Ombudsmanka: Narůstá počet nenávistných projevů na internetu od „běžných“ občanů, kteří nejsou napojeni na extremisty
Ombudsmanka Anna Šabatová považuje za alarmující, že narůstá počet
nenávistných projevů na internetu od „běžných“ občanů, kteří nejsou nijak
spojeni s extrémistickými skupinami. Tématu se dlouhodobě věnuje a iniciovala
proto dnešní jednání s orgány a institucemi, které se mohou zabývat nenávistnými
projevy ve veřejném prostoru. Jednání se kromě Anny Šabatové zúčastnila
eurokomisařka Věra Jourováé, ministr vnitra Lubomír Metnar, nejvyšší státní
zástupce Pavel Zeman, policejní prezident Tomáš Tuhý a zástupci Ministerstva
spravedlnosti. Účastníci se shodli na tom, že nenávistné projevy na internetu
jsou velmi závažným fenoménem, vůči němuž je třeba se jasně vymezit.
Zatímco v běžných situacích lidé obvykle dokážou rozlišovat, co je
protizákonné, v kyberprostoru ztrácejí vnitřní sebekontrolu. Internet je podle
ombudsmanky tak zahlcen nenávistnými projevy, že může vyvolat dojem, že jde o
normu. Lidé mnohdy netuší, že se dopouštějí protiprávního jednání. Výsledkem
jsou pak různé formy rasisticky motivovaných útoků, jako byl mediálně známý
případ verbálních útoků na sociálních sítích vůči dětem a zaměstnancům Základní
školy Plynárenská v Teplicích.
"Byla bych ráda, kdyby stát v budoucnu jasně ukázal, že nenávistné projevy
nejzávažnější povahy na internetu jsou protiprávní a státní moc má nástroje, aby
je mohla v rozumném čase a v mezích daných zákonem postihovat," shrnuje
problematiku nenávistných projevů ombudsmanka Anna Šabatová.
"Jsme na začátku debaty, která by měla posunout vnímání a posuzování
nenávistných projevů ve veřejném prostoru. Je třeba vyjasňovat a jednotně chápat
obsah pojmů a mít kvalitní data o trestných činech z nenávisti," uvedla
ombudsmanka s poukazem na fakt, že v České republice chybí relevantní data o
trestných činech z nenávisti. Statistické databáze policie, Nejvyššího státního
zastupitelství a soudů nejsou propojeny, nesledují se v nich ani stejné
kategorie.
Účastníci jednání se shodli, že alarmující je zejména skutečnost, že
nenávistné projevy stále častěji přicházejí od „běžných občanů“, nikoliv od
členů extrémistických skupin, jejichž témata dnes přebírají populisté. Tito noví
pachatelé se přitom nedomnívají, že jednají protiprávně, a jsou přesvědčeni o
anonymitě vystupování na internetu. Podle účastníků by pomohla i větší
informovanost veřejnosti o trestnosti takového jednání, tj. zveřejňování
informací o ukončených případech s popisem za jaké jednání a jak byl pachatel
potrestán.
"Rasistické a xenofobní komentáře jsou živnou půdou nenávistných projevů
online. Tyto ‚virtuální‘ nenávistné projevy pak často vedou k reálnému násilí a
trestným činům z nenávisti. V této situaci nestačí jen léčit symptomy, tedy
odstraňovat nezákonný obsah a trestat jeho autory. Důležitá je také prevence,
která může probíhat formou výzkumu, vzdělávání nebo zvyšování povědomí o těchto
negativních jevech," uvedla k tématu jednání eurokomisařka Věra Jourová.
Nenávistným projevům však nelze bránit jen prostřednictvím trestního a
přestupkového práva. Stát by také měl být schopen vymáhat odpovědnost
provozovatelů sociálních sítí a webových stránek za jejich obsah. Není výjimkou,
že nenávistné komentáře zůstávají zveřejněny i několik let. Z poznatků Evropské
komise vyplývá, že se blýská na lepší časy – někteří provozovatelé si už dnes
uvědomují svou odpovědnost a brání šíření protiprávního obsahu. Komplexní řešení
problematiky nenávistných projevů se však neobejde ani bez zapojení výchovy v
rodině a školství, ať už jde o výchovu k etice a respektu k právu.
