romea - logo
1. června 2020 (pondělí)
svátek má Laura
Loading
rozšířené vyhledávaní

Občanská společnost kritizuje stát: Romská integrační politika existuje jen na papíře, stát selhává v její implementaci

8.4.2020 1:13
Ilustrační FOTO: Petr Zewlakk Vrabec
Ilustrační FOTO: Petr Zewlakk Vrabec

Nedávno zveřejněné druhé a třetí zprávy projektu Roma Civil Monitor (RCM)  hodnotící  implementaci české Národní strategie romské integrace (SRI) došla k závěru, že ačkoliv strategie identifikovala etnickou diskriminaci jako determinující faktor ovlivňující romskou populaci v mnoha oblastech, opatření navržená za tímto účelem zatím v praxi nebyla implementována.

Zprávy jsou publikovány v rámci projektu, jehož cílem je posílit participaci Romské občanské společnosti na monitorování těchto strategií v členských státech unie. Projekt byl zahájen v roce 2017 a je financován Evropskou komisí. Toto uskupení tvoří koalice neziskových organizací, které jsou v kontaktu s romskými komunitami a mohou tak vyhodnotit reálný dopad strategie na život Romů z jejich perspektivy.

Zadluženost: Legální zaměstnání nevede k finanční stabilitě, lidé volí práci na černo

"Zpráva umožňuje zástupcům občanské společnosti vyjádřit se ke stavu romské integrace, vládní strategii a záležitostem Romů v různých oblastech. Zpráva prokázala, že zjištění prezentovaná v šetřeních neziskového sektoru se značně liší od tvrzení předkládaných vládou a ministerstvy. Bohužel vláda nás nevnímá jako kompetentního a věrohodného partnera pro implementaci současné či tvorbu nové strategie. Zprávy jsou východiskem pro naši další advokační práci a diskuzi o opatřeních zaměřených na romskou integraci," shrnula účel monitoringu Jelena Silajdžić, výkonná ředitelka organizace Slovo 21 a koordinátorka RCM zpráv v České republice.

Mnoho problémů, které těžce dopadají na romskou populaci, se týkají i jiných ekonomicky znevýhodněných skupin. Jedním z nich je předlužení a jeho souvislost s nezaměstnaností. Současné nastavení systému vymáhání pohledávek vede k situaci, kdy legální zaměstnání nevede k oddlužení a znovunabytí finanční stability, jelikož příjem po odečtení vysokých splátek nestačí k zajištění základních životních potřeb a dochází k dalšímu zadlužování. Z tohoto důvodu lidé volí práci na černo. Aktivisté tedy považují za klíčové reformovat stávající systém, tak aby participace na formálním trhu práce umožnila existenční zajištění i splácení finančních závazků.

"Tato zpráva poukazuje na přetrvávající problémy, které se nepodařilo vyřešit, navzdory závazku vlády a vynaložení prostředků z Evropské unie. Naše zpráva podává reálný obraz situace Romů v oblasti vzdělávání, zaměstnanosti a bydlení," uvedl Zdeněk Ryšavý, ředitel organizace ROMEA, organizace, která přispěla ke všem třem zprávám.

Bydlení: Chybějící zákon o sociální bydlení, bezdoplatkové zóny

Řešení tohoto typu strukturálních problémů nicméně vyžaduje legislativní změny. Do této sféry spadá např. legislativa upravující podporu sociálního bydlení. Současné nastavení umožňuje místním zastupitelům vyhlásit v rámci svého katastru tzv. bezdoplatkové zóny, tedy oblasti, kde lidé nemohou čerpat z příspěvků na bydlení. Tato rozhodovací pravomoc měla původně sloužit jako prevence zneužívání doplatku na bydlení ze strany majitelů, nicméně mnoho obcí ji využilo k tomu, aby se zbavilo osob v bytové nouzi nebo zabránilo přílivu nových sociálně znevýhodněných osob, tím že za bezdoplatkovou zónu prohlásili celé území.

Zástupci občanské společnosti proto vytváří tlak na změnu politiky sociálního bydlení a vytvoření závazného legislativní rámce definujícího parametry sociálního bydlení, který by zohledňoval cíle romské integrační strategie a v souladu s antidiskriminačním zákonem bránil diskriminaci v bydlení na základě etnické příslušnosti. Rámec by měl také zavazovat místní zastupitelstvo k tomu, aby do komunitního plánování přizvali romské obyvatele.

Pozitivní hodnocení Národního programu podpory zdraví ve vyloučených lokalitách

Další oblastí vyžadující reformu je oblast zdraví. Aktivisté identifikovali řadu úspěšných projektů propagujících preventivní zdravotní péči na lokální úrovni, jež považují za prospěšné implementovat plošně.

Jelikož sociální distance a komunikační bariéra na straně zdravotnických profesionálů jsou také významnými faktory ztěžující přístup Romů ke zdravotní péči, aktivisté navrhují začlenit do kurikula lékařských fakult zvýšené požadavky na studenty v oblasti interkulturní komunikace s pacienty a medicínské etiky.

Pozitivní hodnocení dostal Národní program podpory zdraví ve vyloučených lokalitách, jehož cílem je snižování nerovnosti v oblasti zdraví a také projekty neziskových organizací zaměřené na monitorování zdravotního stavu v romských komunitách.

Zneužívání Romů a dotací v rámci projektů: Uklízečka jako atraktivní povolání pro Romky

Monitorovací zpráva také upozornila na zneužívání Romů a dotací v rámci projektů, které formálně deklarují integrační cíle, ale ve skutečnosti jsou diskriminační a přispívají k sociálnímu vylučování. Typickým příkladem je událost Projektový den, která se uskutečnila v roce 2014 na nejmenované škole a byla financovaná ze zdrojů Evropského sociálního fondu.

Škola, která se prezentuje jako inkluzivní, učila v rámci této aktivity romské dívky předškolního věku, jak se stát uklízečkou. Autoři projektu ho prezentovali na stránkách školy následovně: "Uklízení je pro děti ze sociálně a kulturně znevýhodněných skupin (zejména dívky) atraktivní profese, jelikož nevyžaduje žádné intelektuální předpoklady."

Článek o této události, který vyšel ve školních novinách, dokonce obsahoval fotografie těchto dívek.

Vzdělávací systém musí dobře sloužil všem dětem bez ohledu na etnicitu, sociální status či kulturní zázemí

Vzdělávání je oblastí, ke které existuje nejvíce dat a kde bylo přijato nejvíce opatření. Podle hodnocení zprávy, soukromé nadace poskytující studijní stipendia romským dětem a mládeži jsou mnohem efektivnější, co se týče počtu a úspěšnosti příjemců podpory, ve srovnání s vládními programy. Zpráva dále analyzuje rozdíly v jejich přístupech.

"Vládní podpora není komplexní a její dopad není měřen žádnými indikátory. ROMEA oproti tomu nabízí komplexní formu podpory, která zahrnuje, kromě stipendia řadu dalších vzdělávacích a seberozvojových příležitostí, jako např. tutoring či mentoring, ale také neformální vzdělávání a socializování romských studentů v rámci projektu BARUVAS. Tento systém podpory se ukázal být funkčním a mohl by být implementován na celonárodní úrovni," uvedla Monika Mihaličková, fundraiserka organizace ROMEA.

Občanští aktivisté považují za klíčové, aby vzdělávací systém dobře sloužil všem dětem bez ohledu na etnicitu, sociální status či kulturní zázemí. To vyžaduje výcvik a vzdělávání nejen pedagogů, ale také administrátorů a školních asistentů. Dalším klíčovým požadavkem je desegregace ve vzdělávání a uzavření škol, které prokazatelně poskytují romským dětem nižší úroveň vzdělání a snižují jejich šance pokračovat ve studiu na středním stupni.

Participace Romů na rozhodovacích procesech je minimální

Zatímco druhá zpráva RCM se zabývala klíčovými oblastmi, třetí zpráva se soustředí na opomíjené oblasti v politice začleňování Romů. Participace Romů na rozhodovacích procesech je jednou takovou oblastí.

Autoři zprávy uvádějí, že v současném implementačním období SRI nebyly v tomto ohledu učiněny žádné výrazné kroky. Romové jsou zastoupeni ve výborech pro národnostní menšiny na krajské a obecní úrovni, jež však nelze považovat za více než formální poradní orgány. Výbory demonstrovali nulovou aktivitu ve věci prosazování účasti národnostních menšin na rozhodování.

Podobně Radu vlády pro záležitosti romské menšiny nelze považovat za participativní či reprezentativní orgán romské menšiny. Jde o odborný poradní orgán vlády, jehož funkčnost do velké míry závisí na nehonorované práci občanských členů Rady a na nasazení zaměstnanců kapacitně poddimenzované Kanceláře. Jednotlivá ministerstva zastoupená v radě nevnímají jako svou zodpovědnost prosazovat institucionální zaštítění politické participace Romů.

Další oblastí, která by mohla mít dopad na zvyšování politické participace Romů je neziskový sektor. Problémem je ovšem financování a nastavení dotační politiky, která sice podporuje projekty zaměřené na podíl Romů na správě veřejných věcí, nicméně žádný z dotačních programů tak nečiní přímo či systematicky.

Nejméně rozvinutá je spoluúčast Romů v místních samosprávách. I v oblastech s vyšší koncentrací Romů je překážkou nízká volební účast.

Kancelář "romské rady" je personálně poddimenzovaná

Další opomíjenou oblastí SRI je koordinace politik.  Národní kontaktní místo pro integraci Romů, které by mělo plnit roli koordinačního centra je ve své roli zastoupeno kanceláří Rady vlády pro záležitosti romské menšiny. Tato pravomoc je ovšem opět jen formální, jelikož kancelář nemá dostatečný rozpočet ani personální kapacitu, aby mohla tuto funkci naplňovat. Bez existence funkčních mechanizmů meziministerské koordinace, pravidelného a systematického reportování a stanovení zodpovědnosti všech aktérů nelze zajistit, aby ministerstva plnila povinnosti vyplývající ze SRI.

Kancelář aktuálně připravuje novou SRI a to bez širších, systematických konzultací nebo koordinace s ostatními vznikajícími strategickými dokumenty.

Nutnost sběru etnických dat

Nedostatek konsenzu vládne také ohledně nejefektivnějších přístupů ke zlepšení situace Romů v ČR, tedy zda rozvíjet politiky specificky cílené na Romy nebo řešit problémy Romů v rámci všeobecné politiky. Nedostatek spolehlivých dat členěných podle etnicity znesnadňuje efektivní implementaci politik začleňování Romů a možnost hodnocení jejich dopadu.

Přetrvávají obavy, že Romové nemají proporcionální prospěch ze všeobecných politik, a proto se průběžně zvedají hlasy volající po cílenějším přístupu. Jiní zase zdůrazňují, že s ohledem na přetrvávající negativní vnímání Romů, je strategičtější zaměřovat diskurz na sociální začleňování jako takové a nezmiňovat přitom specificky Romy.

Zpráva závěrem k tomuto tématu zdůrazňuje, že mají-li mít Romové užitek z jakkoliv směřovaných opatření, je především nutné zaměřit výrazněji pozornost na zajištění rovných příležitostí a boj s diskriminací a segregací, což se zatím v České republice v dostatečné míře neděje.

Sociální začleňování na lokální úrovni: Je nutné pracovat na zvýšení volební účasti Romů

Poslední opomíjenou oblastí, kterou se zpráva zabývá, je implementace strategie na lokální úrovni. Zpráva uvádí, že jediným systematickým opatřením, jak do politik začleňování Romů vtahovat samosprávy, jsou pozice krajských koordinátorů pro romské záležitosti (koordinátoři) a romských poradců při obcích (poradci). Samotná SRI je závazná jen na vládní úrovni.

Krajské a lokální samosprávy mají v České republice značnou míru autonomie a jsou velmi aktivní, pokud mají obavy z jejího ohrožení. Navíc mnohé obce jednají segregačně a proti smyslu SRI. Na druhou stranu roste v posledních letech počet samospráv, které se snaží o realizaci politik sociálního začleňování. Důležitým faktorem je tedy politická vůle.

Nejdůležitějším prostředníkem v oblasti sociálního začleňování na lokální úrovni je od svého vzniku Agentura pro sociální začleňování. Její fungování je však založeno na realizovaných projektech a nemá zajištěné dostatečné systematické financování ze státního rozpočtu; nemůže tak pokrýt celé území státu a obsahově její práce závisí na schválených projektech.

Důležitou otázkou zůstává, kdo by mohl v České republice systematicky připomínat lokálním politikům lidskoprávní rozměr problémů, kterým Romové čelí. Logicky, nejvíce angažování aktéři v oblasti implementace cílů SRI na lokální úrovni budou samotní Romové. Proto je nutné primárně pracovat na zvýšení volební účasti Romů.

Přečteno: 614x
 

Nepřehlédněte:

Kam dál:

Štítky:  

Vláda, Rada vlády pro záležitosti romské menšiny, Slovo 21, ROMEA



HLAVNÍ ZPRÁVY

Michal Gábor (FOTO: Archiv)

„U maturity jsem selhal. Se školou jsem chtěl skončit. Nakonec jsem našel motivaci,” říká romský stipendista

28.5.2020 16:20
„Jednou se ve třídě někomu něco ztratilo, nevím už, jestli šlo o peněženku, telefon nebo o jinou cennost. Učitelka řekla, že se všem žákům prohledají tašky. Jedno z dětí ukázalo na mě: „To určitě ukradl ten cigán“. Otevřel jsem tašku – a peněženka tam byla! Někdo mi ji tam podstrčil. Byla to hrozná situace, jak tohle máte vysvětlit?“ vypráví dvacetiletý Michal Gábor, mladý romský student druhého ročníku Fyzické geografie a geoekologie na Ostravské univerzitě, s jakými překážkami se musel na počátku své cesty za vzděláním potýkat.
 celý článek

Marek Horváth, jeden z organizátorů benefičního koncertu na podporu stipendia Václava Havla. (FOTO: Anglické gymnázium v Praze, Ivan Bárta)

videoMarek Horváth v Desetiminutovce plus ROMEA TV: Vzdělání je pro mě zásadní věc

27.5.2020 12:42
Dalším hostem naší Desetiminutovky je Marek Horváth, absolvent Anglického gymnázia v Praze. Na soukromé škole mohl studovat také díky stipendiu Václava Havla. V současné době pracuje v Agentuře pro sociální začleňování, baví ho historie, poznávání nových kultur a náboženství. Proč se Marek rozhodl pro Anglické gymnázium? Jaké je studium na Prague Collage? Jakou podporu může gymnázium nabídnout a jak? Co Marka motivuje ke studiu? To vše v Desetiminutovce Richarda Samka na ROMEA TV.
 celý článek

Vepřín v místě bývalého koncentračního tábora v Letech u Písku (FOTO: Muzeum romské kultury)

O podobě památníku romského holokaustu v Letech je rozhodnuto. Porota vítěze vybrala ze sedmi finalistů, veřejnosti ho představí 9. června

28.5.2020 9:27
O podobě památníku romského holokaustu v Letech u Písku je rozhodnuto. Zástupci Muzea romské kultury v Brně, které chce památník postavit, veřejnosti představí vítězný návrh v úterý 9. června v Nosticově paláci v Praze. Porota vítěze vybrala ze sedmi finalistů. Muzeum chce památník otevřít v roce 2023.
 celý článek

 
www.iROZHLAS.cz

Další články z rubriky







..
romea - logo