Oslavy Mezinárodního dne Romů v Jihlavě vyvrcholily galavečerem za účasti tří stovek hostů

Na tři stovky hostů se v pátek zúčastnily galavečera na oslavu Mezinárodnímu dni Romů. Večeru předcházel turnaj v malé kopané, výstava, debata nebo komunitní akce spojená s úklidem a opékáním buřtů. Oslavy zorganizoval neformální kolektiv Zor Jilestar, složený převážně z Romů, a podporovaný Neromy. Organizátoři se připojili k celorepublikovým oslavám pod záštitou pražské skupiny AraArt.

Stěžejním bodem programu bylo udílení cen Romům a Romkám, kteří jsou vzorem pro místní komunitu. Uděleny byly ceny ve čtyřech kategoriích, ať už šlo o starší a respektované osobnosti, které v životě něčeho dosáhly, nebo o mladé talenty, které na svou příležitost ještě čekají. Organizační kolektiv pak udělil ještě dvě speciální ocenění. Hlavními hosty večera byli kapela Petra Gujdy a zpěvák Radek Molnár.

„S kolegy jsme se rozhodli, že tento rok uspořádáme oslavy Mezinárodního dne Romů, které budou zaměřeny především na samotnou romskou komunitu a budou z ní vycházet. Přestože se v našem městě poslední dobou možnosti pro kulturní vyžití Romů zlepšily, stále tu chyběla opravdu důstojná připomínka tohoto svátku, která by odkazovala k romským kořenům a kultuře. Naším cílem bylo Romům připomenout, že mají být na co hrdí a motivovat je k dalšímu zapojení do veřejného dění,“ okomentoval oslavy David Drevňák.

Dana Cinová, další z organizátorek k tomu dodala: „Vhodnou kombinací různých akcí jsme chtěli oslovit co nejširší část naší komunity, uspořádat akce, kterých by se mohli účastnit muži i ženy a všechny věkové kategorie. Radost máme z toho, že na oslavy přišly jak děti, tak zástupci starší generace. Společně tak zavzpomínali na své rodiny a ty, kteří již nejsou mezi námi. Připomněli si, že i v Jihlavě jsou Romové, kteří něčeho dosáhli a u výstavy starých fotografií zavzpomínali na doby, o kterých jim vyprávěli jejich rodiče.“

Přehled oceněných v rámci galavečera, 7. dubna 2017, Dělnický dům Jihlava

Milan Drevňák

Narodil se v roce 1946 v Janovci (okres Bardějov). Ve dvou letech se s rodinou přestěhovali do ČR. Už v 60. letech sportoval jako zápasník na Spartakiádě. Zápasil v Dynamo Jihlava, kde se stal přeborníkem. V roce 1967 přišel kvůli svému zranění o možnost stát se členem národního mužstva. V roce 1984 zápasil v Praze, kde vyhrál svůj první velký zápas za 55 vteřin. Ve svých 14 letech hrál také hokej za Spartak Jihlava. Od roku 1986 pracoval jako vedoucí ve stavebnictví v jedné pražské firmě. V 90. letech založil stavební firmu Drevňák a synové, kterou později přenechal svým synům. Je jedním ze zakladatelů jihlavského fotbalového družstva TJ ROMA JIHLAVA (1970). Dále trénoval mladé Romy z Jihlavy v řeckořímském zápase. Ve svých mladých letech pracoval v Cirkuse Humberto, kde potkal svou manželku, se kterou má 5 dětí. V současné době je pan Drevňák vzorem a velmi respektovanou osobou v romské komunitě nejen na Vysočině, ale i v mnoha dalších městech v ČR a SK.

Judita Horváthová

Narozena 1. 10. 1985 v Jihlavě. Má sedmiletého syna. Pracuje brigádně jako pomocná síla v kuchyni. Od svého dětství se věnuje literatuře, psala básně a krátké příběhy. Postupem času začala psát příběhy inspirované edicí Harlequin. Napsala jedenáct příběhů, které si sama vytiskla a sešila. Donedávna její knihy četli jen rodina a přátelé, ale Judita se vytrvale snažila je šířit dále, což nebylo vždy jednoduché. Zhruba před rokem o ní vyšel článek v Jihlavských listech, kterého si všimla jedna z pracovnic Terénních programů SOVY. Na jeho základě byla na podzim pozvána na autorské čtení v rámci projektu Rozpravy, který se konal v jihlavském divadle DIOD. Zde se mimo jiné seznámila s publikovanými autorkami Evou Danišovou a Irenou Eliášovou. Její tvorby si všimla i moderátorka večera, romistka Karolína Ryvolová, která Juditě pomohla k vydání elektronické verze jejího románu v nakladatelství KHER. Tento posun jí motivoval a inspiroval k psaní dalších příběhů a nadále se chce věnovat své spisovatelské kariéře.

Anna Siváková

Narozena 27. 12. 1922 ve Svidníku, okres Bardějov. Pochází ze šesti sourozenců, v současné době žijí tři. Paní Siváková byla vždy pohledná, drobná Romka s dlouhými vlasy. V mládí vyrůstala na statku, kde i pracovala. Jednoho dne přišli na námluvy sousedé se svým synem. Když ho paní Siváková poprvé viděla, tak utekla a vylezla na strom. Jelikož ale neměla na výběr, tak si mladíka musela vzít. Postupem času se do sebe zamilovali a byli velmi šťastní. Narodilo se jim sedm dětí. Paní Siváková zažila 2. světovou válku, ve které měla již dvě děti, a třetí bylo na cestě. Během války pracovala v kuchyni. Byla svědkem několika případů zneužívání mladých hospodyň, proto si často zakrývala vlasy a špinila si svou tvář popelem. Po válce se přestěhovala do Čech, kde žije dodnes. V Čechách pracovala do svých sedmdesáti let. Ve svých 94 letech je stále komunikativní a čilá, jen ji trápí chůze. Do dnešního dne má 7 dětí, 22 vnoučat, 51 pravnoučat a 13 prapravnoučat.

Florián Malík

Narozen v Jihlavě dne 8. 12. 2005. Bydlí s rodiči, jednou sestrou a dvěma bratry, kterým se snaží být vzorem. Již druhým rokem se věnuje dobrovolnému hasičství. Má za sebou dvě výhry v soutěžích – první místo v soutěži Meziříčko (střelba proudnicí na terč) a druhé místo v běhu na deset kilometrů s překážkami. Také zaučuje mladší chlapce, kteří se věnují hasičství. Do budoucna by se chtěl dostat na Střední hasičskou školu. Jedním z jeho snů je stát se strojníkem (jezdit s hasičským autem a starat se o něj a o další stroje) a také pracovat jako proudař (hasit hadicí).

Speciální ceny udělené pořadatelským kolektivem Zor Jilestar

Sofinka

Sofinka se narodila 19. 7. 2014 a již od útlého věku trpí vážnou nemocí. Její diagnóza zní zhoubný nádor na mozku. Byla již na 4 operacích a v březnu ji čeká náročná chemoterapie v Praze. Jelikož jí nejsou ani tři roky, jde o chemoterapii ve formě léků – vzhledem k jejímu věku nemůže podstoupit ozařování. I přes svou závažnou nemoc je Sofinka velmi šťastné, hravé a odvážné dítě.

Luboš Patkaň

Luboš je Rom tělem i duší. Amatérský romista, nadšenec do romské historie, kultury a literatury, dárce kostní dřeně, otec dvou dcer, jehož snem je stát se profesionálním vojákem. Jen těžko byste v Jihlavě našli někoho, kdo ví tolik o historii a kultuře Romů jako Luboš. Na své vlastní náklady odebírá noviny Romano Hangos a časopis Romano voďi, které pak distribuuje v místní romské komunitě, účastní se konferencí a sám o romské historii a kultuře i přednáší. Nezalekne se žádné překážky, a když se stane obětí diskriminace, situaci se snaží nepřejít mávnutím ruky. Kromě toho je dárcem kostní dřeně, vyšlo o něm několik článků v místních novinách a pro tuto bohulibou věc se snaží získat další nadšence. Jeho kostní dřeň již pomohla jedné dětské pacientce. Pracuje ve skladu, ale v posledním roce na sobě usilovně pracuje, aby se mohl ucházet o místo v armádě. Chodí do posilovny, doplňuje si vzdělání a zajímá se o aktuální dění v této oblasti. Přitom přichází se stále novými nápady, jak pomoci romské komunitě v Jihlavě.