romea - logo
24. srpna 2019 (sobota)
svátek má Bartoloměj
Loading
rozšířené vyhledávaní

Plzní neotřásají žádné sociální problémy

Plzeň, 9.9.2014 10:53, (ROMEA)
Aktivisté v Plzni připravovali 24. 8. 2013 transparenty na protirasistickou demonstraci (FOTO: V Plzni nácky nechceme)
Aktivisté v Plzni připravovali 24. 8. 2013 transparenty na protirasistickou demonstraci (FOTO: V Plzni nácky nechceme)

Plzeň patří mezi ta česká města, která nemají výraznější starosti. Sociálně vyloučených lokalit a ubytoven ubývá, je zde relativně nízká nezaměstnanost, s narůstajícím počtem strážníků se postupně lepší i bezpečnost v ulicích. Město se také díky nově příchozím nevylidňuje, je tu přebytek bytů. Plzní zkrátka neotřásají žádné sociální problémy.přesto i zde se neonacisté a další rasisté pokoušejí demonstracemi strhnout k nenávisti vůči Romům místní obyvatele. Mnozí z nich se jim však zatím dosud vždy společně s aktivisty postavili (viz fotografie a odkazy pod článkem).

Romské asistentky městské policie

Podle radního pro bezpečnost Roberta Houdka (ODS) nejsou ve Plzni problémová ghetta. Z domů v Jateční a Resslově ulici město rozčlenilo problémové obyvatele do různých míst. O lokality s vyšší koncentrací Romů, oblast Plachého a Korandovy ulice,  se starají dvě romské asistentky městské policie.

"Obě mají místní znalost a z minulého působení také zkušenosti se sociální a terénní prací. Jedna z nich dlouhodobě pracovala v neziskové organizaci Ponton," uvedl vedoucí odboru bezpečnosti a prevence kriminality magistrátu Aleš Průša již v červenci, kdy obě ženy nastoupily. Město výběrové řízení vypsalo v květnu, přihlásilo se do něj osm uchazečů, před výběrovou komisi jich přišlo šest. Plzeň je prvním městem v kraji, které tyto asistentky má. Ženy jsou zařazeny pod městskou policii, nemají ale pravomoc strážníka.

V Plzni je problémový zejména takzvaný Plac neboli vnitroblok městských bytů v Plachého a Korandově ulici. Tam se do neobsazených bytů i na půdy a chodby domů stahují problémoví, často drogově závislí lidé. Policie před časem zesílila kontroly, město chtělo vybrat domovníka mezi tamními Romy, z toho ale sešlo.

Projekt prevence kriminality

Dotaci na projekt Asistent prevence kriminality, 245 000 korun, získala Plzeň od ministerstva vnitra, dalších 60 000 dá město ze svého. Ženy budou působit do konce tohoto roku, pokud se projekt osvědčí, požádá město o státní podporu i pro příští rok. Ministerstvo projekt realizuje od roku 2009, aktuálně ve 48 městech ČR, v nichž pracuje 148 asistentů.

Podle manažerky projektu prevence kriminality Andrey Gregorové přispěl projekt ke zlepšení bezpečnostní situace i k postupným změnám postojů majoritní části společnosti k příslušníkům romské menšiny. "V sociálně vyloučených lokalitách dochází ke zklidnění problémových situací a zlepšení komunikace mezi obyvateli a samosprávou, potažmo poskytovateli různých sociálních služeb," uvedla.

Z Plzně také téměř vymizely problémové ubytovny. Ještě před čtyřmi lety byly například v Křimicích a Malesicích, ale nyní jsou prázdné. Sociální byty Plzeň nepotřebuje, bytů je dost, řekl ekonomický náměstek primátora Martin Zrzavecký (ČSSD)

Počet strážníků roste

"Dnes máme kolem 300 strážníků, o šestinu více než před pěti lety," uvedl radního Houdek. Podle něj se hlavně před třemi lety posílilo širší centrum města, kde je navíc 20 policistů pohybujících se po městě.

Bezdomovci podle Houdka nepůsobí v Plzni výrazné problémy. "Esteticky vadí, někdy obtěžují lidi, aby jim dali dvě koruny. Nepoužívají ale násilí," uvedl.

Asi 400 bezdomovců

Počet bezdomovců v Plzni se za poslední čtyři roky zvýšil ze 180 na zhruba 400. "Pokud je tvrdá zima, jsou azylové domy plné, letos tomu tak nebylo," řekla vedoucí odboru sociálních služeb radnice Alena Hynková. Charita nevyčerpala ani korunu z 50 000 korun, které měla na ubytování lidí v komerčních zařízeních. Azylový dům ve Wenzigově ulici má kapacitu 46 lůžek, spolu s teplými židlemi nabízí 85 míst. Dalších deset lůžek pro ženy je v domu Naděje.

"Nepočítá se s výstavbou nocleháren nebo ubytoven pro bezdomovce. Více se začínáme starat o lidi bez domova nad 55 let, kteří jsou nejvíce ohroženi na životě a zdraví," řekla Hynková. Zatím je jich asi 70, ale přibývá jich. Město si pochvaluje terénní pracovníky charity a počítá s pomocí státu.

Senioři

Pro seniory má Plzeň 11 domovů, z nichž čtyři vznikly od roku 2010. V příštích letech se soustředí na domovy se zvláštním režimem, například pro starší lidi s Alzheimerovou chorobou, a na pečovatelskou a terénní ošetřovatelskou službu, která dojíždí za lidmi domů. Klasické seniorské domy už se v EU příliš nestaví.

Město poskytuje kvalitní sociální služby, dává na ně čtyři roky stejně. "Ale za čtyři roky máme více o 12 až 15 služeb, které potřebujeme, a peněz nepřibylo," uvedla Hynková. Podle Zrzaveckého vydá Plzeň po čtyřech letech úspor už příští rok do sociální oblasti výrazně více peněz, protože lidí závislých na sociálním systému přibývá.

Nízká nezaměstnanost

Plzeň si v letech 2010 až 2013 držela velmi nízkou nezaměstnanost. Ze 77 okresů se trvale pohybovala na konci první nebo na začátku druhé desítky nejlepších. V prosinci 2010 byl podíl nezaměstnaných 5,7 procenta a o čtyři roky později o 0,4 procentního bodu vyšší. Do města nepřišel za čtyři roky větší investor, který by dal práci stovkám lidí, z města naopak neodešla žádná velká firma.

Počty pracovníků ze třetích zemí mimo EU za čtyři roky výrazně klesly, což bylo dáno ekonomickou krizí. K loňskému 31. prosinci jich bylo v Plzni 258, třetina oproti konci roku 2010. V letech 2009 a 2010 také klesaly počty zaměstnanců ze zemí EU, od loňska už se číslo mírně zvyšuje podle zakázek. Ke konci loňského roku jich v Plzni pracovalo 8136, hlavně Slováků, ale také Rumuni, Bulhaři a Poláci. Koncem roku 2010 jich bylo 6700. Jde zejména o pozice, na nichž Češi pracovat nechtějí, protože jde o fyzicky i psychicky náročnější zaměstnání na směny a za nižší mzdy.

V prosinci 2010 bylo v Plzni téměř 8 000 uchazečů o práci, koncem loňského roku o 400 méně. Město trvale nabízí největší počet volných míst v kraji a také v ČR je v tomto ukazateli silné. Loni v prosinci nabízel úřad práce 880 míst, o 110 více než v roce 2010. Nejhůře zaměstnatelní jsou ženy po mateřské, lidé nad 50 let a absolventi obecných oborů bez praxe, zejména středoškoláci.

"Z větších podniků má problémy pouze Pilsen Steel, ale pořád se drží," řekl ekonomický náměstek primátora Martin Zrzavecký (ČSSD). Ve městě chtělo investovat několik zajímavých investorů. "Kvůli nízké nezaměstnanosti i vyčerpaným pozemkům na rozvoj se přesunuli na Tachovsko," uvedl.

Lidé se do Plzně více stahují

Počet obyvatel Plzně se podle statistik ČSÚ od roku 2010 snížil o téměř 800 na 168 034 lidí. Počet zemřelých byl každý rok vyšší než narozených, ale migrací město posílilo o 660 obyvatel. Saldo migrace se do roku 2011 propadalo, ale poslední roky je kladné. Podle statistiků je to dáno tím, že se lidé do Plzně více stěhují.

"Držíme si kvalitní a široké služby, například MHD, sociální služby, volnočasové a sportovní aktivity," řekl Zrzavecký. Výhodou jsou pracovní místa, Západočeská univerzita a nové kapacity vědy a výzkumu.

Podle Zrzaveckého se v posledních dvou letech trochu mění trend minulého desetiletí a lidé z vesnic se stěhují zpět do měst. V Plzni je přebytek bytů a developeři už zvažují, zda se jim vyplatí jít do nových projektů, dodal.

Přečteno: 833x
 

Nepřehlédněte:

Kam dál:

Štítky:  

Plzeň, sociální bydlení, Sociální vyloučení, Nezaměstnanost



HLAVNÍ ZPRÁVY

David Tišer (FOTO: Petr Zewlakk Vrabec)

Letošní titul jednoho ze tří maršálů Prague Pride získal romský aktivista David Tišer

8.8.2019 16:13
Prahou v sobotu projde karnevalový průvod hrdosti gayů, leseb, bisexuálů a translidí (LGBT) Prague Pride Parade. Takzvaný duhový pochod se v metropoli uskuteční podeváté. Od loňska průvod vede trojice maršálů či maršálek. Toto ocenění získávají lidé, kteří významným způsobem přispívají k prosazování rovných práv LGBT lidí a rozvoji LGBT komunit. Letos titul získal David Tišer, romský LGBT aktivista a ředitel společnosti ARA ART pořádající výstavy romských umělců či představení formou tzv. divadla utlačovaných. Dalším maršálem bude herec Jiří Hromada, který léta stál v čele gay hnutí v Česku a přispěl k prosazení zákona o registrovaném partnerství. Maršálkou se pak poslankyně ANO Karla Šlechtová.
 celý článek

Zástupci Muzea romské kultury převzali 3. dubna 2018  od firmy Agpi vepřín v Letech na Písecku. (FOTO: ČTK)

Muzeum romské kultury se ohradilo proti Filipovým výrokům. Výkup vepřína v Letech označil za zločin

8.8.2019 14:13
Za znepokojivé považuje výroky předsedy KSČM Vojtěcha Filipa dávající do souvislosti rostoucí ceny vepřového masa se zrušeným vepřínem v Letech u Písku, u kterého býval romský koncentrační tábor, Muzeum romské kultury. Filip na twitteru uvedl, že vláda vedená Bohuslavem Sobotkou (ČSSD) vykoupila vysoce efektivní podnik v Letech za půl miliardy korun a uzavřela ho bez náhrady a snížila tak produkci českého vepřového pod 30 procent spotřeby, a označil to za zločin.
 celý článek

Demonstrace několika asi 70 Romů z Česka, Slovenska i dalších zemí upozornila 8. července 2019 před budovu Evropského parlamentu v Bruselu na trvající diskriminaci a potíže romské menšiny v zemích Evropské unie. (FOTO: ČTK)

Tomáš Ščuka: Silné a slabé stránky bruselské demonstrace Romů

7.8.2019 13:33
Dne 8. 7. 2019 proběhla v Bruselu plánovaná demonstrace Romů žijících v Evropě. Hlavním organizátorem akce byl Štefan Pongo (český Rom žijící ve Velké Británii). Ten již dříve přišel s on-line fotokampaní Romů na sociálních sítích reagující na stereotypizující výroky prezidenta Miloše Zemana na adresu Romů, který na podzim 2018 několikrát veřejně o Romech prohlásil, že valná většina z nich nepracuje a pobírá sociální dávky.
 celý článek

Další články z rubriky







..
romea - logo