Platforma pro sociální bydlení: Sociální bydlení pomůže řešit bezdomovectví i sociální vyloučení
Příběhy lidí, kteří se ocitli v bytové tísni, si mohli po dva dny v Praze
vyslechnout experti na sociální problematiku, ombudsmanka i zástupci úřadů. Své
zkušenosti jim přímo v sídle vlády popsali muži a ženy bez domova či z
problematických ubytoven. Jejich připomínky by se mohly promítnout do chystaného
zákona o sociálním bydlení. Přes padesát organizací i jednotlivců sdružených v
Platformě pro sociální bydlení navíc zveřejnilo svůj první poziční dokument,
jehož smyslem je podpořit iniciativu současné vlády v přijetí legislativy k
sociálnímu bydlení.
DOKUMENT
Poziční dokument obsahuje klíčové teze a argumenty, které Platforma předkládá
k diskusi o podobě sociálního bydlení. „Cílem systému sociálního bydlení je
zvýšení dostupnosti bydlení pro domácnosti, které jsou nyní bez domova, v
nejistých či nevyhovujících podmínkách,“ vysvětluje Štěpán Ripka z Platformy pro
sociální bydlení.
"S výstupem se budeme snažit pracovat při přípravě zákona o sociálním
bydlení. Poznatky se týkají i prevence zadlužování, sociálních služeb a
příspěvků na bydlení," uvedl k dvoudennímu jednání ředitel vládní agentury pro
sociální začleňování Martin Šimáček.
Podle vládní koncepce prevence bezdomovectví je v Česku kolem 30.000 lidí bez
přístřeší. Zhruba 100.000 osob pak ztráta bydlení hrozí, a to kvůli nízkým
příjmům či dluhům. Podle Platformy pro sociální bydlení by počet mohl dosahovat
ale až 200.000. Nejohroženější skupinou jsou osamělé seniorky a senioři, početné
rodiny, domácnosti nezaměstnaných i samoživitelek a samoživitelů.
Podle lidí v bytové nouzi představují velký problém ubytovny a nedůstojné
podmínky v nich, odebírání dětí z rodin kvůli bytovým problémům, nastavení dávek
na bydlení, nedostatek sociálních služeb i lhostejnost a nevraživost
společnosti.
Na ubytovně se svou rodinou skončil také Gejza Bazika z Brna. Chtěl prý ale,
aby jeho děti vyrůstaly v lepším prostředí, našel proto malý byt. "Na ubytovně
za pokoj bez sociálního zařízení jsem platil 9500 korun. Úřad mi dal 9000 korun.
Teď za malý byt dávám 10.500 korun, ale je tam sociální zařízení. A od úřadu
dostanu 5000 korun. Stát mě potrestal. Nutí nás vracet se zpátky na ubytovnu,"
řekl Bazika.
FOTOGALERIE
"Lidé bez bydlení čelí také sociálnímu vyloučení a jejich možnosti na návrat
do běžného života se bez bydlení ještě více snižují. Stát přitom dosud řeší
situaci pouze příspěvky na bydlení, ale situací osob, které na bydlení vůbec
nedosáhnou, se nezabývá. Odborníci i pracovníci neziskových organizací se proto
shodují, že Česká republika nutně potřebuje tzv. Koncepci sociálního bydlení a
především zákon o sociálním bydlení. Dnes vydaný poziční dokument shrnuje
argumenty, proč se situací zabývat a jak by stát ve spolupráci s obcemi mohl
situaci řešit," uvádí se v tiskové zprávě Platformy pro sociální bydlení.
Podle Jana Snopka z Platformy pro sociální bydlení v posledních letech
politický tlak na omezování výdajů na dávky na bydlení roste. Při seškrtání
doplatků by řada lidí z ubytoven mohla skončit na ulici, varuje platforma.
Snopek uvedl, že bydlení v Česku je pro mnohé lidi stále nedostupnější. Cizinci,
Romové či početné rodiny navíc čelí diskriminaci, majitelé jim nechtějí byty
pronajímat. Chudí se sestěhovávají do určitých lokalit, vznikají ghetta.
„Považujeme za velmi podstatné, aby se stát v tomto případě chopil
odpovědnosti a aby byly role a kompetence státu i obcí jasně nastaveny. Stát v
tuto chvíli řeší situaci podporou ubytování, nikoliv bydlení. Dočasné ubytování
není řešením problému, naopak sociální vyloučení pouze prohlubuje,“ vysvětluje
Štěpán Ripka východiska dokumentu.
Veřejný ochránce práv již téměř deset let požaduje po vládě ČR ve svých
doporučeních, aby vypracovala zákon sociálním bydlení. „Poziční dokument Systém
sociálního bydlení v ČR vnímám jako velmi dobré východisko pro koncepci bydlení
v České republice. Dlouhodobě se podporují střední a vyšší příjmové vrstvy.
Koncepce by měla vyrovnávat podporu vlastnického a nájemního bydlení. Je třeba
také přijmout zákon o sociálním bydlení, který definuje nároky a určí, kdo bude
povinen tyto nároky realizovat. Pokud hovoříme o sociálním bydlení, jedná se o
bydlení v bytech, ne ubytování na ubytovnách,“ uvádí veřejná ochránkyně práv
Anna Šabatová.
Podle odborníků z Platformy by role státu, obcí, neziskových organizací a
dalších subjektů měly být rozděleny tak, že stát definuje rámec sociálního
bydlení a financuje jej. Obce by měly být zodpovědné za zjišťování potřebnosti
sociálních bytů ve svém správním obvodu a garantovat jejich kapacity. Stát by
měl zajistit nutné finanční zdroje na pořízení bytů, provoz sociálního bydlení a
motivaci soukromých vlastníků k poskytnutí jejich bytů k využití pro účely
sociálního bydlení.
„Páteří řešení bezdomovectví a vyloučení z bydlení je zajištění dostatečného
počtu kvalitních, nesegregovaných a finančně dostupných bytů a také návazných
služeb, které budou domácnostem k dispozici podle jejich potřeb a preferencí,“
uzavírá Ripka.
Zákon o sociálním bydlení by měl podle plánů vlády platit od roku 2017.
Vzniknout by měl podle koncepce, která stanoví, kdo by měl mít na sociální byty
nárok, kdo by je financoval a zajišťoval. Původně měla být hotova do září.
Termín dokončení se ale odsunul na konec roku. Spory se vedou prý hlavně o to,
jestli sociální bydlení mají představovat i ubytovny či kdo má mít na sociální
byt nárok.
VIDEO
DOKUMENT
