Ombudsmanka by brzy mohla mít víc pravomocí než dnes. Nově by se mohla
obracet na Ústavní soud s návrhem na zrušení sporných zákonů či jejich částí a
mohla by také podávat veřejné žaloby kvůli diskriminaci. Počítá s tím návrh
novely o veřejném ochránci práv, který zveřejnila na svém webu vláda. Se změnou
zákona přišel ministr pro lidská práva Jiří Dienstbier (ČSSD).
Zákon o ombudsmanovi začal platit v roce 2000 a zatím se neupravoval. Veřejný
ochránce práv nyní nemůže Ústavní soud žádat o posouzení a případné zrušení
sporných zákonů či jejich paragrafů. Podle podkladů pro vládu přitom právě
ombudsman při prošetřování podnětů od lidí pravidelně naráží na problematická
ustanovení, která mohou být v rozporu s ústavním pořádkem.
Na Ústavní soud se nyní může obracet přímo jen prezident, nejméně 41 poslanců
či 17 senátorů. Za určitých podmínek pak k němu může jít vláda, kraje nebo
člověk, kterého se problém týká. Ministr už dřív ČTK řekl, že by nová pravomoc
pro ombudsmana či ombudsmanku posílila ochranu lidských práv, ne vždy je prý
politická vůle rozpory legislativy řešit.
Ombudsmanka či ombudsman by nově mohli také podávat veřejné žaloby kvůli
diskriminaci. Nyní se může na soud obracet jen oběť. Podle zdůvodnění v návrhu
ale vyřešení případu soudní cestou nezaručuje, že se diskriminační jednání
odstraní plošně. Zákaz nerovného přístupu k jedné osobě totiž nezakazuje
pokračovat v takovém zacházení s dalšími lidmi. "Ve věcech diskriminace je
veřejná žaloba vhodným nástrojem, jak ukončit jednání dotýkající se často práv
velice širokého okruhu osob," uvedli autoři návrhu.
Ombudsman či ombudsmanka by měli podle návrhu také monitorovat plnění úmluvy
o právech zdravotně postižených. Na tuto činnost by kancelář veřejného ochránce
měla přijmout 15 zaměstnanců. Na vybavení jejich pracoviště a na výpočetní
techniku by bylo potřeba 1,5 milionu korun, na provoz a platy by ročně putovalo
9,4 milionu korun. Vzniknout by měl i poradní sbor, který by se na problematiku
zaměřoval. Jeho roční fungování by vyšlo na 653.000 korun. Celkem by tak za
první rok výdaje dosáhly zhruba 11,5 milionu, uvádí autoři návrhu.
Podle vládního legislativního plánu měl Dienstbier novelu předložit v
červenci a účinná by měla být od roku 2016. V textu novely je ale termín
účinnosti od druhého měsíce po vyhlášení ve sbírce zákonů. Pravomoci by tak
ombudsmanka mohla získat dřív. Plnění úmluvy o právech postižených by podle
novely měla monitorovat od července příštího roku.
