Zpravodajský server Romea.cz. Vše o Romech na jednom místě

Zpravodajský server Romea.cz. Vše o Romech na jednom místě

NSS navrhne Ústavnímu soudu zrušení pětiprocentní hranice do europarlamentu. Podle lidvců by to usnadnilo cestu extremistům

25. června 2014
Čtení na 3 minuty

Nejvyšší správní soud (NSS) navrhne Ústavnímu soudu zrušení pětiprocentní
hranice pro vstup do europarlamentu. Volební senát tak vyhověl podnětu Strany
zelených a České pirátské strany. Správní soud nyní řízení přeruší a počká na
verdikt ústavních soudců.

Obě strany zůstaly ve volbách těsně pod hranicí pěti
procent, piráti získali 4,78 procenta, zelení 3,77 procenta. Žádné další
stížnosti NSS nevyhověl. Zelení i piráti rozhodnutí vítají. Lidovci varují, že
by se tak do europarlamentu snadněji dostávali extremisté.

NSS: Zbytečné omezení volné soutěže

Podle soudce zpravodaje Tomáše Langáška NSS shledal, že sporná část zákona o
evropských volbách omezuje volnou soutěž politických sil, rovnost hlasovacího
práva a právo na přístup k voleným funkcím za rovných podmínek. Evropský
parlament navíc hraje ve fungování unie zatím méně významnou roli, než jakou
hrají národní parlamenty v členských zemích. Proto se klauzule nejeví tak
potřebná jako ve sněmovních volbách, kde ji už dříve Ústavní soud (ÚS) potvrdil.

Podle předsedy volebního senátu Jana Passera jsou možnosti, jak může ÚS nyní
rozhodnout, široké. "Má širší manévrovací prostor z hlediska časových účinků
svého rozhodnutí," řekl Passer. Pětiprocentní hranici ÚS může zrušit, třeba jen
pro budoucnost, nikoli pro letošní volby.

Stejně tak může průlomově zasáhnout do výsledků již proběhlých voleb a dát
podnět k tomu, aby se mandátů ujali zelený Ondřej Liška a pirát Ivan Bartoš. A
to zřejmě na úkor Miroslava Pocheho (ČSSD) a Tomáše Zdechovského (KDU-ČSL).
Volební senát ale nevyhověl návrhu na předběžné opatření, které by zabránilo
Pochemu a Zdechovskému začít vykonávat jejich mandát.

Zelení a Piráti rozhodnutí vítají

Zelení i piráti rozhodnutí vítají. "Oceňujeme, že se Nejvyšší správní soud
ztotožnil s naší argumentací. Výsledky voleb do europarlamentu totiž jasně
ukázaly, že hlas některých voličů měl větší váhu než hlas jiných. Zatímco na
jeden mandát europoslance stačilo 50 000 hlasů lidoveckých voličů, zeleným
nestačilo ke zvolení ani 57 000 hlasů, a Pirátům dokonce ani 72 000," uvedla
první místopředsedkyně zelených Jana Drápalová. Jakub Michálek z České pirátské
strany si myslí, že má návrh u Ústavního soudu šanci na úspěch.

Hranici nerušit

Premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD) zrušení hranice nepodporuje. "Pětiprocentní
hranice pomáhá vytvářet a integrovat hlavní názorové proudy. Brání
roztříštěnosti, a tím i neschopnosti se domluvit," uvedl. Podobně se na věc
dívají i zástupci opoziční TOP 09 a ODS. "Věcně tomu nefandím, ale názor ÚS budu
respektovat," řekl místopředseda TOP 09 Miroslav Kalousek. "Podobná
rozhodnutí nemá činit soudní moc, ale moc zákonodárná," doplnil šéf ODS Petr
Fiala.

Pětiprocentní hranice má smysl i podle šéfa vládních lidovců Pavla Bělobrádka.
"Už teď se skládají frakce po jednom poslanci," míní Bělobrádek s tím, že
politici v Německu, kde soud hranici pro vstup do europarlamentu zcela zrušil, to nedoporučují. "Do
parlamentu se pak snáze dostávají extremisté," uvedl Bělobrádek.

Naopak
vicepremiér Andrej Babiš (ANO) ve zrušení hranice pro eurovolby nevidí problém,
navýšil by ale na dvojnásobek nutný zisk ve volbách do Poslanecké sněmovny.

Přirozený práh

Pětiprocentní limit odpovídá tomu, že stejná hranice je i u ostatních typů
voleb poměrným způsobem – sněmovních, krajských a obecních. V jejich případě má
usnadnit zformování většiny v příslušném zastupitelstvu. Kdyby pětiprocentní
klauzule neexistovala, představoval by hranici pro vstup do europarlamentu
přirozený práh.

Ten se odvíjí od volebního systému, počtu kandidujících stran a
účasti ve volbách. V posledních volbách se pohyboval kolem tří a půl procenta.
Znamenalo by to mandát pro piráty i zelené na úkor KDU-ČSL a ČSSD.

Sedmičlenný volební senát NSS nebyl jednomyslný. Odlišné stanovisko zaujali
soudci Zdeněk Kühn, Miloslav Výborný a Radan Malík. Nyní se bude návrhem zabývat
plénum, tedy sbor všech ústavních soudců. Ke zrušení jakékoliv právní normy je
potřeba devět hlasů z 15. "Průměrná délka řízení v plenárních věcech byla loni
devět měsíců," řekla mluvčí soudu Miroslava Sedláčková. NSS nepožádal o
přednostní projednání. "ÚS si je bezpochyby vědom významu této kauzy," uvedl
Passer.

16 stížností

NSS dostal celkem 16 volebních stížností. Kromě dvou přerušených podnětů
všechny odmítl, zamítl či odložil bez projednání, a to i přesto, že přinejmenším
ve dvou případech zjistil chyby volební komise. Nemohly však ovlivnit volbu
konkrétních kandidátů.

Komise v Praze 9 nezapočítala dva preferenční hlasy pro
kandidáta ČSSD Jana Straku. V Lysovicích na Vyškovsku zase komise šest hlasů
určených Straně svobodných občanů přičetla jiné straně, konkrétně Komunistické
straně Československa.

Pomozte nám šířit pravdivé zpravodajsví o Romech
Teď populární icon