Obyvatelé domu číslo osm v ostravském ghettu Přednádraží podepsali nové
nájemní smlouvy. Majitel objektu Oldřich Roztočil chce, aby se dům opět zaplnil
nájemníky. Novinářům dnes řekl, že obsazeno je 11 bytů ze 14, přičemž 13 z nich
je podle něj obyvatelných. Do dalších domů, které jsou zdevastované, nikoho
stěhovat nechce. Lidé ale po podepsání nájemní smlouvy možná nebudou mít nárok
na příspěvek či doplatek na bydlení, protože objekty nejsou v katastru vedeny
jako bytové domy. Měsíční nájem vyjde i s poplatky za energie na 6500 Kč.
Roztočil obnovuje smlouvy s dvouměsíční platností poté, kdy ostravský krajský
soud rozhodl, že jeho společnost Domy Přednádraží nemusí zaplatit pokutu 30.000
korun za to, že nevyklidila prostory v Přednádraží.
Krajský soud se ale podle mluvčí Lucie Böhmové nezabýval vystěhováním lidí,
ani v této souvislosti nějak nerozhodoval. I stavební úřad podle mluvčí
městského obvodu Moravská Ostrava a Přívoz Jany Pondělíčkové trvá na tom, že
nařízení o vystěhování obyvatel z domů je nadále platné. "Vlastník domů se proti
nařízení o vyklizení odvolal a naše rozhodnutí o vyklizení bylo odvolacím
orgánem, tedy stavebně-správním odborem magistrátu, potvrzeno," doplnila
Pondělíčková.
Kumar Vishwanathan, jenž s lidmi v Přednádraží spolupracuje, míní, že soud
svým rozhodnutím zpochybnil způsob, jak stavební úřad podal návrh o vyklizení
budov. "Stavební úřad může vydat nové nařízení bez procesních závad, potom to
musíme respektovat, ale když obsahuje vadu, tak nemá podle našeho názoru
platnost," uvedl.
Lidé, kteří dnes podepsali nájemní smlouvy, ale možná nedosáhnou na příspěvek
či doplatek na bydlení. Domy v Přednádraží jsou v katastru vedeny jako tzv. jiná
stavba. To znamená, že lidé by neměli mít nárok žádat od úřadu práce příspěvek
na bydlení. Ostravský úřad práce zatím výplatu peněz u lidí z Přednádraží
neřešil, protože se na něj dosud nikdo neobrátil. Vedoucí oddělení nepojistných
sociálních dávek Gabriela Petříková dnes ČTK řekla, že se musí nejprve spojit se
stavebním úřadem. Obecně podle ní lze říci, že pokud by někdo měl nájemní
smlouvu z domu, který je veden jako jiná stavba, neměl by na příspěvek na
bydlení nárok.
Otázku příspěvku na bydlení při podpisu smluv otevřeli i sami obyvatelé.
"Abych vám tady sliboval, že jestliže si nedokážete v uvozovkách na to bydlení
sehnat peníze, že vám je odpustím, to přece po mě proboha nemůžete chtít," řekl
lidem Roztočil, který se domnívá, že by lidé na příspěvek mohli dosáhnout,
protože když před časem úřad práce řešil podobný problém u ubytoven, lidem
výplatu doplatku na bydlení nepozastavil ihned, ale dal jim tříměsíční lhůtu na
vyřešení situace.
Roztočil uvedl, že stavební úřad nedodal katastru potřebné potvrzení, že dům
slouží jako bytový. Podle Pondělíčkové ale nemohl úřad toto učinit, protože jim
majitel dosud nepředložil požadované dokumenty. Roztočil se naopak hájí tím, že
domy po desetiletí sloužily k bydlení a všechny potřebné dokumenty u tak starých
domů nemá k dispozici. Podle něj je má mít v evidenci i stavební úřad, který ale
trvá na tom, že dokumentaci musí doložit vlastník objektů. Roztočil dnes lidem
řekl, že v případě, že neuspějí s žádostmi o příspěvek na bydlení, mohli by se v
konečném důsledku hájit tím, že po nich požadoval peníze za něco, co jim nemohl
pronajmout.
Roztočil tvrdí, že je připraven problémy řešit, stejně jako plánuje další
úpravy na domě. Jeden z obyvatel František Maňkoš dnes novinářům řekl, že si od
městského obvodu vyžádá, co přesně stavební úřad po majiteli požaduje. V
případě, že by na příspěvek na bydlení nedosáhl a majitel ho po něm vyžadoval,
bude se těmito dokumenty bránit. "Chci tam bydlet. Už jsem si na něho zvykl a
jinde se nechci stěhovat. Bydlím tam od roku 1972," podotkl Maňkoš.
