"Plavkovou" reportáž TV Prima řeší Rada pro rozhlasové a televizní vysílání
Měly na sobě muslimky, které navštivily pražský Aquapalace, burkiny či muslimský venkovní úbor, tzv. abáju? To je jádro sporu, který se rozhořel po odvysílání večerní zprávy na TV Prima, která nyní čelí kritice kvůli podezření z neobjektivity.
Reportáž z 10. července strhla lavinu příspěvků na sociálních sítích a vyvolala řadu kontroverzí. Zpráva, jejíž součástí byla i inscenovaná scénka, v níž se reportér Karel Rychlý vydá do bazénu v mnišské kutně, aby tak “na vlastní kůži otestoval”, zda bude z bazénu napomenut a vykázán, vyvolala kromě mnoha polemik též ostrou kritiku ze stran některých deníků a portálů. Celá věc bude mít nyní dohru u Rady pro rozhlasové a televizní vysílání, která se jí momentálně zabývá.
„V současnosti evidujeme jednu stížnost týkající se dodržování pravidel objektivity a vyváženosti v inkriminované reportáži. Rada se bude podnětem zabývat v rámci svého letošního 13. zasedání ve dnech 8. – 9. srpna 2017,“ cituje portál INFO.CZ vedoucího Úřadu Rady pro rozhlasové a televizní vysílání Petra Bartoše.
Mezi hlavní výtky, které zaznívají na adresu inkriminované reportáže, patří jednak skutečnost, že televize vybrala z internetových reakcí pouze ty negativní, jednak pochyby o tom, zda je “bývalá muslimka” Pavlína Bitarová, již televize požádala o komentář, jakožto spolupracovnice známého islamofoba Martina Konvičky v daném sporu skutečně nestrannou osobou.
Jejímu tvrzení, že na sobě ženy měly oblečení, které je v prostředí veřejného bazénu hygienicky závadné, oponuje zástupce Aquapalace Tomáš Dufek, podle něhož měly ženy na sobě klasické “burkiny”, tedy muslimský koupací úbor z plavkoviny.
Televize doplnila reportáž komentářem mluvčí Krajské hygienické stanice Praha Dany Šalamounové a orientalisty Bronislava Ostřanského. Oba však pracovali s předpokladem, že se muslimky koupaly v oblečení na ven, neboli s tvrzením, které vyvrací zástupce aquaparku i tamní plavčíci.
Televize Prima čelila kritice pro nevyváženost zpravodajství už dříve, například kvůli chybné citaci iráckého uprchlíka, která měla vykreslit jeho image “nevděčníka” vůči české pohostinnosti. Případ si můžete připomenou zde.
