Studie Deutsche Bank: Okamurův Úsvit se mezi euroskeptiky zařadil k neonacistickým stranám Zlatý úsvit a Jobbik
Euroskeptické
strany nejrůznějšího charakteru by mohly za určitých okolností v
příštím Evropském parlamentu obsadit až 204 křesel ze 751. Uvádí to
studie Deutsche Bank (DB) z konce března, na kterou nyní upozornil
server Euractiv.
Zajímavostí může být, že analytici mezi tvrdě
euroskeptické strany na levé části politického spektra řadí i českou
KSČM. Na pravici jsou euroskeptiky Svobodní a ostře proti EU se staví
hnutí Úsvit, uvádí DB. Svobodní se tak dostali do společnosti například
britské Strany nezávislosti spojeného království (UKIP) či francouzské
Národní fronty, Úsvit Tomia Okamury pak je ve stejné kategorii
jako neonacistický Zlatý úsvit (Řecko) či fašistický maďarský Jobbik
Analytici
upozorňují, že euroskeptická krajina je v EU velmi různorodá. Vznik
zcela nových stran s touto agendou, jako je Alternativa pro Německo
(AfD) je prý spíše výjimkou. "Obvykle se jedná – ať už na levici či na
pravici – o strany, které před vypuknutím krize eura využívaly
nacionálních témat. EU a její politiku začaly kritizovat až za krize,"
uvádí studie.
Počítá přitom se třemi scénáři volebního úspěchu
podobně zaměřených uskupení. Ten z jejich pohledu nejvýhodnější uvádí
zisk 27 procent a tedy 204 křesel, střední variantou je 22 procent a
167 mandátů a spodní hranici DB nastavila na 17 procentech a 129
europoslancích.
"Ani při extrémním předpokladu, kdy
euroskeptické strany zmobilizují velkou část svých potenciálních voličů
a obecná volební účast bude malá, není v jejich dosahu práceschopná
euroskeptická většina," uvádí analýza. Umírněnější pravicově
orientovaná část těchto stran by však mohla dokázat spojit své síly a
ustavit v europarlamentu vlastní frakci. Potřeba je k tomu nejméně 25
poslanců z nejméně sedmi zemí.
Studie připomíná, že například s
ohledem na volby mohou být národní vlády ovlivněny euroskeptickými
stranami doma a více trvat na podpoře národních zájmů. Euroskeptická
agenda tak bude mít pravděpodobně nepřímý dopad a vliv jak před
evropskými volbami tak i po nich, míní DB. Banka si všímá především
toho, jak podobná témata mohou ovlivnit hospodářskou a měnovou unii,
práci Evropské centrální banky a finanční transfery mezi zeměmi
eurozóny.
Podle analýzy odmítají umírnění euroskeptici jen
některé aspekty evropské integrace a současnou institucionální podobu
unie. Tvrdě euroskeptické strany jsou pak zcela proti integraci a za
cíl mají vystoupení své země z EU.
Pravice obvykle hovoří o
obavách ze ztráty národní identity, omezení suverenity a o příliš
velkém vlivu bruselských institucí, EU je podle nich přebujelý, drahý a
abstraktní projekt. Často proto zmiňují rozdíl mezi "námi", obvyklými
občany, a "jimi", nikým nevolenými eurobyrokraty, připomíná analýza.
Levicový
euroskepticismus podle studie Deutsche Bank kritizuje evropskou
integraci jako neoliberální a globalizační projekt, kde jednotný trh
poškozuje především pracovní a sociální podmínky. Levici vadí také malý
dohled nad finančními trhy a případně prosazovaná úsporná opatření jsou
vnímána jako snaha podkopat solidaritu společnosti, uvádí studie.
V
končícím složení europarlamentu DB v různé míře za euroskeptické
počítala 56 poslanců frakce Evropských konzervativců a reformistů, kam
patří také česká ODS a frakci Evropa svobody a demokracie s 35
europoslanci. Stejný počet, tedy 35 členů parlamentu, podle banky
zastával přinejmenším částečně euroskeptické názory, byli však
nezávislí mimo frakce.
