Ministerstvo vnitra do boje o Hrad pustilo jen osm z 20 prezidentských
uchazečů. Z vážných adeptů vyřadilo šéfku Suverenity Janu Bobošíkovou, ekonoma
Vladimíra Dlouhého a podnikatele a senátora Tomia Okamuru. Podle vnitra měli
příliš mnoho chybných údajů na nominačních peticích. Chyby snížily počet podpisů
pod předepsanou hranici 50.000. Novinářům to řekl ředitel odboru všeobecné
správy ministerstva vnitra a člen Státní volební komise Václav Henych.
Ministerstvo zveřejnilo informace o registraci kandidátů na svém webu.
Vyřazení kandidáti se mohou ještě odvolat k Nejvyššímu správnímu soudu (NSS).
Dlouhý tak chce učinit, výpočty ministerstva zpochybnil. Okamura se rozhodne v
pondělí. Bobošíková už takový postup naznačila. "Zjišťujeme, v čem byly chyby,"
řekl člen jejího týmu David Štěpán.
Nejvíce podpisů při ministerské kontrole správnosti údajů na peticích ztratil
Okamura. Přišel o 26 000 podpisů z téměř 62 000 odevzdaných, zůstalo mu jich 35
751. Podobně Dlouhému bylo započteno jen 38 687 z více než 59 000 odevzdaných,
20 500 podpisů se mu odečetlo. Podle Dlouhého měla být ale odečtena jen polovina
z nich. Nejlépe z této trojice dopadla Bobošíková. Ministerstvo jí škrtlo 11 000
podpisů, 45 429 jí nechalo.
Velký počet neuznaných podpisů měli v peticích i další adepti. Expremiéři Jan
Fischer a Miloš Zeman, které průzkumy označují za favority volby, měli v obou
kontrolních vzorcích přes deset procent neplatných podpisů. Byli na tom tedy
hůře než Bobošíková, zachránilo je ale to, že celkově shromáždili přes 100 000
podpisů. Fischerovi zbylo 77 387 a Zemanovi 82 856 platných podpisů.
Okamura a Dlouhý patřili mezi kandidáty s největší chybovostí podpisů, zároveň
neměli velkou rezervu nad rámec povinné padesátitisícové hranice.
Podpisy ministerstvo vyřazovalo kvůli tomu, že šlo buď o duplicitní údaje, nebo
signatáře nenalezlo v evidenci obyvatel. Škrtalo také ty, kteří ještě nedosáhli
plnoletosti nebo neměli české občanství. Z petic byla vyřazována i jména
zemřelých voličů.
Podle Henycha ministerstvo prověřovalo u každého kandidáta dva vzorky po 8 500
podpisech, které vybralo namátkově pomocí počítače. Procentuální podíl chybných
dat z obou vzorků sečetlo a výsledek pak odečetlo od celkového počtu petentů.
Zákon s tímto postupem, který byl stanoven v důvodové zprávě, podle Henycha od
počátku počítal. Nevyloučil, že Nejvyšší správní soud by mohl dospět k závěru,
že chybovost z obou vzorků se má zprůměrovat, ne sčítat, a dá za pravdu
Dlouhému.
Henych naopak vyloučil, že by úředníci při kontrole záměrně vybírali chybné
podpisy. "Pokyn ode mě jasně zněl, že cílem není vyškrtat co nejvíce osob na
petici, ale naopak jich co nejvíce ztotožnit," řekl. O tom, co by učinil Ústavní
soud, pokud by se na něj některý z kandidátů obrátil, odmítl Henych spekulovat.
Na dotaz pouze uvedl, že pokud by ústavní soudci termín voleb případně oddálili,
museli by současně stanovit, co s dalšími termíny, tedy například s kampaní
kandidátů v České televizi a Českém rozhlase.
S určitostí by lidé měli budoucí hlavu státu vybírat přinejmenším mezi trojicí
kandidátů, které nominovali poslanci či senátoři, a pěticí uchazečů, kteří
dodali petice s více než 70 000 podpisy, a vyhnuli se tak vyřazení kvůli chybným
údajům. První skupinu tvoří místopředseda ČSSD Jiří Dienstbier, předseda TOP 09
Karel Schwarzenberg a místopředseda Senátu Přemysl Sobotka z ODS. Druhou skupinu
tvoří Fischer, Zeman, herečka a politička Táňa Fischerová, výtvarník a hudební
skladatel Vladimír Franz a europoslankyně KDU-ČSL Zuzana Roithová.
Ministerstvo podle očekávání odmítlo přihlášky zbývajících uchazečů včetně
bývalého disidenta Petra Cibulky nebo advokátky Kláry Samkové, kteří nedodali
petice s potřebným minimálním počtem 50 000 podpisů. Jan Toman kvůli tomu ještě
před rozhodnutím vnitra svou kandidaturu stáhl. Samková naopak už ohlásila, že
zváží další právní kroky. Odmítnutí kandidáti se k NSS mohou odvolat do 28.
listopadu, soud musí rozhodnout do 13. prosince. Den poté Státní volební komise
vylosuje čísla prezidentských kandidátů.
