romea - logo
1. prosince 2021 (středa)
svátek má Iva

 

VYHLEDÁVÁNÍ
 

OSF Praha: Sociální bydlení a diskriminace romských dětí na školách je problém, shodují se strany. Nabízejí většinou jen částečná řešení

ČR, 21.10.2013 14:37, (ROMEA)
--ilustrační foto--
--ilustrační foto--

Jak chtějí politické strany řešit diskriminaci romských dětí na školách a chybějící sociální bydlení pro rodiny s extrémně nízkými příjmy? Nadace Open Society Fund Praha zaslala předsedům stran s nejvyššími předvolebními preferencemi dotazy, jaká opatření budou po volbách prosazovat. Právě neexistenci sociálního bydlení a nadměrné posílání romských dětí do praktických škol označují nevládní organizace za nejvýraznější problémy, jimž čelí romská menšina a jež přispívají k sociálnímu vyloučení. Zeptala se také na to, kolik zástupců romské menšiny mají strany na kandidátkách.

Nadace Open Society Fund Praha oslovila 9 stran: Hnutí ANO, ČSSD, KDU-ČSL, KSČM, ODS, SPOZ, Stranu zelených, TOP 09 a Úsvit přímé demokracie. Jediná ODS na otázky ani po urgencích neodpověděla. Všechny nekrácené odpovědi najdete na www.osf.cz spolu s komentáři odborníků Nadace Open Society Fund Praha.

„Česko zažívá téměř každý týden protiromské pochody a napětí vzrůstá. Zajistit sociální bydlení a vyrovnat šance romských dětí na vzdělání by pro strany mělo být prioritou. Místo komplexních strategií však většina stran nabízí jen jednotlivosti a částečná řešení," komentoval odpovědi Robert Basch, ředitel Nadace Open Society Fund Praha.

Otázka 1:

Evropský soud pro lidská práva sleduje Českou republiku ve zpřísněném režimu každých 6 měsíců pro dlouhodobé neplnění rozsudku soudu ve věci „D. H. a ostatní versus ČR", který v roce 2007 rozhodl o nepřímé diskriminaci romských dětí v českých školách. Jaká konkrétní opatření navrhujete pro vypořádání rozsudku a ukončení diskriminace romských dětí?


Nekrácené a neupravované odpovědi všech stran najdete zde.

Komentář Karin Marques, koordinátorky Nadace Open Society Fund Praha

Strany se shodují, že vzdělávání romských dětí je třeba řešit, kromě KSČM, která odpovídá, že současný stav je v pořádku a žádné změny nenavrhuje. To je však v rozporu s mezinárodními závazky – jestliže změny nenastanou, Evropská komise zažaluje ČR u Evropského soudního dvora pro neplnění evropského legislativního rámce. To může vést k finančním sankcím.

Hlavní pozornost stran se zaměřuje na předškolní přípravu ve shodě s odbornými výzkumy, které doporučují nejvíce investovat do vyrovnání šancí na vzdělání v předškolním období. Napříč politickým spektrem panuje většinová shoda na zavedení povinného a bezplatného vzdělávání v posledním roce mateřské školy. Bylo by skvělé, kdyby tím „bezplatným předškolním vzděláváním" oslovení mysleli bezplatné stravování v mateřské škole, protože to je zásadní problém, explicitně to však zmiňuje jen ČSSD. KDU-ČSL pak jako jediná uvádí nutnost finance ve školství diferencovat dle regionů či znevýhodněných lokalit, jak je to běžné ve vyspělých zemích.

ČSSD je pro nevydělování romských dětí z hlavního vzdělávacího proudu a školy podle ní musejí získat kompetence k práci s romskými rodiči, neuvádí však jak toho dosáhnout. TOP 09 přichází se zajímavou myšlenkou propojení sociálních odborů s poradenskými službami tak, aby pomoc znevýhodněným probíhala přes rodinu. Prospěšné by bylo i širší využití romštiny, a to nejen v prvním ročníku ZŠ, jak dále uvádí TOP 09.

Nejkonkrétnější představu o naplnění rozsudku Evropského soudu pro lidská práva nabízí Strana zelených. Je podle ní třeba pokračovat ve sběru dat, realizovat Národní akční plán pro inkluzívní vzdělávání, novelizovat školský zákon a zavést systém včasné péče ve vyloučených lokalitách. Žádnou představu o řešení naopak nenabízí SPOZ. Chce pouze, aby koncepce pro řešení romské otázky byla dlouhodobá a neměnila se s každou vládou. Úsvit přímé demokracie navrhuje, aby se místa ve školkách financovala z rozpočtu obrany či ze zisku státních firem - jak to udělat, ale neuvádí. Hnutí ANO je pro rovnost šancí na vzdělání, ale zároveň pro udržení různých typů škol, což si odporuje - abychom odstranili nerovnost ve vzdělávacím systému, OECD doporučuje vyhnout se předčasnému rozdělování dětí do různých typů škol. Hnutí chce také posílit systém poradenství a asistentů pedagoga.

Otázka 2:

Česká republika se dlouhodobě potýká s absencí zákona o sociálním bydlení, který by zaručil a nastavil právo na důstojné bydlení. Následkem toho je čím dál více nízko-příjmových rodin nuceno bydlet v tzv. „ubytovnách", které dále prohlubují jejich sociální vyloučení. Z dlouhodobého hlediska je tento systém neudržitelný, navíc neúměrně zatěžuje veřejné rozpočty. Jaká konkrétní opatření navrhujete k řešení dané situace?

Nekrácené a neupravované odpovědi všech stran najdete zde.

Komentář Filipa Rameše, manažera Nadace Open Society Fund Praha

Pozitivní je, že většina stran vnímá problematiku sociálního bydlení jako aktuální a zdůrazňuje potřebu ji řešit. Navrhované způsoby řešení se liší, pět z devíti stran se však shoduje, že je nutné prosadit zákon o sociálním bydlení. Pouze TOP 09 se domnívá, že takový zákon by ničemu nepomohl a navrhuje řešení v rámci Rozpočtového určení daní, neuvádí však konkrétně jak.

Kromě Strany zelených, která rozepisuje i různé typy sociálního bydlení, však žádná strana nepředkládá komplexní přístup k řešení, který by zahrnoval vládní a obecní úroveň i práci neziskových organizací. Ostatní řešení jsou většinou dílčí, s různou mírou důrazu na roli obcí a vládních programů bez konkrétních opatření. Hnutí ANO deleguje veškerou zodpovědnost za sociální bydlení na obce, uvádí konkrétní příklady provázanosti služeb, včetně propojení s nevládními organizacemi, ale již nezmiňuje roli vlády nebo zákonných norem.

U většiny stran panuje shoda na regulaci dávek příspěvku na bydlení, který by neměl nadále podporovat „byznys s ubytovnami". Napříč politickým spektrem dále panuje shoda, že by sociální bydlení ve svých různých formách nemělo být soustředěné do jednoho místa, aby nedocházelo k zakládání nových "ghett". V mnohých navrhovaných opatřeních je bohužel patrný represivní přístup, který je odrazem nepochopení účelu sociálního bydlení či neznalostí cílových skupin. Takřka vždy se hovoří o mladých rodinách, seniorech, výjimečně lidech s postižením, ale jen Strana zelených myslí v kontextu sociálního znevýhodnění explicitně i na etnické menšiny.

Otázka 3:

Kolik představitelů romské menšiny, případně jiných etnických menšin, je na kandidátní listině Vaší strany?

Nekrácené a neupravované odpovědi všech stran najdete zde.


Strany zdůrazňují, že etnicitu členů nezkoumají a že při výběru kandidátů není relevantní. Pravdou je, že většina stran na svých kandidátkách představitele romské menšiny ani jiných etnických menšin nemá. Pouze Strana zelených na listiny zařadila sedm členů Strany rovných příležitostí, jejímž cílem je zlepšení života Romů. Úsvit přímé demokracie pak zdůrazňuje, že předseda strany má korejské a japonské kořeny.
Marie Peřinová, OSF Praha
Přečteno: 641x
 

Kam dál:

Štítky:  

Volby 2013



HLAVNÍ ZPRÁVY

 

Další články z rubriky







..
romea - logo