Agentura Evropské unie pro základní práva (FRA)
zveřejnila výsledky výzkumu, při němž mapovala životní podmínky největší
evropské menšiny v jedenácti státech, také v České republice. Výsledná zpráva
říká, že jenom 15 % romských dětí dostane vyšší střední nebo odborné vzdělání,
placené zaměstnání nemá ani třetina Romů v ekonomicky produktivním věku,
pravděpodobně 20 % Romů není zdravotně pojištěno, 45 % žije v nevyhovujících
bytových podmínkách, ve 40 % domácností musí jít občas někdo spát hladový a
polovina romské populace během roku zažije diskriminaci kvůli své etnicitě.
„Z uvedených ukazatelů vyplývá, že ve všech jedenácti členských státech EU
zahrnutých do průzkumů socioekonomická situace Romů ve čtyřech klíčových
oblastech, kterými jsou zaměstnanost, vzdělávání, bydlení a zdraví, není
uspokojivá a je v průměru horší než situace neromské populace žijící v
nejbližším okolí,“ stojí ve zprávě. Sami autoři dokumentu zvýraznili pasáž, jež
spojuje Bulharsko, Českou republiku, Francii, Itálii, Maďarsko, Polsko,
Portugalsko, Rumunsko, Řecko, Slovensko a Španělsko.
Nejsme rasisté, ale…
Podle Otta Chaloupky jsou pro našince výsledky výzkumu vlastně lichotivé. „Jsem
už unavený z neustálého osočování České republiky z rasismu a xenofobie,“
prohlásil tento český poslanec na plenárním zasedání Rady Evropy. „Česká
republika má největší procento Romů s dokončeným vzděláním a také největší
procento Romů v placeném zaměstnání,“ vypíchnul Chaloupka z dat, jež v
podrobnější grafické podobě
najdeme na webu FRAA.
Takže naše integrační strategie je vlastně úspěšná a „pokud se nedostavují
žádané výsledky, hlavní vina leží na Romech samotných. Ono je velmi složité
pomáhat někomu, kdo pomoc odmítá." My Češi nejsme rasisté a děláme maximum
možného, ale „dámy a pánové, pokud má někdo pocit, že Česká republika dostatečně
nepodporuje začlenění romské menšiny do společnosti, bude mi potěšením zajistit
financování jejich přestěhování do vaší země,“ zakončil Chaloupka.
Hledáme odpočatého demokrata
Náš unavený zastupitel ignoruje závěry a sebevědomě pitvá detaily zprávy, jejíž
závěry jsou bezpochyby alarmující a detaily pouhopouze orientační. FRA v krátkém
dokumentu upozorňuje, že mezi romské respondenty zahrnula pouze „osoby, které se
samy identifikují jako Romové“. Jelikož většina tuzemské romské populace
před třemi generacemi zemřela při genocidě, je celkem pochopitelné, že nyní
většina romské populace při dotazníkových šetřeních svoji etnicitu nepřiznává.
Jinými slovy, získaná data vyžadují citlivý nadhled; bylo by prostoduché či
cynické jásat, že v kategorii „zaměstnanost“ jsme o šest procent před Maďarskem
a vzdělávací systém máme o čtyři procenta inkluzivnější než Polsko. Nehledě na
skutečnost, že speciální základní školy poskytují „dokončené vzdělání“
jenom formálně.
Bohužel trapas poslance Chaloupky před štrasburským mikrofonem není
ojedinělý. „Romové zakládají politickou stranu. Zase. Co od toho očekávají?
Větší páku na získání dalších výhod? Potom se ptám, jaké další výhody ještě
můžou chtít?,“
hořekuje ve svém blogu nad „novou érou, érou menšin v politice“. Buďto nikdy
nezaznamenal, nebo zapomněl, anebo schválně zamlčel, že lidé s minoritní
identitou mají už dávno svoje politické
strany od Andalusie přes Savojsko, Wales, Frísko, Slezsko, Moravu atd.
Jestlipak vůbec rozumí pojmu „demokracie“, který má jeho domovská partaj „Věci
veřejné: Strana přímé demokracie“ přímo v marketingové značce? Ať už kvůli
nekompetentnosti, lajdáctví, či deklarované únavě, poslanec Chaloupka bude
příští rok pravděpodobně vyhozen z práce, a jeho místo ve sněmovně snad dostane
odpočatý demokrat.
Jak začlenit do společnosti rasistu?
Zpráva odkazuje na
integrační ambice Evropské unie: „Je naléhavě zapotřebí zastavit
mezigenerační přenos chudoby a sociálního vyloučení; vzhledem k tomu je nutné
zlepšit situaci romských dětí pokud možno již od nejútlejšího věku, aby mohly
plně využívat svůj potenciál“. Pokud dokážeme lépe komunikovat a spolupracovat,
duchovně a materiálně bude obohacena celá společnost, například protože
„zlepšení situace Romů není pouze naléhavou sociální prioritou, ale může rovněž
dlouhodobě posílit hospodářský růst“.
Jak ale integrovat do společnosti člověka, který nikdy v ghettu žít nemusel,
a přesto ani v dospělosti nechápe, eventuálně nechce přijmout naše základní
kulturní hodnoty? Bude to oříšek, ale zůstaňme optimisty. Demokracie a
humanismus přece znamenají víru, že úžasný potenciál dříme i v tom nejubožejším
členovi lidského společenství, kterým je v našem prostředí materiálně ukotvený,
duchovně však zoufale bloudící český rasista.
Článek vyšel na serveru Deník referendum.
