Amnestováni jsou rasističtí útočníci z Nýrska, vedení DSSS, i pachatel útoku na Maročana v Rožmitále

Amnestie, vyhlášená na přelomu roku prezidentem Václavem Klausem, přinese prominutí podmínečných trestů také některým známým českým extremistům. Amnestovány jsou i brutální rasistické útoky proti Romům v Nýrsku nebo útok bývalého kandidáta DSSS na marockého občana v Rožmitále. Podle předběžných odhadů ministerstva spravedlnosti činí počet
vězňů, kterých by se měla týkat amnestie, celkem 6876, přičemž tato cifra může ještě kolísat.

Ministr spravedlnosti upozornil, že propouštění se nebude
týkat vazebně stíhaných. Už dříve uvedl, že podmínky amnestie se vztahují
zejména na vězně s tresty uloženými na jeden rok a méně. Amnestie tak podle něj
bude nejčastěji zahrnovat pachatele trestných činů maření úředního rozhodnutí a
drobné majetkové kriminality, jako jsou krádeže.

Amnestie pro brutální rasistické útočníky

Amnestie se však týká i rasistických
útočníků Boublíka a Miškoviče z Nýrska, kteří dostali loni trest odnětí
svobody na 18 měsíců s odkladem na  3 roky.

Dvacetiletý Václav
Boublík a třiadvacetiletý Jiří
Miškovič napadli loni nejprve bezdůvodně skupinku dětí na pěší zóně v
Nýrsku. Děti před nimi začaly utíkat a část z nich se běžela schovat do domu k
rodičům. Útočníci se začali do domu dobývat a chtěli udeřit baseballovou pálkou
dívku, která stála u okna v přízemí. Jeden z obyvatelů v domě poté otevřel
dveře a snažil se z důvodu obavy o ostatní útočníky dostat co nejdále od domu.

Jeden z obžalovaných ho však srazil na zem a začal ho škrtit mikinou. Když
to viděli ostatní členové rodiny, vyběhli a snažili se škrcenému muži pomoci.
Oba obžalovaní podle svědeckých výpovědí po celou dobu útoku napadeným Romům
hrubě rasisticky nadávali a vyhrožovali jim.

Útočníci nakonec utekli, z města pak odjeli vozidlem. Cestou měli nehodu. V
zatáčce dostal řidič smyk, narazil do betonové zídky a společně se spolujezdcem
z místa nehody utekli. Uvedla to policejní mluvčí Dana Ladmanová. Policie je
záhy dopadla. Mladší z obžalovaných se přiznal, že řídil. Nadýchal přes dvě a
půl promile alkoholu a nejen to – policisté přitom zjistili, že podle
předchozího rozsudku měl zakázané řízení vozidel. Miškoviče už soudy v
minulosti trestaly za výtržnictví. 

V rozsudku pachatelů je mimo jiné popsán
dopad traumatické zkušenosti na psychický stav poškozených. Jeden z nich trpí
posttraumatickou stresovou poruchou, která výrazným způsobem zasahuje do jeho
života a není podle znalce ani jasné, jestli vůbec někdy odezní.

Z udělení amnestie se může radovat také bývalý nezávislý kandidát DSSS, Miroslav Vojáček z Rožmitálu, který
počátkem loňského roku napadl ve středočeském kraji marockého občana. Poškozeného
napadl zcela bezdůvodně, zezadu, léčba způsobených zranění si vyžádala dva týdny.

Policisté jej zadrželi bezprostředně po útoku. Ukázalo se, že se jednalo o
nezávislého kandidáta Dělnické strany sociální spravedlnosti v parlamentních
volbách v roce 2010, který je v okolí znám svými sympatiemi ke krajní
pravici. Útočník byl odsouzen k 12měsíčnímu trestu odnětí svobody s podmíněným
odkladem na tři roky.

Podle právníčky a předsedkyně sdružení In Iustitia Kláry Kalibové, která se dlouhodobě zabývá případy násilí z nenávisti, je amnestie právo prezidenta republiky, které je však třeba
užívat s rozvahou. "Amnestie není zjevně nástrojem, který by měl bez dalšího
řešit přeplněnost českých věznic. Pokusím-li se hodnotit amnestii z pozic obětí
trestné činnosti z nenávisti, domnívám se, že mohou cítit velkou
nespravedlnost. Poté, co byly napadeny, došlo ke škodě na zdraví, újmě na
jejich důstojnosti a případně škodě na majetku, a prošly celým trestním řízením,
na jehož konci byl pravomocný rozsudek, budou nyní konfrontovány s tím, že
osoba, která jim ublížila, nebude potrestána. Poškození mohou nalézt
zadostiučinění v tom, že vina odsouzených byla již jednou soudem vyslovena,
nyní jim je pouze prominut trest, resp. jeho zbytek. Z hlediska zájmů
poškozených, zejména subjektivního zájmu vidět trest za způsobenou újmu, 
by bylo vhodnější, aby se amnestie vztahovala typově pouze na trestné činy
neúmyslné, případně trestné činy, které se nedotýkají lidské důstojnosti a
pokojného soužití lidí (např. trestné činy majetkové a hospodářské),“ uvedla pro server Romea.cz Kalibová.

Amnestie pro lídry extremistické DSSS

Dílčí amnestie se vztahuje také na členy bývalého vedení
Dělnické strany (DS), kteří byli odsouzeni k podmíněným trestům za projevy na
prvomájové demonstraci v Brně v roce 2009. Na svém webu o tom informovala
Dělnická strana sociální spravedlnosti (DSSS), do níž se vedoucí představitelé
DS přesunuli poté co Nejvyšší správní soud (NSS) v únoru 2010 Dělnickou stranu
rozpustil.

Předseda strany Tomáš Vandas není už díky amnestii
v podmínce za svůj prvomájový projev v Brně v roce 2009, kde hovořil o "ničivé imigrantské vlně
tsunami" (čtyři měsíce, odklad 20 měsíců).

Martin Zbela unikl podmínce
za velebení neonacistického Národního odporu (sedm měsíců, odklad 24 měsíců), Jiří
Štěpánek je zbaven podmínky za "stepní hordy cizinců
roznášejících nemoci" a léčbu "národním socialismem" (osm měsíců, odklad 24
měsíců). Petr Kotáb, který se s oblibou trefuje do Romů, může
Klausovi děkovat za zrušení čtyřměsíční podmínky s odkladem na dvacet měsíců.

Podmínka by podle všeho měla skončit také příznivcům DSSS Michalu
Glasovi (dvacetiměsíční) a Michaele Dupové
(čtyřiadvacetiměsíční).

Amnestie pro podvodníka Lukáše Kohouta

Z konkrétních osob, jichž se amnestie potenciálně dotkne, je dosud ve
hvězdách osud Lukáše Kohouta, nechvalně
proslulého zejména hrou s falešnými identitami. Kohout se vydával mimo
jiné za asistenta poslance a šéfa Valného shromáždění OSN Jana Kavana a létal
do exotických destinací. Kouhout byl i organizátorem protiromských demonstrací ve Varnsdorfu.

Před několika lety byl Obvodním soudem pro Prahu 1 odsouzen
za podvod a krádež. Trest nastoupil ve věznici ve Stráži pod Ralskem, po
uplynutí části trestu pak byl podmínečně propuštěn. Podle českolipského soudu
ale Kohout nechodil na nařízené konzultace u probační a mediační služby,
nesnažil se uhradit způsobenou škodu a nenastoupil ani na obecně prospěšné
práce. Soud se proto ztotožnil se závěrem státního zastupitelství, že Lukáš
Kohout nevede řádný život, neplní podmínky propuštění, a proto by měl nastoupit
zpátky do vězení na zbytek trestu. Kohoutův případ je nicméně komplikovaný, zda
se mu podaří vyváznout bez trestu i podmínky, není tudíž zatím jisté.

Na známého „tykadlového řidiče“ Romana
Smetanu se oproti tomu amnestie nevztahuje. V lednu musí k soudu, kde mu za
maření úředního rozhodnutí (v říjnu opakovaně nenastoupil do vězení) hrozí až
tři roky.

Prezident Klaus oznámil částečnou amnestii v úterý, na
konci svého novoročního projevu. Odcházející hlava státu udělila amnestii
poprvé za svá dvě prezidentská období. Podle náměstka ministra spravedlnosti
Daniela Voláka nepatří jeho amnestie rozhodně mezi ty největší. "Já bych
řekl, že je taková střední," uvedl.