech nosí odznak se slovy německé kancléřky Angely Merkelové "Zvládneme to".

Základní životopisná data

Dlouholetý zastánce lidských práv se narodil v Praze, kde absolvoval ČVUT. Poté krátce pracoval jako konstruktér a referent, od roku 1966 až do svého prvního uvěznění působil jako středoškolský učitel. Za své názory byl v procesu s Hnutím revoluční mládeže v prosinci 1969 poprvé zatčen a následně odsouzen ke čtyřem letům vězení pro údajné podvracení republiky. Po propuštění pracoval jako projektant v národním podniku Potrubí v Praze.

Uhl byl spoluzakladatelem, signatářem a aktivistou Charty 77 a dlouhá léta vydával nezávislý časopis Informace o Chartě 77. Spoluzakládal rovněž Výbor na obranu nespravedlivě stíhaných (VONS). Byl poslancem Federálního shromáždění

Pro údajné podvracení republiky byl podruhé odsouzen v roce 1979, tentokrát pro svou činnost ve VONS. Pětiletý trest odnětí svobody si odpykal ve věznicích na Mírově a ve Vinařicích. Naposledy byl uvězněn ještě 19. listopadu 1989.

Po listopadu 1989 se zapojil do práce v Občanském fóru (OF), za které byl v roce 1990 zvolen poslancem Sněmovny národů Federálního shromáždění. Prošel několika stranami a hnutí. Jeho manželkou je současná ombudsmanka Anna Šabatová, se kterou má tři děti.

Přečteno: 1068x
 

Nepřehlédněte:

Kam dál:

Štítky:  

Média, Osobnosti, Výročí



HLAVNÍ ZPRÁVY

Nikola Taragoš, programový ředitel Romodrom, o.p.s. v rozhovoru pro ROMEA TV.

videoNikola Taragoš: Snažíme se zabránit zhoršení situace našich klientů, dodáváme jim ochranné pomůcky i základní potraviny

1.4.2020 12:00
Dalším hostem v sérii rozhovorů s osobnostmi, kteří aktivně pomáhají v době nouzového stavu je programový ředitel organizace Romodrom.
 celý článek

Tisková konference k zvládnutí onemocnění COVID-19 v romských lokalitách na Slovensku

videoSlovensko bude testovat Romy v osadách. Nakažení Romové by pak mohli být izolováni ve státních zařízeních

1.4.2020 15:50
Od pátku se na Slovensku spustí testování na onemocnění COVID-19 ve 33 romských osadách. Matovič na tiskové konferenci společně s Peterem Pollákem a novou zmocněnkyní pro romské komunity Andreou Bučkovou představil plán boje s konoravirem v romských lokalitách. Odběry, na které dohlédnou vojáci, budou probíhat od 3. do 9. dubna. O den později, 10. dubna, by už měly být známy výsledky. "To, že jde armáda do osad není demonstrace síly," tvrdí premiér Igor Matovič. Vojenští lékaři podle něj budou s testy pomáhat proto, aby testování nezatížilo civilní zdravotníky. Premiér Igor Matovič chce nakažené Romy z osad umístit do státních zařízení.
 celý článek

V pátek 17. 2. 2017 jednala Rada vlády pro záležitosti romské menšiny poprvé pod vedením ministra pro lidská práva Jana Chvojky (FOTO: Úřad vlády ČR)

Úřad vlády vyzývá k nominaci nových členů do Rady vlády pro záležitosti romské komunity

1.4.2020 11:05
Úřad vlády vyzývá na stránkách kabinetu k nominaci nových členek a členů do Rady vlády pro záležitosti romské menšiny. Rada má v současné době 29 členek a členů, z toho 16 zástupkyň a zástupců státní správy a 13 občanských členek a členů zejména z řad Romů - tři tedy chybí.
 celý článek

www.iROZHLAS.cz

Další články z rubriky







..
romea - logo