Obecní domy v proslulé Matiční ulici, které před více jak 20 lety měla od světa oddělovat zeď, se budou bourat!

Dva vybydlené obecní domy v proslulé Matiční ulici v ústeckém Krásném Březně nechá magistrát zbourat, bude to stát necelých pět milionů korun. V lokalitě je ještě třetí činžák, který vlastní České přístavy. O jeho případné demolici se stále jedná, řekl novinářům náměstek primátora Pavel Tošovský (ODS).

V roce 1994 byli do činžovních domů v Matiční sestěhováni z okolních panelových domů "problémoví" obyvatelé, většinou Romové, jako neplatiči nájemného. Na soužití s nimi si stěžovali starousedlíci, kteří žádali postavení zdi. O stavbě rozhodla neštěmická radnice, o rok později nechala postavit v Matiční plot, který odděloval obecní domy pro neplatiče od starousedlíků.

Proti stavbě se okamžitě vzedmula vlna protestů ze strany romských organizací, ochránců lidských práv, Českou republiku kritizovala i Evropská unie. Keramický plot vysoký 1,8 metru nakonec stál jen od 13. října do 24. listopadu 1999. Radnice ho nechala demontovat poté, co stát přislíbil na řešení situace deset milionů korun.

Za část peněz radnice vykoupila tři rodinné domky starousedlíků, peníze posloužily také na úpravy okolí nebo na sociální projekty. Plot byl rozebrán a stal se součástí oplocení zoologické zahrady, část je v ústeckém muzeu.

Po devastaci pavlačových domů se v roce 2011 vystěhovali jejich poslední nájemníci.

"Shodli jsme se na tom, že oba objekty budou demolovány. Bude tam provedena revitalizace území. Zatím se to týká pouze našich dvou domů," řekl Tošovský.

Na stole byla podle radních také varianta domy opravit, aby opět sloužily k bydlení. Jejich stav je ale tak špatný, že takové řešení není možné. O tom, co na místě vybydlených domů vznikne, jedná nedávno vzniklá Kancelář architekta města.

S domy z Matiční ulice se město nerozloučí úplně, historik Martin Krsek požádal o to, aby dodavatel prací vytěžil haklíkové zdivo z kamenné podezdívky a o jeho vytřídění a odvoz na městskou skládku. Zdivo by bylo možné v budoucnu využít při opravách městských staveb, dodal Tošovský.

Historické stavební prvky Krsek zachraňoval například už na Západním nádraží. Žulové schody, které jsou u zadního vchodu do secesní kaple na krásnobřezenském hřbitově, sloužily původně jako ochranné obrubníky v ulici U České besedy. Domy měla ve správě neštěmická radnice, která je již předala městu. Podmínkou starostky Neštěmic Yvety Tomkové (Vaše Ústí) je to, aby na místě už nevzniklo bydlení, prostor by podle ní měl sloužit k rozvoji lokality.