Zpravodajský server Romea.cz. Vše o Romech na jednom místě

Zpravodajský server Romea.cz. Vše o Romech na jednom místě

Plzní neotřásají žádné sociální problémy

09. září 2014
Čtení na 5 minut

Plzeň patří mezi ta česká města, která nemají výraznější starosti.
Sociálně vyloučených lokalit a ubytoven ubývá, je zde relativně nízká
nezaměstnanost, s narůstajícím počtem strážníků se postupně lepší i bezpečnost v
ulicích. Město se také díky nově příchozím nevylidňuje, je tu přebytek bytů.
Plzní zkrátka neotřásají žádné sociální problémy.přesto i zde se neonacisté a další rasisté pokoušejí demonstracemi strhnout k nenávisti vůči Romům místní obyvatele. Mnozí z nich se jim však zatím dosud vždy společně s aktivisty postavili (viz fotografie a odkazy pod článkem).

Romské asistentky městské policie

Podle radního pro bezpečnost Roberta Houdka (ODS) nejsou ve Plzni problémová
ghetta. Z domů v Jateční a Resslově ulici město rozčlenilo problémové obyvatele
do různých míst. O lokality s vyšší koncentrací Romů, oblast Plachého a
Korandovy ulice,  se starají dvě romské asistentky městské policie.

"Obě mají místní znalost a z minulého působení také zkušenosti se sociální a
terénní prací. Jedna z nich dlouhodobě pracovala v neziskové organizaci Ponton,"
uvedl vedoucí odboru bezpečnosti a prevence kriminality magistrátu Aleš Průša
již v červenci, kdy obě ženy nastoupily. Město výběrové řízení vypsalo v květnu,
přihlásilo se do něj osm uchazečů, před výběrovou komisi jich přišlo šest. Plzeň
je prvním městem v kraji, které tyto asistentky má. Ženy jsou zařazeny pod
městskou policii, nemají ale pravomoc strážníka.

V Plzni je problémový zejména takzvaný Plac neboli vnitroblok městských bytů
v Plachého a Korandově ulici. Tam se do neobsazených bytů i na půdy a chodby
domů stahují problémoví, často drogově závislí lidé. Policie před časem zesílila
kontroly, město chtělo vybrat domovníka mezi tamními Romy, z toho ale sešlo.

Projekt prevence kriminality

Dotaci na projekt Asistent prevence kriminality, 245 000 korun, získala Plzeň
od ministerstva vnitra, dalších 60 000 dá město ze svého. Ženy budou působit do
konce tohoto roku, pokud se projekt osvědčí, požádá město o státní podporu i pro
příští rok. Ministerstvo projekt realizuje od roku 2009, aktuálně ve 48 městech
ČR, v nichž pracuje 148 asistentů.

Podle manažerky projektu prevence kriminality Andrey Gregorové přispěl projekt
ke zlepšení bezpečnostní situace i k postupným změnám postojů majoritní části
společnosti k příslušníkům romské menšiny. "V sociálně vyloučených lokalitách
dochází ke zklidnění problémových situací a zlepšení komunikace mezi obyvateli a
samosprávou, potažmo poskytovateli různých sociálních služeb," uvedla.

Z Plzně také téměř vymizely problémové ubytovny. Ještě před čtyřmi lety byly
například v Křimicích a Malesicích, ale nyní jsou prázdné. Sociální byty Plzeň
nepotřebuje, bytů je dost, řekl ekonomický náměstek primátora Martin Zrzavecký
(ČSSD)

Počet strážníků roste

"Dnes máme kolem 300 strážníků, o šestinu více než před pěti lety," uvedl
radního Houdek. Podle něj se hlavně před třemi lety posílilo širší centrum
města, kde je navíc 20 policistů pohybujících se po městě.

Bezdomovci podle Houdka nepůsobí v Plzni výrazné problémy. "Esteticky vadí,
někdy obtěžují lidi, aby jim dali dvě koruny. Nepoužívají ale násilí," uvedl.

Asi 400 bezdomovců

Počet bezdomovců v Plzni se za poslední čtyři roky zvýšil ze 180 na zhruba
400. "Pokud je tvrdá zima, jsou azylové domy plné, letos tomu tak nebylo," řekla
vedoucí odboru sociálních služeb radnice Alena Hynková. Charita nevyčerpala ani
korunu z 50 000 korun, které měla na ubytování lidí v komerčních zařízeních.
Azylový dům ve Wenzigově ulici má kapacitu 46 lůžek, spolu s teplými židlemi
nabízí 85 míst. Dalších deset lůžek pro ženy je v domu Naděje.

"Nepočítá se s výstavbou nocleháren nebo ubytoven pro bezdomovce. Více se
začínáme starat o lidi bez domova nad 55 let, kteří jsou nejvíce ohroženi na
životě a zdraví," řekla Hynková. Zatím je jich asi 70, ale přibývá jich. Město
si pochvaluje terénní pracovníky charity a počítá s pomocí státu.

Senioři

Pro seniory má Plzeň 11 domovů, z nichž čtyři vznikly od roku 2010. V
příštích letech se soustředí na domovy se zvláštním režimem, například pro
starší lidi s Alzheimerovou chorobou, a na pečovatelskou a terénní
ošetřovatelskou službu, která dojíždí za lidmi domů. Klasické seniorské domy už
se v EU příliš nestaví.

Město poskytuje kvalitní sociální služby, dává na ně čtyři roky stejně. "Ale
za čtyři roky máme více o 12 až 15 služeb, které potřebujeme, a peněz
nepřibylo," uvedla Hynková. Podle Zrzaveckého vydá Plzeň po čtyřech letech úspor
už příští rok do sociální oblasti výrazně více peněz, protože lidí závislých na
sociálním systému přibývá.

Nízká nezaměstnanost

Plzeň si v letech 2010 až 2013 držela velmi nízkou nezaměstnanost. Ze 77
okresů se trvale pohybovala na konci první nebo na začátku druhé desítky
nejlepších. V prosinci 2010 byl podíl nezaměstnaných 5,7 procenta a o čtyři roky
později o 0,4 procentního bodu vyšší. Do města nepřišel za čtyři roky větší
investor, který by dal práci stovkám lidí, z města naopak neodešla žádná velká
firma.

Počty pracovníků ze třetích zemí mimo EU za čtyři roky výrazně klesly, což
bylo dáno ekonomickou krizí. K loňskému 31. prosinci jich bylo v Plzni 258,
třetina oproti konci roku 2010. V letech 2009 a 2010 také klesaly počty
zaměstnanců ze zemí EU, od loňska už se číslo mírně zvyšuje podle zakázek. Ke
konci loňského roku jich v Plzni pracovalo 8136, hlavně Slováků, ale také
Rumuni, Bulhaři a Poláci. Koncem roku 2010 jich bylo 6700. Jde zejména o pozice,
na nichž Češi pracovat nechtějí, protože jde o fyzicky i psychicky náročnější
zaměstnání na směny a za nižší mzdy.

V prosinci 2010 bylo v Plzni téměř 8 000 uchazečů o práci, koncem loňského
roku o 400 méně. Město trvale nabízí největší počet volných míst v kraji a také
v ČR je v tomto ukazateli silné. Loni v prosinci nabízel úřad práce 880 míst, o
110 více než v roce 2010. Nejhůře zaměstnatelní jsou ženy po mateřské, lidé nad
50 let a absolventi obecných oborů bez praxe, zejména středoškoláci.

"Z větších podniků má problémy pouze Pilsen Steel, ale pořád se drží," řekl
ekonomický náměstek primátora Martin Zrzavecký (ČSSD). Ve městě chtělo
investovat několik zajímavých investorů. "Kvůli nízké nezaměstnanosti i
vyčerpaným pozemkům na rozvoj se přesunuli na Tachovsko," uvedl.

Lidé se do Plzně více stahují

Počet obyvatel Plzně se podle statistik ČSÚ od roku 2010 snížil o téměř 800
na 168 034 lidí. Počet zemřelých byl každý rok vyšší než narozených, ale migrací
město posílilo o 660 obyvatel. Saldo migrace se do roku 2011 propadalo, ale
poslední roky je kladné. Podle statistiků je to dáno tím, že se lidé do Plzně
více stěhují.

"Držíme si kvalitní a široké služby, například MHD, sociální služby,
volnočasové a sportovní aktivity," řekl Zrzavecký. Výhodou jsou pracovní místa,
Západočeská univerzita a nové kapacity vědy a výzkumu.

Podle Zrzaveckého se v posledních dvou letech trochu mění trend minulého
desetiletí a lidé z vesnic se stěhují zpět do měst. V Plzni je přebytek bytů a
developeři už zvažují, zda se jim vyplatí jít do nových projektů, dodal.

Pomozte nám šířit pravdivé zpravodajsví o Romech
Teď populární icon