romea - logo
25. května 2019 (sobota)
svátek má Viola
Loading
rozšířené vyhledávaní

NSS navrhne Ústavnímu soudu zrušení pětiprocentní hranice do europarlamentu. Podle lidvců by to usnadnilo cestu extremistům

Praha, 25.6.2014 10:35, (ROMEA)
Evropský parlament (FOTO: JLogan, Wikimedia Commons)
Evropský parlament (FOTO: JLogan, Wikimedia Commons)

Nejvyšší správní soud (NSS) navrhne Ústavnímu soudu zrušení pětiprocentní hranice pro vstup do europarlamentu. Volební senát tak vyhověl podnětu Strany zelených a České pirátské strany. Správní soud nyní řízení přeruší a počká na verdikt ústavních soudců.

Obě strany zůstaly ve volbách těsně pod hranicí pěti procent, piráti získali 4,78 procenta, zelení 3,77 procenta. Žádné další stížnosti NSS nevyhověl. Zelení i piráti rozhodnutí vítají. Lidovci varují, že by se tak do europarlamentu snadněji dostávali extremisté.

NSS: Zbytečné omezení volné soutěže

Podle soudce zpravodaje Tomáše Langáška NSS shledal, že sporná část zákona o evropských volbách omezuje volnou soutěž politických sil, rovnost hlasovacího práva a právo na přístup k voleným funkcím za rovných podmínek. Evropský parlament navíc hraje ve fungování unie zatím méně významnou roli, než jakou hrají národní parlamenty v členských zemích. Proto se klauzule nejeví tak potřebná jako ve sněmovních volbách, kde ji už dříve Ústavní soud (ÚS) potvrdil.

Podle předsedy volebního senátu Jana Passera jsou možnosti, jak může ÚS nyní rozhodnout, široké. "Má širší manévrovací prostor z hlediska časových účinků svého rozhodnutí," řekl Passer. Pětiprocentní hranici ÚS může zrušit, třeba jen pro budoucnost, nikoli pro letošní volby.

Stejně tak může průlomově zasáhnout do výsledků již proběhlých voleb a dát podnět k tomu, aby se mandátů ujali zelený Ondřej Liška a pirát Ivan Bartoš. A to zřejmě na úkor Miroslava Pocheho (ČSSD) a Tomáše Zdechovského (KDU-ČSL). Volební senát ale nevyhověl návrhu na předběžné opatření, které by zabránilo Pochemu a Zdechovskému začít vykonávat jejich mandát.

Zelení a Piráti rozhodnutí vítají

Zelení i piráti rozhodnutí vítají. "Oceňujeme, že se Nejvyšší správní soud ztotožnil s naší argumentací. Výsledky voleb do europarlamentu totiž jasně ukázaly, že hlas některých voličů měl větší váhu než hlas jiných. Zatímco na jeden mandát europoslance stačilo 50 000 hlasů lidoveckých voličů, zeleným nestačilo ke zvolení ani 57 000 hlasů, a Pirátům dokonce ani 72 000," uvedla první místopředsedkyně zelených Jana Drápalová. Jakub Michálek z České pirátské strany si myslí, že má návrh u Ústavního soudu šanci na úspěch.

Hranici nerušit

Premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD) zrušení hranice nepodporuje. "Pětiprocentní hranice pomáhá vytvářet a integrovat hlavní názorové proudy. Brání roztříštěnosti, a tím i neschopnosti se domluvit," uvedl. Podobně se na věc dívají i zástupci opoziční TOP 09 a ODS. "Věcně tomu nefandím, ale názor ÚS budu respektovat," řekl místopředseda TOP 09 Miroslav Kalousek. "Podobná rozhodnutí nemá činit soudní moc, ale moc zákonodárná," doplnil šéf ODS Petr Fiala.

Pětiprocentní hranice má smysl i podle šéfa vládních lidovců Pavla Bělobrádka. "Už teď se skládají frakce po jednom poslanci," míní Bělobrádek s tím, že politici v Německu, kde soud hranici pro vstup do europarlamentu zcela zrušil, to nedoporučují. "Do parlamentu se pak snáze dostávají extremisté," uvedl Bělobrádek.

Naopak vicepremiér Andrej Babiš (ANO) ve zrušení hranice pro eurovolby nevidí problém, navýšil by ale na dvojnásobek nutný zisk ve volbách do Poslanecké sněmovny.

Přirozený práh

Pětiprocentní limit odpovídá tomu, že stejná hranice je i u ostatních typů voleb poměrným způsobem - sněmovních, krajských a obecních. V jejich případě má usnadnit zformování většiny v příslušném zastupitelstvu. Kdyby pětiprocentní klauzule neexistovala, představoval by hranici pro vstup do europarlamentu přirozený práh.

Ten se odvíjí od volebního systému, počtu kandidujících stran a účasti ve volbách. V posledních volbách se pohyboval kolem tří a půl procenta. Znamenalo by to mandát pro piráty i zelené na úkor KDU-ČSL a ČSSD.

Sedmičlenný volební senát NSS nebyl jednomyslný. Odlišné stanovisko zaujali soudci Zdeněk Kühn, Miloslav Výborný a Radan Malík. Nyní se bude návrhem zabývat plénum, tedy sbor všech ústavních soudců. Ke zrušení jakékoliv právní normy je potřeba devět hlasů z 15. "Průměrná délka řízení v plenárních věcech byla loni devět měsíců," řekla mluvčí soudu Miroslava Sedláčková. NSS nepožádal o přednostní projednání. "ÚS si je bezpochyby vědom významu této kauzy," uvedl Passer.

16 stížností

NSS dostal celkem 16 volebních stížností. Kromě dvou přerušených podnětů všechny odmítl, zamítl či odložil bez projednání, a to i přesto, že přinejmenším ve dvou případech zjistil chyby volební komise. Nemohly však ovlivnit volbu konkrétních kandidátů.

Komise v Praze 9 nezapočítala dva preferenční hlasy pro kandidáta ČSSD Jana Straku. V Lysovicích na Vyškovsku zase komise šest hlasů určených Straně svobodných občanů přičetla jiné straně, konkrétně Komunistické straně Československa.

Přečteno: 286x
 

Nepřehlédněte:

Kam dál:

Štítky:  

Evropský parlament, Evropský parlament, volby do Evropského parlamentu



HLAVNÍ ZPRÁVY

Miroslav Rusenko (vlevo) a Peter Pollák

videoRozhovor s romskými kandidáty do eurovoleb: Miroslav Rusenko (ČR), Peter Pollák (SK)

22.5.2019 18:35
Dalšími hosty Patrika Bangy v rozhovoru budou tentokrát dva kandidáti do Evropského parlamentu.
 celý článek

Josef Mlejnek jr. a Fedor Gál (FOTO: archiv Josefa Mlejnka, Pavol Frešo, Wikimedia Commons)

Vrtěti psem před volbami. Josef Mlejnek a Fedor Gál o předvolebních manipulacích

22.5.2019 16:48
Na to, jak se „tahá za drátky“ před volbami do Evropského parlamentu, jsme se zeptali politologa Josefa Mlejnka a sociologa Fedora Gála.
 celý článek

Předseda Senátu Parlamentu ČR Jaroslav Kubera během Terezínské tryzny 19. 5. 2019 (FOTO: repro Česká televize)

Kritika projevu Kubery v Terezíně sílí. Zneuctil jste památku obětí holokaustu, rezignujte na svou ústavní funkci, žádají potomci odbojáře

22.5.2019 12:32
Část senátorů z klubů STAN, KDU-ČSL a Senátor 21 se distancovala od výroku předsedy horní komory Jaroslava Kubery (ODS), že totalita může být zahalena do prosazování politické korektnosti nebo multikulturalismu. Senátoři, mezi nimiž jsou Kuberův vyzyvatel v boji o křeslo šéfa Senátu Václav Hampl nebo bývalí prezidentští kandidáti Jiří Drahoš a Marek Hilšer, tato slova pronesená při nedělním pietním aktu v Terezíně označili za neuctivá, nemístná a nedůstojná. Kubera na dotaz ČTK uvedl, že nikoho nechtěl urazit, že chtěl varovat před nesnášenlivostí.
 celý článek

Další články z rubriky







..
romea - logo