Památník romského holokaustu v Hodoníně u Kunštátu se zatím neotevře. Pedagogické muzeum pozastavilo práce na expozici
Památník v Hodoníně u Kunštátu na Blanensku v místech protektorátního
koncentračního tábora pro Romy se zatím neotevře. Fungovat měl začít v červenci,
přípravy se ale pozastavily. Důvodem jsou nejasnosti kolem toho, kdo bude
expozice provozovat a jak by měly vypadat. Vyplývá to z vyjádření ministerstev
školství a kultury a vládní rady pro záležitosti romské menšiny. Vybudování
památníku má na starosti pedagogické muzeum ministerstva školství, vládní rada
ale žádá kabinet o převedení areálu pod resort kultury a jeho muzeum romské
kultury.
"Pedagogické muzeum pozastavilo práce na expozici, neboť se jedná o účelové
prostředky zhruba 95 milionů korun, které jsou vynakládány na vybudování
památníku. Termín otevření se plánoval v souladu s dokončením expozice. Otevření
souvisí s rolí správce," uvedlo ministerstvo školství. Pokud se podle něj místo
převede, bude se muset na termínu otevření dohodnout ministerstvo kultury se
svým muzeem romské kultury.
Stavba je hotová už rok. Do konce letošního června měla být dokončena i
expozice. Zkušební provoz měl začít v červenci, v srpnu se pak památník měl
otevřít pro veřejnost.
S jeho majiteli se na odkupu dohodl v roce 2009 tehdejší ministr pro lidská
práva Michael Kocáb. Muzeum romské kultury mělo na místě vybudovat vzdělávací
centrum romského holokaustu. Areál pak vykoupilo ministerstvo školství a
vybudování památníku romského holokaustu dostalo od vlády za úkol jeho
pedagogické muzeum. Vládní rada pro záležitosti romské menšiny
kritizuje to, že z názvu vypadlo spojení "romský holokaust". Zařízení má
připomínat i internační středisko pro Němce a tábor nucených prací. Rada žádá,
aby "ústředním tématem" zůstala romská historie.
"Dle usnesení vlády z roku 2011 má celý název nově vzniklého památníku znít
Památník romského holokaustu v Hodoníně u Kunštátu. Proto odmítáme záměr
vypustit z názvu památníku výraz ‚romského holokaustu‘," uvedl v únoru letošního
roku Jan Balog, místopředseda za občanskou část Rady vlády pro záležitosti
romské menšiny.
"Rada vlády jednala bez znalosti scénáře, a proto došlo k nepochopení z její
strany, neboť expozice je z 90 procent věnovaná romskému tématu a romskému
holokaustu," uvedlo ministerstvo školství.
Podle ministerstva kultury by se památník měl pod muzeum romské kultury
převést k 1. lednu 2018. "Dořešit se musí především financování provozu
památníku," uvedl resort kultury s tím, že nyní náklady na provoz propočítává.
Ministerstvo školství má podle svého tiskového oddělení už rok hotový materiál o
dalším fungování areálu a jako podklad ho předalo druhému resortu, ten ale nyní
musí přijít s vlastním návrhem.
Ministerstvo školství mělo na vybudování k dispozici podle vládní zprávy o
stavu romské menšiny zhruba 98,6 milionu korun. Do konce loňska investovalo 85,7
milionu, z toho se 20 milionů použilo na odkup areálu.
O převodu a jeho postupu by měla rozhodnout vláda. Kdy věc projedná, není
zatím jasné.
V období od srpna 1942 do prosince 1943 byly v tzv. cikánském táboře (druhý
takový se nacházel v Čechách v Letech u Písku) soustřeďovány romské osoby,
jednotlivci i celé rodiny, před deportací do koncentračního tábora v Osvětimi.
Táborem prošlo celkem 1396 Romů. V táboře za dobu jeho existence zemřelo zejména
vlivem těžkých životních podmínek v táboře a epidemií tyfu 207 mužů, žen a dětí
a narodilo se 35 novorozenců, z nichž však žádný nepřežil. Z hlediska počtu
obětí se jednalo bezpochyby o nejtragičtější etapu v historii hodonínského
tábora.
Po skončení 2. světové války sloužil tábor v roce 1946 v rámci organizovaného
odsunu pro internaci Němců, kteří byli zejména z důvodu vysokého věku nebo
nemoci okamžitého odsunu neschopni. Počet zemřelých v táboře vlivem podobných
příčin činil okolo 80 osob. Po nástupu komunistického režimu byl v areálu zřízen
Tábor nucené práce, kde byli v letech 1949-1950 vězněni mimo jiné i bývalí
důstojníci předúnorové Československé armády.
V mezidobích výše uvedených etap sloužil hodonínský tábor pro internaci či
ubytování dalších skupin osob; v letech 1940-1942 vězňů Kárného pracovního
tábora, v roce 1944 vězňů Pracovně výchovného tábora, v zimě a na jaře 1945 se v
areálu cvičili příslušníci wehrmachtu, v květnu a červnu sloužil tábor pro
ubytování příslušníků jednotek rumunské armády, v létě 1945 jako lazaret Rudé
armády.
