Místa otevřená komukoliv bez ohledu na jeho etnickou či jinou příslušnost mohou získat značku HateFree Zone neboli Zóna bez nenávisti. Je to nová aktivita kampaně HateFree Culture, za níž stojí Sekce pro lidská práva ministra pro lidská práva, rovné příležitosti a legislativu Jiřího Dienstbiera (ČSSD). Iniciativa je zaměřená především na mladé lidi a jejím smyslem je boj proti projevům rasové a jiné nesnášenlivosti ve společnosti.
Kampaň HateFree Culture byla spuštěna loni v listopadu a je z osmdesáti procent financovaná z takzvaných norských fondů. Zatím funguje na sociálních sítích, které její autoři vyhodnotili jako nejvhodnější způsob komunikace se současnými mladými lidmi. Na facebooku si dosud získala 11.000 fanoušků.
Na otázky týkající se nové značky HateFree Zone nám odpověděl koordinátor projektu Kampaň proti násilí z nenávisti Jaroslav Valůch.
Není to značka, která se ujme jen mezi "přesvědčenými"?
Je jasné, že označovat své prostory za HateFree Zone budou především ti majitelé a provozovatelé, kteří jsou myšlence života bez násilí a nenávisti nakloněni. Nicméně jejich návštěvníky často tvoří lidé z různých skupin a různých názorů. Proto se nedá říct, že by šlo o přesvědčování přesvědčených, jak se ukazuje i v reakcích samotných provozovatelů míst, která se k této značce doposud přihlásila. Sami udávají, že do jejich prostor chodí lidé nejrůznějších smýšlení a určitě ne jen lidé milující menšiny a odlišnosti. Současně – i mezi různými menšinami často panuje nevraživost a předsudky. Je dobré pracovat i s nimi.
Jak mají zóny působit na cílovou skupinu?
Prostory, které sami oslovujeme, jsou často ty, které navštěvují právě mladí lidé – například kavárny, kluby, sportoviště nebo galerie. Nicméně se neuzavíráme žádné z možností a jsme otevřeni také prostorům, které navštěvují jiné věkové skupiny – například v Písku se stal HateFree Zone jeden z kostelů, kam chodí většinou lidé starších ročníků.
Objeví se značka HateFree Zone také v barech a restauracích na severu Čech, například v Novém Boru, Varnsdorfu, nebo v Rumburku?
Naším cílem je, aby se objevila po celé České republice. Máme rozjednaných několik zón v částech republiky, kde soužití není nebo nebylo zrovna ideální, jako například na Ostravsku, Českobudějovicku, chystáme se oslovit místa také v regionech v severních Čechách. Naším cílem je, aby značka nebyla pragocentrická, proto se zaměřujeme zejména na regiony. Navíc v tuto chvíli sami nevíme, kdo všechno a odkud se nám přihlásí.
V čem vlastně spočívá smysl značky, když její naplňování je stanoveno zákonem?
Zákon je, jak víme, na papíře. Druhá věc je, jak to funguje v reálném životě. Řada Romů má zejména v regionech problém při návštěvě společenských zařízení, obsluha je odmítne obsloužit nebo je do podniku nevpustí vůbec. My bychom rádi nabídli alternativu a ukázali, že i v regionech je řada míst, která Romy, nebo jiné skupiny, velmi ráda uvítá stejně jako ostatní zákazníky. A že se k nim bude chovat laskavě a s respektem. Jeden z hlavních cílů nicméně přesahuje klasickou diskriminaci, jak je definována zákonem. Nenávist a nesnášenlivost je ve společnosti na vzestupu a člověk lehce propadne pocitu, že to je prostě fakt, se kterým se nedá nic dělat. V dnešní době zde přitom existuje velká část společnosti, které tato radikalizace a nesnášenlivost vadí, chybí však prostředky umožňující se k tomu nějak účinně a smysluplně vyjádřit. Síť HateFree zón je jednou z praktických možností.
