romea - logo
25. května 2020 (pondělí)
svátek má Viola
Loading
rozšířené vyhledávaní

NSS navrhne Ústavnímu soudu zrušení pětiprocentní hranice do europarlamentu. Podle lidvců by to usnadnilo cestu extremistům

Praha, 25.6.2014 10:35, (ROMEA)
Evropský parlament (FOTO: JLogan, Wikimedia Commons)
Evropský parlament (FOTO: JLogan, Wikimedia Commons)

Nejvyšší správní soud (NSS) navrhne Ústavnímu soudu zrušení pětiprocentní hranice pro vstup do europarlamentu. Volební senát tak vyhověl podnětu Strany zelených a České pirátské strany. Správní soud nyní řízení přeruší a počká na verdikt ústavních soudců.

Obě strany zůstaly ve volbách těsně pod hranicí pěti procent, piráti získali 4,78 procenta, zelení 3,77 procenta. Žádné další stížnosti NSS nevyhověl. Zelení i piráti rozhodnutí vítají. Lidovci varují, že by se tak do europarlamentu snadněji dostávali extremisté.

NSS: Zbytečné omezení volné soutěže

Podle soudce zpravodaje Tomáše Langáška NSS shledal, že sporná část zákona o evropských volbách omezuje volnou soutěž politických sil, rovnost hlasovacího práva a právo na přístup k voleným funkcím za rovných podmínek. Evropský parlament navíc hraje ve fungování unie zatím méně významnou roli, než jakou hrají národní parlamenty v členských zemích. Proto se klauzule nejeví tak potřebná jako ve sněmovních volbách, kde ji už dříve Ústavní soud (ÚS) potvrdil.

Podle předsedy volebního senátu Jana Passera jsou možnosti, jak může ÚS nyní rozhodnout, široké. "Má širší manévrovací prostor z hlediska časových účinků svého rozhodnutí," řekl Passer. Pětiprocentní hranici ÚS může zrušit, třeba jen pro budoucnost, nikoli pro letošní volby.

Stejně tak může průlomově zasáhnout do výsledků již proběhlých voleb a dát podnět k tomu, aby se mandátů ujali zelený Ondřej Liška a pirát Ivan Bartoš. A to zřejmě na úkor Miroslava Pocheho (ČSSD) a Tomáše Zdechovského (KDU-ČSL). Volební senát ale nevyhověl návrhu na předběžné opatření, které by zabránilo Pochemu a Zdechovskému začít vykonávat jejich mandát.

Zelení a Piráti rozhodnutí vítají

Zelení i piráti rozhodnutí vítají. "Oceňujeme, že se Nejvyšší správní soud ztotožnil s naší argumentací. Výsledky voleb do europarlamentu totiž jasně ukázaly, že hlas některých voličů měl větší váhu než hlas jiných. Zatímco na jeden mandát europoslance stačilo 50 000 hlasů lidoveckých voličů, zeleným nestačilo ke zvolení ani 57 000 hlasů, a Pirátům dokonce ani 72 000," uvedla první místopředsedkyně zelených Jana Drápalová. Jakub Michálek z České pirátské strany si myslí, že má návrh u Ústavního soudu šanci na úspěch.

Hranici nerušit

Premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD) zrušení hranice nepodporuje. "Pětiprocentní hranice pomáhá vytvářet a integrovat hlavní názorové proudy. Brání roztříštěnosti, a tím i neschopnosti se domluvit," uvedl. Podobně se na věc dívají i zástupci opoziční TOP 09 a ODS. "Věcně tomu nefandím, ale názor ÚS budu respektovat," řekl místopředseda TOP 09 Miroslav Kalousek. "Podobná rozhodnutí nemá činit soudní moc, ale moc zákonodárná," doplnil šéf ODS Petr Fiala.

Pětiprocentní hranice má smysl i podle šéfa vládních lidovců Pavla Bělobrádka. "Už teď se skládají frakce po jednom poslanci," míní Bělobrádek s tím, že politici v Německu, kde soud hranici pro vstup do europarlamentu zcela zrušil, to nedoporučují. "Do parlamentu se pak snáze dostávají extremisté," uvedl Bělobrádek.

Naopak vicepremiér Andrej Babiš (ANO) ve zrušení hranice pro eurovolby nevidí problém, navýšil by ale na dvojnásobek nutný zisk ve volbách do Poslanecké sněmovny.

Přirozený práh

Pětiprocentní limit odpovídá tomu, že stejná hranice je i u ostatních typů voleb poměrným způsobem - sněmovních, krajských a obecních. V jejich případě má usnadnit zformování většiny v příslušném zastupitelstvu. Kdyby pětiprocentní klauzule neexistovala, představoval by hranici pro vstup do europarlamentu přirozený práh.

Ten se odvíjí od volebního systému, počtu kandidujících stran a účasti ve volbách. V posledních volbách se pohyboval kolem tří a půl procenta. Znamenalo by to mandát pro piráty i zelené na úkor KDU-ČSL a ČSSD.

Sedmičlenný volební senát NSS nebyl jednomyslný. Odlišné stanovisko zaujali soudci Zdeněk Kühn, Miloslav Výborný a Radan Malík. Nyní se bude návrhem zabývat plénum, tedy sbor všech ústavních soudců. Ke zrušení jakékoliv právní normy je potřeba devět hlasů z 15. "Průměrná délka řízení v plenárních věcech byla loni devět měsíců," řekla mluvčí soudu Miroslava Sedláčková. NSS nepožádal o přednostní projednání. "ÚS si je bezpochyby vědom významu této kauzy," uvedl Passer.

16 stížností

NSS dostal celkem 16 volebních stížností. Kromě dvou přerušených podnětů všechny odmítl, zamítl či odložil bez projednání, a to i přesto, že přinejmenším ve dvou případech zjistil chyby volební komise. Nemohly však ovlivnit volbu konkrétních kandidátů.

Komise v Praze 9 nezapočítala dva preferenční hlasy pro kandidáta ČSSD Jana Straku. V Lysovicích na Vyškovsku zase komise šest hlasů určených Straně svobodných občanů přičetla jiné straně, konkrétně Komunistické straně Československa.

Přečteno: 287x
 

Nepřehlédněte:

Kam dál:

Štítky:  

Evropský parlament, Evropský parlament, volby do Evropského parlamentu



HLAVNÍ ZPRÁVY

Starostka obce Veltěže Věra Posledníková a vyhořelý dům rodiny Přibylových (FOTO: ROMEA TV)

videoVIDEO: Obec Veltěže na Lounsku vyhlásí veřejnou sbírku jako pomoc romské rodině, které vyhořela v pátek část domu

19.5.2020 15:02
Obec Veltěže na Lounsku vyhlásí veřejnou sbírku jako pomoc pro romskou rodinu, které vyhořela v pátek 15. 5. 2020 velká část domu. Obec na sbírkový účet vloží počáteční vklad 5 tisíc korun. Uvedla to v rozhovoru pro romskou internetovou televizi ROMEA TV starostka obce Věra Posledníková.
 celý článek

Jan Cina

Herec Jan Cina kvůli romskému příjmení narazil při hledání bydlení. „Byl to šok,” říká

19.5.2020 13:25
Jan Cina je dvaatřicetiletý populární český herec. Jeho otec je Rom, rodina z části pochází z východního Slovenska. Přestože on sám říká, že se svým romstvím nikdy neměl problém - zejména proto, že to na něm není na první pohled poznat - setkal se nedávno s tím, čemu v Česku čelí řada Romů. Při hledání bydlení se ho totiž realitní makléř na základě jeho příjmení zeptal, zda není Rom a dodal, že by s tím mohli mít majitelé problém.
 celý článek

Obyvatelé ubytovny v ulici Klíšská. (FOTO: ROMEA TV)

Romská rodina z ústecké ubytovny uspěla u Nejvyššího správního soudu, spor se po dvou letech vrací před krajský soud

19.5.2020 11:15
Nejvyšší správní soud (NSS) zrušil rozsudek Krajského soudu v Ústí nad Labem, na který se v létě 2018 obrátila jedna z romských rodin vystěhovaných z ústecké ubytovny, která byla uzavřena po vyhlášení tzv. "bezdoplatkové zóny" na území města Ústí nad Labem. Žalobou namířenou proti městu rodina namítala, že došlo k nezákonnému zásahu do jejich práv, a rovněž požádala soud o zrušení opatření, kterým byla "bezdoplatková zóna" vyhlášena. Krajský soud žalobu odmítl, Nejvyšší správní soud nyní rozhodl, že to bylo nezákonné.
 celý článek

 
www.iROZHLAS.cz

Další články z rubriky







..
romea - logo