Šance na vzdělání dětí v Česku výrazně ovlivňuje sociální a ekonomické
postavení jejich rodičů. Negativní vliv na úspěch sociálně znevýhodněných mají
například přijímací zkoušky. Shodli se na tom Daniel Münich z Institutu pro
demokracii a ekonomickou analýzu (IDEA) a odborný konzultant vzdělávací
společnosti EDUin Tomáš Feřtek. Podle nich je to důvod, proč v ČR na
vysokoškolský titul dosáhne zhruba 3,6 procenta dětí rodičů bez středoškolského
vzdělání, jak vyplývá to z aktuální zprávy OECD. V průměru zemí OECD je to 21,2
procenta.
"Je to o štěstí a o smůle, jak se dítě narodí v Česku, strašně moc. Protože
školy a vzdělávací systém není schopen dostatečně kompenzovat tu náhodu, když to
špatně dopadne a narodím se do ‘špatné’ rodiny," uvedl Münich.
Podle něj funguje český vzdělávací systém tak, že dítě z rodiny s nízkým
vzděláním nemá velké šance na úspěch. Negativní roli v tom podle něj hrají
přijímací zkoušky na maturitní obory a to, že je na ně školy nedokážou
připravit. Připomněl, že v Česku část dětí odchází z pátých a sedmých tříd na
víceletá gymnázia. Loni dle statistik ministerstva školství nastoupilo do prváku
na víceletých gymnáziích 11.687 dětí, v šestých třídách základních škol bylo
96.973 žáků a v osmých třídách 83.728.
Zásadní vliv sociálního původu na šanci na vzdělání vidí v ČR i Feřtek. Podle
něj jde o dlouhodobý problém českého vzdělávacího systému, který se prohlubuje.
I on uvedl, že situaci zhoršilo například zavedení přijímacích zkoušek na
maturitní obory. Další krok tím směrem může podle něj být zavedení jednotné
hranice bodů potřebných pro přijetí na maturitní obory.
Münich vysvětlil, že rodiče dětem často platí různé přípravné kurzy nebo
doučování, aby přijímací zkoušky zvládly. Pokud na to rodiče nemají peníze nebo
se o to nezajímají, tak je dítě výrazně v nevýhodě, řekl. "Rodiče vybírají školu
a tlačí na školu, aby připravila děti na přijímací zkoušku. Když děti chodí do
školy, kde je to každému jedno, tak nejsou připraveni na přijímačky," uvedl.
Münich upozornil, že v Česku je ovšem velmi málo lidí, kteří nemají ani
střední vzdělání. Odhadl, že v populaci rodičů do 50 let může být kolem tří až
pěti procent lidí, kteří neabsolvovali střední školu. "Ta naše skupina jsou
hodně extrémní případy lidí ve vážných problémech, kteří navzdory všem
možnostech vzdělání nezískali," řekl. V západních zemích je podle něj lidí bez
středoškolského vzdělání více.
Podle ministerstva školství je současný stav v ČR způsoben tím, že až do
poloviny 90. let byl přístup k vysokoškolskému vzdělávání velmi omezený a ČR tak
v počtu vysokoškoláků dohání ostatní země. "V roce 1990 studovalo vysoké školy
jen 118.000 studentů, což na populaci 10,3 milionů lidí činilo jen 1,1
procenta," uvedlo tiskové oddělení úřadu. Na vysokou školu se tehdy podle
ministerstva zapisovalo asi 17 procent devatenáctiletých, od roku 2006 je to
kolem poloviny. "Tuto situaci považujeme zatím za uspokojivou. Tento podíl je v
současné době potřeba udržet a stejně tak dbát na kvalitu vysokoškolské
přípravy," doplnil úřad.
