Vláda rozhodla o rozšíření pravomocí veřejného ochránce práv, ombudsmana. Nově se bude moci obracet na Ústavní soud s žádostí na zrušení sporných zákonů či jejich částí. Bude také moct podávat veřejné žaloby kvůli diskriminaci. Změnu zákona navrhl ministr pro lidská práva Jiří Dienstbier (ČSSD). Úpravu zmiňuje kabinet ve svém programovém prohlášení. Ombudsmanka Anna Šabatová rozhodnutí kabinetu o posílení svých pravomocí uvítala. Díky tomu bude mít prý větší možnosti bránit práva lidí.
Veřejný ochránce práv nyní nemůže Ústavní soud žádat o posouzení a případné zrušení sporných zákonů či jejich paragrafů. Podle podkladů pro vládu přitom právě ombudsman při prošetřování podnětů od lidí pravidelně naráží na problematická ustanovení, která mohou být v rozporu s ústavním pořádkem.
Na Ústavní soud se nyní může obracet přímo jen prezident, nejméně 41 poslanců či 17 senátorů. Za určitých podmínek pak k němu může jít vláda, kraje nebo člověk, kterého se problém týká. Dienstbier už dřív ČTK řekl, že by nová pravomoc ombudsmana posílila ochranu lidských práv, ne vždy je prý politická vůle rozpory legislativy řešit.
Ombudsmanka či ombudsman nově budou moct podávat veřejné žaloby kvůli diskriminaci. Nyní se může na soud obracet jen oběť. Vyřešení jejího případu soudní cestou podle zdůvodnění v návrhu ale nezaručuje, že se diskriminační jednání odstraní plošně. Zákaz nerovného přístupu k jedné osobě totiž nezakazuje pokračovat v takovém zacházení s dalšími lidmi. “Ve věcech diskriminace je veřejná žaloba vhodným nástrojem, jak ukončit jednání dotýkající se často práv velice širokého okruhu osob,” uvedli autoři návrhu.
Šabatová věří, že novelu přijme i Parlament a prezident. “Jednoznačně se tím zvýší možnosti veřejného ochránce práv bránit práva lidí v České republice. Současně mě však mrzí, že vláda z finančních důvodů vypustila část návrhu, podle které by ochránce monitoroval plnění úmluvy o právech zdravotně postižených,” sdělila ČTK ombudsmanka. Doufá, že kabinet svůj názor ještě změní.
Podle původní verze měl veřejný ochránce práv nově monitorovat i plnění úmluvy o právech zdravotně postižených. Kvůli novým úkolům tak měla jeho kancelář přijmout deset zaměstnanců. Vybavení jejich pracoviště a počítače by vyšly na milion, provoz a platy pak ročně na 6,25 milionu. Proti původnímu záměru autoři novely po připomínkách ještě pět pracovníků ubrali, nejdřív jich totiž požadovali 15.
“Bohužel ministerstvo financí odmítlo kanceláři poskytnout nové finanční prostředky. Za těchto okolností vláda na návrh ministra Dienstbiera příslušnou část z návrhu vypustila,” objasnila ministrova mluvčí Jarmila Balážová. Podle ní nyní ČR bude muset najít jinou cestu dohledu nad plněním úmluvy, který musí podle pravidel zajistit. “Ze stávajících českých orgánů by tím nejvhodnějším byl právě ombudsman, neboť je nezávislý, má k dispozici dostatečné odborné kapacity a zkušenosti se sledováním naplňování lidských práv. Tato cesta by byla i finančně nejméně nákladná,” uvedla Balážová.
Podle vládního legislativního plánu měly být změny zákona účinné od roku 2016. V textu novely je ale termín účinnosti od druhého měsíce po vyhlášení ve sbírce zákonů. Pravomoci by tak ombudsmanka, kterou je teď Anna Šabatová, mohla získat dřív.
