romea - logo
21. února 2017 (úterý)
svátek má Lenka
romano vodi - předplatné
Loading
rozšířené vyhledávaní

Obce začaly „vyrábět“ stovky nových bezdomovců. Dopad novely zákona o hmotné nouzi může být katastrofální.

3.6.2015 12:01
Ilustrační foto: Ubytovna v ulici Čelakovského v ústecké čtvrti Krásné Březno.  Foto: Archiv Romea.cz.
Ilustrační foto: Ubytovna v ulici Čelakovského v ústecké čtvrti Krásné Březno. Foto: Archiv Romea.cz.

Realita je jiná, než si myslela ministryně práce a sociálních věcí Michaela Marksová. „Většina obcí se chová rozumně, vědí, že si nemohou dovolit vytvořit desítky nebo stovky bezdomovců,“ řekla ministryně minulý týden.

Od té doby už obce s „výrobou“ desítek, stovek a pravděpodobně tisíců nových bezdomovců ale naplno začaly. Umožňuje jim to novela zákona o hmotné nouzi. Na jejím základě mohou, ale nemusí udělit souhlas s vyplácením doplatku na bydlení lidem dlouhodobě bydlícím na ubytovnách. A řada obcí souhlas udělit nehodlá.

Zamítnutých žádostí už jsou stovky

Už po několika týdnech, kdy se obce začaly žádostmi zabývat, je bilance drtivá. V Bohumíně zamítli městští radní všechny žádosti, bylo jich 124. Argumentem radnice bylo, že město „dlouhodobě ubytovací byznys odsuzuje“.

Jinde jsou argumenty rozpracované, tvoří dnes už celou rozmanitou škálu. Město Aš například nechce na ubytovnách lidi, kteří „nemají žádný vztah k práci“ a chce omezit „nepřízpůsobivé přistěhovalce“, (Chebský deník, 3.6.). V Karviné požadují trvalé bydliště a dodržování veřejného pořádku, v některých ostravských obvodech přidávají, že žadatel nesmí mít vůči obci dluh. Ve dvou centrálních ostravských obvodech – Moravské Ostravě a Přívoze souhlas ani neudělili, ani nezamítli, protože nemají o žadatelích informace, (Právo, 3.6.). V Ostravě-Mariánských Horách nedostane souhlas nikdo, protože podle starostky Liany Janáčkové není ubytovna „vhodné prostředí pro rodiny s dětmi“, (MF DNES, 2.6.).

A tyto argumenty můžeme propojit s dosud zamítnutým počtem žádostí, přičemž „šalamounské“ neudělení souhlasu-nezamítnutí bude mít v praxi zřejmě stejný dopad jako zamítnutí. Tedy: Bohumín 124, Ostrava-Mariánské Hory 600, Moravská Ostrava a Přívoz 247, Větřní 17, Aš 11, Karviná 3, Sokolov 26.

Zatím tedy pouze médii sledované obce zamítly 1028 žádostí o doplatek na bydlení a "vyrobily" tak téměř 2000 potenciálních bezdomovců, (číslo vychází z odhadu počtu rodinných příslušníků žadatelů o doplatek). A to mají na stole další stovky žádostí, které podle nastavených kritérií pravděpodobně neprojdou. Jen v obvodě Ostrava-Jih leží 850 žádostí, o nichž se spekuluje, že budou plošně zamítnuty. Počet "nových bezdomovců" by se tak vyšplhal už téměř ke čtyřem tisícům.

Podle zprávy společnosti GAC o sociálně vyloučených lokalitách bydlí na ubytovnách 27 000 lidí pobírajících doplatek na bydlení a jejich rodinných příslušníků.

Ministerstvo je bezmocné

„Michaela Marksová v průběhu jednání vlády před dvěma týdny prostřednictvím médií apelovala na starostky a starosty, aby nedělali z lidí bezdomovce jen proto, že se jim nové pravidlo nelíbí. Je potřeba ho vyzkoušet v praxi, a pokud se ukáže, že tento systém nefunguje, je připravena ve spolupráci se Svazem měst a obcí připravit novelu zákona,“ připomenul včera pro server Romea.cz tiskový mluvčí ministerstva práce a sociálních věcí Petr Habáň.

Podle Habáně by situace těch, co souhlas k vyplácení doplatku od obce nedostanou, rozhodně neměla být beznadějná, neměla by automaticky znamenat, že ti lidé skončí na ulici. „Při neudělení souhlasu obce by měla být v rámci sociální práce, a to zejména rodinám s dětmi, nabídnuta vhodná alternativa bydlení či ubytování s využitím sociálních služeb, neziskového sektoru, bytového fondu obcí apod., při řešení těchto situací se nabízí spolupráce s Úřadem práce ČR,“ říká tiskový mluvčí.

Připouští zároveň, že ministerstvo nemá na rozhodování obcí vliv: „MPSV ale nemá pravomoc obcím cokoliv doporučovat nebo určovat, není ani metodickým orgánem ve vztahu k výkonu jejich samostatné působnosti.“

Novela zákona o hmotné nouzi parlamentem prošla jako pozměňovací návrh poslance ODS Zbyňka Stanjury. Hlasovalo pro něj 156 ze 157 přítomných poslanců a později i 48 z 50 přítomných senátorů.

„Schválení té novely považuji za velké selhání paní ministryně Marksové a myslím, že by ho měla co nejdříve napravit. Je to podle mě nepřípustné hazardování s osudem tisíců dětí, které jsou nuceny na ubytovnách žít,“ varoval už v březnu v rozhovoru pro server Romea.cz Štěpán Ripka z Platfromy pro sociální bydlení. „Řešením je novelizace té novely, to se však do května nestihne. Proto by mělo ministerstvo práce a sociálních věcí připravit jasnou prováděcí instrukci, která neumožní takový postup, jež by děti, ale i dospělé v ubytovnách ohrozil zhoršováním jejich situace.“

Přečteno: 2317x

Nepřehlédněte:

Kam dál:

Štítky:  

ubytovny, Sociální vyloučení, Gac, Michaela Marksová-Tominová, sociální bydlení



HLAVNÍ ZPRÁVY

Radek Jiránek, ředitel Agentury pro sociální začleňování (FOTO: Repro Česká televize)

Ředitel Agentury: Pro úspěšný systém sociálního bydlení je nutné mít k dispozici jak byty, tak kvalifikované sociální pracovníky

15.2.2017 15:00
V Lichtenštejnském paláci se v úterý uskutečnila konference k sociálnímu bydlení, kterou uspořádala Agentura pro sociální začleňování ve spolupráci s Armádou spásy ČR. Cílem bylo představit praktické zkušenosti se zavedením a rozvojem systémů sociálního bydlení v České republice.
 celý článek

Matka Heleny Biháriové 21. 2. 1998 nad rakví své dcery na pohřbu v opavském římskokatolickém kostele sv.Ducha. Šestadvacetiletou Romku Helenu Biháriovou hodili 15. února 1998 ve Vrchlabí po předchozím napadení tři neonacisté do Labe, kde utonula. (FOTO: ČTK)

15. 2. 1998 zemřela Helena Biháriová, jedna z prvních obětí porevolučních rasových vražd

15.2.2016 18:00, (ROMEA)
Helena Biháriová, matka čtyř dětí, se tehdy, v roce 1998, po setkání s opilými klatovskými mladíky Jiřím Neffem a Petrem Klazarem utopila v rozvodněném Labi, do něhož ji dvojice sympatizantů hnutí skinheads po předchozí verbální a fyzické agresi zahnala.
 celý článek

Evropský parlament (FOTO: JLogan, Wikimedia Commons)

EU je podle neonacistů největší zlo, peníze by však od ní rádi dostávali. Europoslanci to chtějí zatrhnout

15.2.2017 11:00
Podle europoslanců krajně pravicové a neonacistické strany pravděpodobně přijdou o miliony korun z evropských peněz. Evropský parlament totiž nechce vyplatit pravidelný grand Alianci pro mír a svobodu, patří do ní například řecký Zlatý úsvit, slovenští Kotlebovci a česká Dělnická strana sociální spravedlnosti. Europoslanci. Informuje o tom web Českého rozhlasu.
 celý článek

Diskuse:

Každý diskutující musí dodržovat PRAVIDLA DISKUZE SERVERU Romea.cz. Moderátoři serveru Romea.cz si vyhrazují právo bez předchozího upozornění odstranit nevhodné příspěvky z diskuse na Romea.cz. Při opakovaném porušení pravidel mohou moderátoři diskutéra zablokovat.

Další články z rubriky







Romano voďi

Romano voďi 12/2013

..
romea - logo