Za brutální útok na Romy padly pouze tři podmíněné tresty a odškodnění pro oběti

Z pěti agresivních mladíků, kteří brutálně zmlátili dva Romy, dostali  3 z nich podmíněné tresty. Ostatní vyvázli bez trestu. Napadeným poskytlo právní pomoc sdružení In IUSTITIA, bez toho by se případ nemusel dostat až před soud, protože policie zpočátku napadení bagatelizovala.

Někteří z pachatelů patřili k fotbalovým chuligánům. Nejprve verbálně a poté i fyzicky napadli skupinu Romů v Praze 5. Dvěma malým dívkám z této skupiny se podařilo utéct a přivolat pomoc. Napadeným Romům přiběhl pomoci otec jednoho z nich, sám však byl útočníky zbit.

Průběh útoku

K napadení došlo v květnu roku 2011 ve večerních hodinách na Arbesově náměstí v Praze 5. Skupina romských chlapců a dívek stála v parku na náměstí, když kolem procházela skupina „bílých“ mladíků, kteří je začali rasisticky urážet. Křičeli na ně nadávky jako „vy černý svině!“, „černý huby!“ nebo „chcípněte Cikáni!“. A provolávali rovněž rasistický pozdrav „Heil Hitler!“.

Napadení bylo velice brutální, útočníci dokonce použili k útoku plechový koš z tramvajové zastávky a trombón, který odcizili v nedalekém baru. Dvě romské dívky, které útoku přihlížely, běžely do domu jednoho z napadených, aby přivolaly pomoc. Na pomoc tak přispěchal otec jednoho z poškozených. Přesila útočníků však byla mnohonásobná, otce shodili na zem a kopali do něj.  

Otec se synem utrpěli při útoku zranění a byli odvezeni do nemocnice. Otec měl pohmožděnou krční páteř, delší dobu byl v pracovní neschopnosti a musel nosit fixační límec.

In IUSTITIA musela zakročit

Po napadení byla většina útočníků zadržena policií. Policie nejprve věc šetřila jako přestupek – policisté se snažili celý útok bagatelizovat. „Nezahájili proto kroky dle trestního řádu, ale postupovali pouze dle zákona o policii, který poškozeným nepřiznává žádná práva. Až po telefonické intervenci jedné z pracovnic organizace In IUSTITIA začala policie postupovat dle trestního řádu,“ řekl serveru Romea.cz právník David Oplatek ze sdružení In IUSTITIA.

Klienti měli velký strach, že by se jim útočníci mohli pomstít. Při vyšetřování vyšlo najevo, že někteří z útočníků jsou členové skupiny „Prague Boys“, což je bojůvka sparťanských rasistických fotbalových rváčů. Jeden z útočníků byl v minulosti odsouzen za fyzické napadení a za loupež. Policisté ani státní zástupce však žádosti o utajení totožnosti poškozených nevyhověli.

Policie v říjnu 2011 obvinila z napadení celkem pět útočníků, které zadržela krátce po útoku. Všichni byli obviněni z trestného činu ublížení na zdraví ve stadiu pokusu s rasistickým motivem a z trestného činu výtržnictví.

„Vyšetřování trvalo velice dlouhou dobu, například rekognice byla provedena až v srpnu 2012, tedy více než po roce od útoku, a obžaloba byla podána až v říjnu roku 2012. Státní zastupitelství se však neztotožnilo se závěry policistů a v obžalobě již nebyl uveden rasistický motiv útoku,“ dodal k tomu Oplatek.

Agresoři před soudem

Proti jednomu z nejagresivnějších útočníků bylo trestní stíhání Obvodním soudem pro Prahu 5 zastaveno, protože trest, k němuž by mohlo trestní stíhání vést, je zcela bez významu vedle trestu, který mu byl již uložen za jinou trestnou činnost. Ostatní útočníky Obvodní soud pro Prahu 5 odsoudil trestním příkazem k podmíněným trestům. Dva z útočníků proti tomuto trestnímu příkazu podali odpor a bylo nařízeno hlavní líčení, které se konalo v březnu 2013.

I po tak dlouhé době od útoku měli poškození strach z případného setkání s útočníky.

„Požádali jsme, aby poškození mohli vypovídat bez přítomnosti obžalovaných. Soud této žádosti vyhověl a poškození tak byli ušetřeni nepříjemného setkání, které by mohlo prohloubit jejich prožité trauma,“ řekl právník In IUSTITIE David Oplatek.

V hlavním líčení byl jeden z obžalovaných odsouzen k podmíněnému trestu odnětí svobody, druhý obžalovaný byl zproštěn. Poškození byli ohledně odškodnění odkázáni na občanskoprávní řízení. Proti tomuto rozsudku podali poškození odvolání.

V červnu 2013 Městský soud v Praze odvolání vyhověl a poškozeným náhradu za nemajetkovou újmu přiznal. Soudkyně v odůvodnění rozsudku zdůraznila skutečnost, že i když se napadení zúčastnilo více útočníků, jako spolupachatelé odpovídají každý z nich za útok, jako kdyby jej spáchal sám.
Dále uvedla, že skutečnost, že se poškození museli účastnit všech úkonů trestního řízení (výslechy na policii, rekognice, účastnit se hlavního líčení), a že léčba jejich zranění si vyžádala časté kontroly u lékaře, již sama o sobě prokazuje vznik nemajetkové újmy a není tedy potřeba provádět další dokazování.