romea - logo
21. října 2018 (neděle)
svátek má Brigita
Loading
rozšířené vyhledávaní

Odborník na extremismus: Okamura našel díru na politickém trhu, sounáležitost skrz nenávist je velmi silná

2.12.2017 13:41
Předvolební billboard SPD Tomia Okamury - říjen 2017 (FOTO: Twitter.com)
Předvolební billboard SPD Tomia Okamury - říjen 2017 (FOTO: Twitter.com)

Rasismus v Česku patrně není na vzestupu, změnil se ale pohled na to, co je dovoleno říkat na veřejnosti, říká v rozhovoru pro Aktuálně.cz odborník na extremismus Jan Charvát z Univerzity Karlovy. Česká společnost podle politologa prochází "přeformátováváním" toho,  co pokládáme za normální a co ne a pramení to i ze zklamání z polistopadového vývoje. Využívá toho prezident Miloš Zeman nebo Tomio Okamura.

"Lidé se naučili, že mohou být na Facebooku sprostí a nadávat tím nejhorším způsobem, který by dřív nebyl možný. Jednak proto, že nebyl Facebook, ale možná by to ani neřekli, protože dříve převažoval dojem, že něco takového se prostě neříká. Každopádně žijeme v době, kdy se přeformátovává to, co pokládáme za normální a co ne. My teď zřejmě zažíváme to, co zažívali lidé třeba v roce 1968 nebo 1989, to znamená velkou společenskou proměnu," uvedl v rozhovoru Jan Charvát.

Jan Charvát: "Sounáležitost skrz nenávist je velmi silná, silnější než sounáležitost skrz pozitivní věci. Tím, že se vymezujete vůči nějaké skupině, která je obecně odsuzovaná, dáváte najevo, že vy sám jste zcela v pořádku a vaše hodnoty jsou hodnotami té společnosti."

Podle Charváta měli lidé v 90. letech naději, že se jejich život zlepší a existovala sdílená představa, že někam směřujeme. "Utáhneme opasky, odrazíme se ode dna, vstoupíme do Evropské unie," popsal sérii kroků, která lidem dávala pocit, že se jim bude žít lépe.

"Po vstupu do EU se ale začaly nabalovat některé problémy. U spousty lidí odezněl pocit, že unie za nás všechno vyřeší, často se naopak změnil v přesvědčení, že EU za všechno může. Horizont naděje zmizel a proměnil se v jakousi kouli na noze," uvedl Charvát, podle kterého mezitím dospěla nová, porevoluční generace a zároveň mnozí lidé ze starší generace ztratili naději, že se budou mít tak dobře, jak si po roce 1989 mysleli.

Miloš Zeman podle Chárváta prohlubuje rozdělení společnosti. "Je to nepochybně člověk, který dlouho a systematicky razí určité postoje, které prohlubují rozdělení společnosti. Je obrovský problém, pokud prezident republiky zlehčuje věci, které se odehrávají a které ze své pozice zlehčovat nemůže. Mě to mrzí i z pozice politologa. Prezident by prostě měl říct, že není možné jakýmkoliv způsobem zlehčovat rasově motivovaný útok," uvedl Charvát v narážce na výroky prezidenta v souvislosti s rasově motivovaným útokem v pražské tramvaji.

Jan Charvát také popsal důvody úspěchu podle něj xenofobně populistické Strany přímé demokracie (SPD) Tomia Okamury. "Po roce 2010 se všechny struktury klasické krajní pravice úplně rozložily. Hammer skins, Blood and Honour, Národní odpor, Autonomní nacionalisté, nic z toho nezbylo. Dnes když dělají neonacističtí skinheads koncert, tak se jich sejde stovka. Dělnická strana prakticky nikoho nezajímá, je to miniaturní záležitost," uvedl Charvát.

Pak se na scéně objevilo v letech 2014 a 2015 hnutí Islám v ČR nechceme, které podle Charváta poprvé od roku 1989 přišlo s myšlenkami a strukturou, která nebyla nijak kompromitovaná starou krajní pravicí a nebyli to klasičtí neonacisté.

"Na tento základ navázal Martin Konvička, kterému se podařilo vybudovat hnutí Blok proti islámu. Jeho pokus o koordinaci s Úsvitem ale skončil fiaskem. Jediný, kdo z toho všeho vyrostl, je Tomio Okamura. Pohltil všechny hlasy. Přišel se specifickým programem, který se lidem na krajní pravici jeví jako levicový. Ale podporují ho, protože je proti islámu," popsal úspěch Tomia Okamury v rozhovoru pro server Aktuálně.cz Jan Charvát.

Na rozdíl od Konvičky, který se zaměřoval na střední třídu, Okamura, podle Charváta, oslovil hůře situovanou pracující třídu, nezaměstnané. "A když Konvička vyhořel, přebral i část jeho hlasů," dodal Charvát.

Okamura staví svojí politiku na šíření nenávisti. "Sounáležitost skrz nenávist je velmi silná, silnější než sounáležitost skrz pozitivní věci. Tím, že se vymezujete vůči nějaké skupině, která je obecně odsuzovaná, dáváte najevo, že vy sám jste zcela v pořádku a vaše hodnoty jsou hodnotami té společnosti," uvedl odborník na extremismus Jan Charvát.

 

Přečteno: 3830x

Kam dál:

Štítky:  

Extremismus, Populismus, Xenofobie, Miloš Zeman, Tomio Okamura, Svoboda a přímá demokracie (SPD)



HLAVNÍ ZPRÁVY

Více než osm desítek romských studentů středních a vyšších odborných škol si v pátek 4. 11. 2017 v Praze převzalo stipendia, která jim udělila organizace ROMEA. (FOTO: Petr Zewlakk Vrabec)

videoZÁZNAM: Slavnostní předávání stipendií pro romské studenty SŠ a VOŠ

19.10.2018 0:37
Přímý přenos z Brožíkova sálu na Staroměstské radnici ze slavnostního setkání romských studentů středních a vyšších odborných škol, kteří se pro tento školní rok stali součástí Romského stipendijního programu. Ten realizuje organizace ROMEA již třetím rokem za podpory dánské nadace Velux, nadace Albatros a dalších podporovatelů. Přímý přenos ze slavnostní akce zajišťuje první romská internetová televize ROMEA TV.
 celý článek

Jedna ze dvou uzavíraných ubytoven v Ústí nad Labem. Ubytovna Modrá. (FOTO: Petr Zewlakk Vrabec)

Výzkum Agentury: Více než 80% rodin z ubytoven se přestěhovalo do běžného bydlení díky mimořádné dávce

16.10.2018 15:58
Víc než čtyři pětiny domácností z ubytoven, které se díky mimořádné dávce na kauci a vybavení mohly přestěhovat do běžného bytu, si bydlení po roce udržely.
 celý článek

Tomio Okamura a koncentrační tábor v Letech u Písku (Koláž: Romea.cz)

Okamura a Rozner se dle policie nedopustili trestného činu, Lety jsou dál "neexistující pseudokoncentrák bez plotu"

16.10.2018 11:39
Výroky předsedy SPD Tomia Okamury a jeho stranického kolegy poslance Miloslava Roznera o romském táboře v Letech u Písku nejsou trestným činem.
 celý článek

Další články z rubriky







..
romea - logo