Organizace vyzvaly vládu, aby nekrátila peníze z fondů Evropské unie na sociální věci

Organizace na pomoc lidem a rodinám v nouzi, ohroženým dětem či seniorům znovu vyzvaly vládu, aby přehodnotila svůj záměr přesunout část evropských peněz na sociální projekty do infrastruktury. Poukazují na to, že kvůli koronavirové epidemii poptávka po službách pro potřebné roste a škrty by dostupnost podpory omezily. Zástupci několika organizací a asociací to řekli na tiskové konferenci. O rozdělení budoucích dotací z EU by chtěli s kabinetem jednat.

Česko by mohlo v letech 2021 až 2027 z EU získat podle výchozího návrhu ze tří fondů přes 19,5 miliardy eur, tedy přes půl bilionu korun. Evropskému sociálnímu fondu (ESF+) mělo připadnout asi 2,7 miliardy eur. Z této částky vláda naplánovala přesměrovat miliardu eur do infrastruktury. O zbývající 1,7 miliardy eur se měla podělit ministerstva školství a sociálních věcí.

Ministerstvu práce a sociálních věcí mohla podle původního návrhu ministerstva pro místní rozvoj v programu "Zaměstnanost" zůstat miliarda eur, tedy méně než 27 miliard korun. Doposud byla tato suma dvojnásobná.

S rozdělením nesouhlasila ministerstva, obce, kraje, zaměstnavatelé či vládní zmocněnkyně pro lidská práva. Výslednou verzi bude schvalovat kabinet. "Krácení evropských fondů je rozhodnutí politické a jen politici ho mohou změnit," uvedla Iva Kuchyňková z iniciativy Za bydlení. Podle ní organizace žádaly v prosinci premiéra Andreje Babiše (ANO) o jednání, státní tajemnice pro evropské záležitosti Milena Hrdinková je odkázala na ministerstva.

Z programu Zaměstnanost se platí projekty ke zlepšení zaměstnávání, péče o děti a další potřebné, na podporu dlouhodobé péče o seniory či pomoc nejchudším. Podle dřívějšího záměru chtělo ministerstvo práce peníze v dalších letech využít třeba na rozšíření sociální ekonomiky, zaměstnávání mladých či dlouhodobě nezaměstnaných, další vzdělávání, technologie do sociálních služeb či podporu rodin s více dětmi.

Prostředky z ESF+ mají putovat i do přípravy na stárnutí. Česko čekají po digitalizaci a robotizaci také změny na trhu práce. Zaniknou tisíce pracovních míst, nutné bude přeškolení.

Před dopady škrtů varuje Asociace poskytovatelů sociálních služeb (APSS), Charita ČR či Asociace dítě a rodina. Upozorňují na to, že kvůli epidemii roste nezaměstnanost, rodiny se dostávají do finančních potíží, může přibýt exekucí, osob bez přístřeší i domácího násilí. Chyběly by peníze na rozšiřování a modernizaci zařízení pro seniory, provoz poraden a dalších zařízení. "Nemáme pocit, že by si vláda uvědomovala dopady, které snížení částky může mít," uvedl prezident APSS Jiří Horecký.

Podle šéfa Charity ČR Lukáše Curyla omezení peněz na včasnou podporu a prevenci může za pár let pro stát znamenat výrazné zvýšení výdajů na řešení sociálních problémů. "Je to krátkozraká politika, že ušetříme a postavíme o 34 kilometrů dálnice více. Ohrozíme ale tisíce lidí, kteří se dostanou do problémů," uvedl Curylo.

Organizace žádají také přehodnocení nastavení spoluúčasti u projektů, které budou hrazeny z tohoto fondu. S jejím zvýšením nesouhlasí. Upozorňují na to, že neziskové organizace a obce nemají finance na doplácení, na evropské peníze by tak nedosáhly.