romea - logo
21. září 2020 (pondělí)
svátek má Matouš

 

VYHLEDÁVÁNÍ
 

Petr Polák: Vzdělávání romských žáků trpí systémovými nedostatky, blýská se ale na lepší časy

Praha, 27.9.2012 12:54, (Romano voďi)
--ilustrační foto--
--ilustrační foto--

Tento závěr jsem si učinil z panelové diskuse „Rovný přístup dětí ke vzdělání“, kterou 20. září 2012 uspořádalo v Praze Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy ve spolupráci s vládní zmocněnkyní pro lidská práva a veřejným ochráncem práv (ombudsmanem). 

Diskuse mimo jiné navazovala na výsledky výzkumu ombudsmana a šetření České školní inspekce na bývalých zvláštních školách, z nichž shodně plyne, že romská menšina je v těchto školách zastoupena v mnohem větší míře, než by odpovídalo jejímu zastoupení v běžné populaci. Stávající situace v základním školství je podle ombudsmana diskriminační a stát je povinen ji neprodleně řešit.

V diskusi vystoupili odborníci (pedagogové, psychologové, právníci, úředníci, ekonomové a sociologové), kteří se otázce vzdělávaní věnují dlouhodobě. Z jejich příspěvků vyplynulo, že inkluzívní model vzdělávání (tj. společné vzdělávání dětí s určitou formou postižení či sociálním znevýhodněním s dětmi bez speciálních vzdělávacích potřeb) má jednoznačně své ekonomické a sociální výhody a je levnější než udržování větve bývalých zvláštních škol (dnes nejčastěji zvaných „základní školy praktické“).

Finanční investice do inkluzivního vzdělávání (zejména v oblasti předškolního vzdělávání) se z pohledu ekonomického a sociálního nepochybně v dlouhodobém horizontu vyplatí (vyšší zaměstnanost, sociální soudržnost). Opětovně bylo na diskusním fóru otevřeno (ne však vyřešeno) téma povinné předškolní docházky rok před zahájením povinné školní docházky. Jsem přesvědčen, že ekonomický argument o návratnosti investic do vzdělání podložený odbornými studiemi OECD, Světové banky či domácího institutu CERGE-EI by měl být hlavním podnětem k jednání mezi resortem školství a financí a co nejrychleji zapracován do návrhu státního rozpočtu.

Často diskutovaný úkol budící vzrušení u speciálních pedagogů zrušit základní školy praktické, který plyne z vládní Strategie proti sociálnímu vyloučení, však není podle diskutujících reálný do okamžiku, kdy dojde k tolik potřebné změně hlavního vzdělávacího proudu.

Přestože lze ze zkušeností různých organizací potvrdit, že běžné základní školy nejsou povětšinou připraveny na přijetí postižených či jinak znevýhodněných žáků a tyto žáky odmítají (připomínám, že i takové jednání je samozřejmě diskriminační), je třeba vzpomenout, že v panelové diskusi vystoupili ředitelé běžných základních škol, kteří se o inkluzivní model vzdělávání snaží již dnes. Jejich práce přináší s vypětím sil výsledky i za cenu nesystémového financování podpůrných opatření ve vzdělávání (např. asistent pedagoga).

Diskuse se v této souvislosti zcela přirozeně stočila k financování regionálního školství. Ministerstvo školství je připraveno revidovat systém financování činnosti základních škol, což je záměr chvályhodný. Do odborné debaty se zástupci všech krajů hodlá ministr školství vstoupit nejdříve až po konání krajských voleb. Jeho politické rozhodnutí plně chápu, jen se obávám, aby po nadcházejících volbách nedošlo k vládnímu zvratu a na scénu nenastoupil další ministr, který rovným šancím ve vzdělání příliš přát nebude.

Nicméně skutečnost, že podle platných právních předpisů základní školy nedostávají příspěvek na sociálně znevýhodněné žáky (mezi nimiž jsou často i romské děti) vede, podle názorů některých diskutujících k tomu, že sociální znevýhodnění je u romských žáků zaměňováno za lehkou mentální retardaci (zdravotní postižení).

Tato otázka nepochybně souvisí i s tím, jak jsou děti testovány ve školských poradnách. Zástupci těchto školských zařízení jsou si vědomi rezerv ve své činnosti a požadují po Ministerstvu školství podporu při financování přípravy nového testu, na jehož základě by psychologové a učitelé mohli přesněji určovat vzdělávací potřeby každého dítěte zvlášť.

Závěrem lze říci, že první razantní legislativní a finanční kroky musí učinit ministerstvo a vláda. Následně by se měla aktivizovat vzdělávací soustava a celá občanská společnost. Zároveň musí dojít k intenzivnější kontrolní aktivitě škol ze strany zřizovatelů (obcí a krajů) a školní inspekce. Za klíčový samozřejmě považuji přístup samotných rodičů (romských a zejména neromských). Zásada rovného přístupu ke vzdělání je garantována na papíře i dnes. Udělejme všechno proto, aby se proměnila v každodenní skutečnost. Nastal nejvyšší čas.

Petr Polák, Oddělení rovného zacházení Kanceláře veřejného ochránce práv
Přečteno: 4908x
 

Kam dál:

Štítky:  

RV, RV 9/2012



HLAVNÍ ZPRÁVY

Ilustrační FOTO: Romea.cz

Giňa Tabarik k blížícím se volbám: Čunkodomky v Mostě? Dobře vám tak Romale! Co jste si „zvolili“ to máte!

19.9.2020 21:58
I když, Bůh ví, jak by to s blokem 3 v Chánově dopadlo. Ono, první problém nastal totiž v tom, že ho tak nějak místní obyvatelé zlikvidovali. Druhý problém nastal hned potom, co se město rozhodlo situaci vyřešit. A jak jinak, bez Romů. Jak by taky Romové mohli o čemkoliv rozhodovat, nebo se na čemkoliv podílet, když politické zastoupení romské komunity rovná se nule. A to není problém jen v Mostě, je to problém vlastně kdekoliv, kde Romové v Česku žijí.
 celý článek

David Oplatek, sociální pracovník, člen Zastupitelstva Městské části Brno-střed

David Oplatek: Novináři z iDnes.cz si články o Romech cucají z prstu. Je jejich cílem budit nenávist?

19.9.2020 14:00
V sobotu 19. září vyšel v internetovém deníku iDnes.cz článek o tom, že okolí brněnského Cejlu je „no-go zóna“. Takto se obvykle označují místa, kam se bojí chodit nejen běžní obyvatelé, ale nezasahují zde ani policie a další složky veřejné moci. Přesně takový dojem se redaktoři snaží navodit, když píší, že Cejl je „místo, kde vidíte policii jen projíždět.“ Toto je uvedeno přímo v titulku. Samotný text už je přístupný jen po zaplacení. Ten, kdo si v sobotu na internetu otevřel idnes.cz, tak musel nabýt dojmu, že návštěvu ulice Cejl je lepší si rozmyslet.
 celý článek

Závěrečný galakoncert festivalu Khamoro 2018 (FOTO: Petr Karlach)

Festival Khamoro se uskuteční ve dvou blocích v září a listopadu

18.9.2020 9:43
Festival romské kultury Khamoro se uskuteční na podzim, a to ve dvou blocích. První z nich nabídne od 23. do 26. září čtyři koncerty gypsy jazzu či klasické hudby a výstavu, druhý pak od 27. do 29. listopadu koncerty tradiční muziky. Konat by se měla i mezinárodní konference o romské literatuře. Program na setkání s novináři představili pořadatelé z organizace Slovo 21.
 celý článek

 

Další články z rubriky







..
romea - logo