Podle výzkumu si většina bezdomovců umí sociální byt udržet. Odborníci prosazují model "nejdřív bydlení"
Valná většina lidí bez domova, kteří získali záhy byt, si ho dokázala udržet
a odrazit se ode dna. Úspěšnost v různých místech Evropy dosahovala víc než 80
procent, někde činila až 97 procent. Ukázal to evropský výzkum, který se zaměřil
na model pomoci "nejdřív bydlení". Výsledky v Praze na konferenci o sociálním
bydlení představil koordinátor výzkumu Busch-Geertsema.
Podle vládní koncepce prevence bezdomovectví je v ČR kolem 30 000 lidí bez
přístřeší. Zhruba 100 000 osob ztráta bydlení hrozí, a to kvůli nízkým příjmům
či dluhům. Nejohroženější skupinou jsou osamělé seniorky a senioři, početné
rodiny, domácnosti nezaměstnaných i samoživitelek a samoživitelů. Česká
republika zákon o sociálním bydlení nemá, Sobotkova vláda ho chystá. Podle plánu
by norma mohla začít platit na konci roku 2016.
Platforma pro sociální bydlení a další experti prosazují právě model "nejdřív
bydlení". Lidé v tísni by podle nich měli běžné bydlení získat co nejdřív, k
tomu by dostali podporu sociálních pracovníků a služeb. Některé země využívají
jinou metodu. Člověk se na samostatné bydlení připravuje a postupně se k němu
propracuje. Podle Štěpána Ripky z Platformy pro sociální bydlení se ale mnozí
potřební k bytu nedostanou a dlouhodobě zůstávají v azylových domech a
ubytovnách.
Na model "nejdřív bydlení" se zaměřil evropský projekt, který trval od června
2011 do července 2013. Autoři zkoumali pět programů sociálního bydlení v
Amsterodamu, Glasgowě, Budapešti, Kodani a Lisabonu pro lidi závislé na alkoholu
a drogách či s psychickými potížemi, kteří skončili na ulici. Sledovali téměř
200 osob. V Amsterodamu si dokázalo byt po jeho získání dlouhodobě udržet 97
procent lidí bez domova. V Kodani se díky bydlení ode dna odrazilo 94 procent
lidí, v Glasgowě 93 procent a v Lisabonu 79 procent.
"Plavat se člověk naučí lépe ve vodě, než když se plácá na suchu. Když má
smlouvu na byt a bydlení, dokáže to. Když to zvládli lidé se závislostmi,
ostatní lidé v tísni to dokážou ještě lépe. Nepotřebují mezistupně, ale byt a
podporu služeb," řekl Busch-Geertsema. Podle něj výsledky ukázaly, že budovat
přechodné bydlení či vícestupňový model přípravy není příliš smysluplné. Vysoké
jsou i náklady. "Dát rovnou byt není v konečném důsledku dražší," uvedl
koordinátor.
Podle něj by přístup k sociálnímu bydlení měli mít všechny skupiny
potřebných, tedy rodiny, samoživitelé a samoživitelky, přistěhovalci či
příslušníci menšin.
„V České republice narůstá počet lidí, kteří jsou nuceni hledat alternativy ke standardnímu bydlení a ocitají se v bytové nouzi, mezi nimi ne zcela zanedbatelná část Romů, ale stále častěji také senioři, matky samoživitelky, rodiny s jedním příjmem. Ti všichni se ocitají v zoufalé situaci a stát by měl mít připravený model, jak lidem z tohoto neutěšeného stavu pomoci a vrátit je, pokud možno, do života, nenechávat na okraji společnosti ve vyloučených lokalitách, čímž vznikají jen další a další problémy a propast mezi nimi a zbytkem společnosti,“ řekl Jiří Dienstbier, ministr pro lidská práva, rovné příležitosti a legislativu.
Podle premiérova šéfporadce Vladimíra Špidly by se do zákona o sociálním
bydlení měla metoda "nejdřív bydlení" promítnout. Zapojit by se měl stát, obce i
soukromí vlastníci domů a bytů. Například v Británii či Belgii funguje agentura,
která pronajímá od soukromníka byty, do nich pak umístí potřebné. Majitelé mají
nájem zajištěný od agentury, popsal Špidla. Podle jeho názoru by se měl nájem v
sociálním bydlení regulovat, v zákoně by měla být i prevence bezdomovectví.
„Cílem konference bylo propojit nejnovější výsledky akademického výzkumu efektivního řešení bezdomovectví a přístupu Romů k bydlení s klíčovými partnery z veřejné správy, kteří mají na starosti přípravu politik sociálního bydlení a sociálního začleňování. Rádi bychom, aby obecné politiky bydlení do budoucna nevylučovaly Romy z přístupu k bydlení. Výsledky konference budeme dále prosazovat v pracovních skupinách při přípravě Koncepce sociálního bydlení a Zákona o sociálním bydlení. Definice cílové skupiny sociálního bydlení nesmí předem vylučovat nikoho, kdo se ocitne v bytové nouzi a není schopen sám si pomoci,“ uvedl Štěpán Ripka, organizátor konference z Platformy pro sociální bydlení.
