romea - logo
20. října 2020 (úterý)
svátek má Vendelín

 

VYHLEDÁVÁNÍ
 

Občanští členové vládní romské rady: Pane Okamuro, popírání nebo zpochybnění holocaustu je v ČR trestné

Praha, 7.8.2014 10:45, (ROMEA)
Úřad vlády ČR (FOTO: Google Maps)
Úřad vlády ČR (FOTO: Google Maps)

Členové občanské části Rady vlády pro záležitosti romské menšiny jsou pobouřeni veřejným zpochybněním utrpení Romů v koncentračním táboře Lety u Písku poslancem Tomio Okamurou.

"Svým výrokem zveřejněným dne 1. 8. 2014 v Parlamentních listech popřel historicky známé skutečnosti o účelu zřízení tábora a o životě vězňů v něm," uvádí se v prohlášení, které serveru Romea.cz poskytl místopředseda Rady vlády ČR pro záležitosti romské menšiny David Beňák.

"Vraždu z rasových důvodů 326 romských vězňů tábora, včetně 241 dětí  degradoval na jejich pouhé „úmrtí v důsledku staroby a chorob, které do tábora přivlekli kvůli svému předchozímu kočovnému stylu života". Musíme panu poslanci připomenout, že Česká republika není zemí, kde je povoleno popírat holocaust, naopak, řadí se mezi ty civilizované země, kde je popírání nebo zpochybnění holocaustu omezeno zákonem," uvádí se na závěr v prohlášení.

Výroky Tomia Okamury o táboře v Letech u Písku

"Pokud jde o Lety, bude dobře si ujasnit, co tu chceme budovat. Mýtus o romském koncentráku je podle dostupných informací lež. Byl tu pracovní tábor pro osoby, které se vyhýbaly řádné práci, včetně Čechů a Němců z protektorátu. Internováni nebyli na základě etnika, ale cikánského způsobu života, to znamená, že pracující Romové tu nebyli. Dozorci téměř do konce fungování tábora nebyli ozbrojeni a velitel tábora bral svou služku a zřejmě milenku do kina. V táboře nebyl nikdo nikdy zabit – lidé umírali v důsledku staroby a chorob, které do tábora přivlekli kvůli svému předchozímu kočovnému stylu života. Zásadní problém byl však velitel, který jednak skutečně bil vězně a tajil špatný stav tábora, ale byl odvolán a do tábora byla poslána lékařská pomoc. Oběti v táboře rozhodně nebyli oběti jakéhokoli holokaustu. Naopak srovnávání je neúctou ke skutečným obětem holokaustu, ať už Romů nebo Židů, ve skutečných koncentračních táborech. Samozřejmě platí, že jakékoli násilí na lidech odmítám a odsuzuji," uvedl pro bulvární server Tomio Okamura.

Z historie koncentračního tábora v Letech u Písku

Původní prostor v Letech u Písku sloužil v roce 1940 jako ubytovací zázemí pro stavební dělníky. Poté zde vnikl pracovní a kárný tábor, a to na rozkaz ministra vnitra protektorátní vlády Josefa Ježka ze dne 15. července 1940, který byl vydán na základě vládního nařízení č. 72 o kárných pracovních táborech ze dne 2. března 1939. Toto nařízení tedy bylo vydáno ještě před obsazením země nacisty. V kárném a pracovním táboře byli podle vyhlášky koncentrováni „práce schopní potulní cikáni a jiní tuláci stejným způsobem žijící, řemeslní žebráci a osoby žijící ze žebroty jiných (dětí a pod. ), řemeslní hazardní hráči, notoričtí zahaleči, povaleči a osoby, žijící z nečestných výdělků (prostituce a pod.) vlastních nebo jiných osob“. Prvních dvanáct vězňů sem dorazilo dorazilo již 17. července 1940.

Dne 1. srpna 1942 byl tábor přeměněn na Cikánský tábor a vzápětí sem byly transportovány celé romské rodiny. Koncentrák zahájil činnost 1. 8. 1942 a byl zrušen 4.5.1943. Jeho kapacita byla sice zvětšena tak, že tábor byl schopen pojmout až 600 vězňů, ale i tento počet byl brzy překročen, neboť v průběhu srpna 1942 bylo v táboře internováno přes 1100 mužů, žen a dětí. Tábor nebyl vybaven potřebným hygienickým a dalším zařízením pro tak velký počet osob. Vězni se museli často mýt v nedalekém rybníku. Navíc tu byli až do srpna 1942 vězněni pouze muži. Od srpna 1942 zde ve zcela neuspokojujících podmínkách živořily i ženy a děti. Po velkém náporu v srpnu 1942 přicházeli do tábora většinou pouze jednotlivci nebo rodiny.

Přímo v táboře Lety zahynulo 326 osob, z toho 241 dětí. 120 obětí bylo pohřbeno na provizorním pohřebišti u tábora. Dalších 540 zdejších vězňů zahynulo po transportu do Osvětimi. Hromadné transporty se uskutečnily celkem dva. Jako první byl vypraven 3. prosince 1942 transport tzv. asociálů v počtu 16 mužů a 78 žen do koncentračního tábora Osvětim I. Druhý z transportů znamenal prakticky likvidaci tábora v Letech, protože v něm bylo odvezeno 417 vězňů do koncentračního tábora Osvětim II- Birkenau. Zatímco první transport se uskutečnil na základě výnosu o preventivním potírání zločinnosti, druhý již byl realizován na základě Himmlerova výnosu z 16.12. 1942, který nařizoval transport všech Romů do koncentračního tábora v Osvětimi. Zbývajících 198 vězňů bylo přemístěno do cikánského tábora v Hodoníně u Kunštátu (tzv. Žalov) nebo do sběrných táborů v Praze a v Pardubicích.

13. května 1995 byl v místech masového hrobu vedle tábora odhalen pomník s nápisem „Obětem cikánského tábora v Letech 1942-1943. Nezapomeňte. Ma bisteren.“ 13. května 2010 bylo oficiálně oznámeno otevření Kulturní památky Lety v těchto místech, která z rozhodnutí vlády spadá pod Památník Lidice.

Přečteno: 787x
 

Nepřehlédněte:

Kam dál:

Štítky:  

Tomio Okamura, Extremismus, Rasismus, Holocaust, Lety u Písku, Okamura - popírání romského holocaustu



HLAVNÍ ZPRÁVY

Fery Bartoš (FOTO: Facebook Fery B.)

Populární zpěvák Fery Bartoš varoval z nemocnice před onemocněním COVID-19: Není to chřipka, dávejte na sebe všichni pozor

17.10.2020 18:15
V době kdy i celá řada Romů sdílí na sociálních sítích dezinformace kolem onemocnění COVID-19 varoval před virem populární zpěvák Fery Bartoš. Ten musel být kvůli onemocnění COVID-19 hospitalizován a k dýchání mu pomáhaly přístroje. Na sociálních sítích o tom informoval jeho kamarád Roman Cina Červeňák.
 celý článek

--ilustrační foto--

videoPREMIÉRA: Ondra Gizman a Ondrej Ferko v hudebním pořadu BAŠAVEL

16.10.2020 13:30
V dalším díle hudebního pořadu Bašavel se představí tentokrát známé a netradiční duo. Ondra Gizman ml., který velmi bravurně ovládá hru na saxofon a ze Slovenska Ondrej Ferko, který pochází z muzikantské rodiny
 celý článek

Filip Grznár (zdroj: repro YouTube)

Kulturista Filip Grznár shvaloval vraždu a vyhrožoval vyvražděním chomutovských Romů. Dostal pokutu 15 000 korun

16.10.2020 10:20
S peněžitým trestem 15 tisíc korun odešel od chomutovského okresního soudu kulturista, zápasník MMA, fitness trenér a youtuber Filip Grznár. Soud ho uznal vinným z násilí proti skupině obyvatel a proti jednotlivci a ze schvalování trestného činu. Podle obžaloby Grznár v červnu 2017 v Plzni natočil video, ve kterém schvaluje vraždu z května 2017 v Chomutově. Informuje o tom iDnes.cz. Grznár s pokutou nesouhlasí, na místě se proti verdiktu odvolal. Případem se bude Krajský soud v Ústí nad Labem.
 celý článek

 

Další články z rubriky







..
romea - logo