romea - logo
25. dubna 2019 (čtvrtek)
svátek má Marek
Loading
rozšířené vyhledávaní

Policie obvinila aktivistu Jana Šinágla z popírání genocidia

Praha, 11.7.2012 17:40, (ROMEA)
Jan Šinágl provokuje na komunistické demonstraci.
Jan Šinágl provokuje na komunistické demonstraci.

Policisté začali stíhat známého aktivistu Jana Šinágla. Obvinili jej z trestného činu popírání, schvalování a ospravedlňování genocidia. Policisté uvádějí, že obviněný na svých webových stránkách zveřejnil dva články, v nichž „hrubým způsobem zpochybňoval zločiny nacistů, spáchané proti českému národu na území Protektorátu Čechy a Morava v období po nástupu Reinharda Heydricha do funkce zastupujícího říšského protektora v roce 1941 a v době následující po atentátu na Reinharda Heydricha“.

Šinágl, který je členem předsednictva Sudetoněmeckého krajanského sdružení v Čechách, na Moravě a ve Slezsku, podle policie zpochybňoval nacistické zločiny ve dvou článcích, které zveřejnil. Vinu odmítá. V případě odsouzení mu hrozí až tříleté vězení.

Šinágl loni na svých stránkách zveřejnil texty "Tisková zpráva: MS Praha versus Sudetoněmecké sdružení v České republice" a "7 dní ..... a sbohem Sudety". Podle usnesení o zahájení trestního stíhání v nich "hrubým způsobem zpochybňoval zločiny nacistů spáchané proti českému národu na území Protektorátu Čechy a Morava v období od nástupu Reinharda Heydricha do funkce zastupujícího říšského protektora v roce 1941 a v době následující po atentátu na Reinharda Heydricha".

Šinágl v článcích například uvedl, že se atentát uskutečnil proti vůli domácího odboje nebo že se v Praze našly až stovky, ne-li tisíce udavačů atentátníků. Dále tvrdí, že počet obětí Heydrichovy vlády je jen zlomkem obětí poválečné genocidy a se způsobem, jak v 50. letech vládli komunisté, se nedá vůbec srovnat. Policisté pak Šináglovi vyčítají také tvrzení, že při nacistickém masakru v Lidicích bylo usmrceno 172 lidí - pouze mužů a v době války, přestože je podle nich doloženo, že celkový počet obětí je 340.

Šinágl podle usnesení na policii uvedl, že v textech jsou i citace jiných autorů, případně odkazy na dokumenty na internetu. Počet obětí lidického masakru se pak vztahuje na konkrétní událost a určitý časový úsek. Šinágl tvrdí, že prý chtěl pouze upozornit i na jiné zločiny a bezpráví - o obětech zločinů, jejichž pachateli byli Češi, se podle Šinágla mnoho nemluví a často se bagatelizují. Řekl, že "neměl v úmyslu vyvolat mezi čtenáři zmíněných článků sympatie k fašistickému hnutí, k politice nacistického Německa, či sympatie k jeho představitelům".

Šinágl v březnu letošního roku zveřejnil například svůj rozhovor s jedním z předních pravicových extremistů Patrikem Vondrákem, v němž mu pomáhá legitimizovat jeho postoje a názory. Před lety demonstrovali před německým velvyslanectvím neonacisté a další popírači holocaustu, kteří přišli podpořit popírače holocaustu Ernsta Zündela, který byl v Německu zatčen. Vypískat je přišlo mnoho osobností, včetně dvou devadesátiletých žen, které přežily nacistické koncentráky. Šinágl tehdy stál na straně neonacistů - půjčil si od nich megafon a vynadal demokratům, že nejsou demokrati, protože ruší neonacistické projevy.

Za Šinágla se v poslední jeho kauze postavil v Lidových novinách politolog Bohumil Doležal. Podle něj Šinágl v textech nijak nepopírá zločiny německého nacismu a policisté ho začali stíhat kvůli nekonformním názorům. "Obvinění pana Šinágla je pokus o pravý opak svobodné diskuse," uvedl Doležal.

Trestní oznámení na Šinágla podal bývalý poslanec federálního shromáždění Bohuslav Hubálek, zpěvačka Helena Vondráčková a její manžel Martin Michal.

Ukázky z jednoho ze Šináglových článků:

„Je málo známo, že po atentátu na Heydricha (jenž se uskutečnil proti vůli domácího odboje) se vzedmula vlnu celonárodního odporu. Atentátníci měli v očích průměrného Čecha podobný obraz jako dnes bratři Mašínové, tedy jako ten, kdo neodpovědně narušil pohodlnou kolaboraci a stavěl před nás obtížná a nepohodlná morální dilemata. Udavačů se tehdy v Praze našly stovky, ne-li tisíce, a dvoumilionová odměna za pomoc při vypátrání vrahů byla nakonec rozdělena na tolik dílů, že k zamaskování této skutečnosti bylo třeba vymyslet „hlavního“ zrádce Karla Čurdu.

Heydrich to s Čechy uměl. Hned při nástupu do funkce zrušil nerovnost v potravinových přídělech a i dalšími opatřeními si dokázal získat srdce průměrného, trochu zbabělého a velmi konformního Čecha, který pochopil, že pokud bude svědomitě pracovat pro Říši, Říše se o něj postará a nebude mu nic chybět: naopak pokud bude dělat potíže, čeká ho zlý osud. Heydrich si byl svou politikou jist, dokonce natolik, že si dovolil cestovat po Protektorátu v otevřeném automobilu a bez ochranky, což by bylo kdekoli jinde v okupované Evropě nemyslitelné. Protektorát byl zkrátka takovým malým rájem na zemi. Heydrichova politika fungovala, a to je problém, kteří s ním dodnes Češi mají. A ostatně, úplně objektivně, porovnáme-li zastupujícího protektora s těmi hlavami státu, které přišly po něm, musíme fairově uznat, že Heydrich mezi nimi rozhodně nevychází jako ten nejhorší. Počet obětí jeho vlády je jen zlomkem obětí poválečné genocidy a se způsobem, jak v 50. letech vládli komunisté, se nedá vůbec srovnat. Táži se, neměl by být také Heydrich vyznamenán zákonem o zásluhách, anebo neměla by se minimálně v místě atentátu pořádat pietní shromáždění přinejmenším stejně početná, jaké se letos sešlo u hrobu zločince a masového vraha Klementa Gottwalda?“

Redakce
Přečteno: 2739x
 

Kam dál:

Štítky:  

Extremismus, Holocaust



HLAVNÍ ZPRÁVY

V noci z 18. na 19. dubna 2009 vhodili čtyři neonacisté Ivo Müller, Václav Cojocaru, David Vaculík a Jaromír Lukeš zápalné láhve do rodinného domu ve Vítkově na Opavsku, kde bydlela romská rodina. Při následném požáru byli zraněni tři lidé, mezi nimi tehdy dvouletá Natálka, které utrpěla popáleniny na 80 procentech těla. Neonacisty soud odsoudil k dvacetiletým resp. dvacetidvouletým trestům odnětí svobody. (Koláž: Romea.cz)

Žhářský útok ve Vítkově, k němuž došlo před deseti lety, potrestaly soudy vysokými tresty

16.4.2019 11:03
Před deseti lety, v noci z 18. na 19. dubna 2009, zaútočila zápalnými láhvemi skupinka sympatizantů extrémní pravice na dům číslo 58 ve Vítkově na Opavsku obývaný romskou rodinou. Následkem požáru byla vážně popálena tehdy dvouletá Natálka. Zranění utrpěla i její matka a otec.
 celý článek

Kumar Vishwanathan (FOTO: Daniela Kantorová)

Kumar Vishwanathan: Žhářský útok ve Vítkově odstartoval úpadek extremistů

16.4.2019 10:50

Žhářský útok na romskou rodinu ve Vítkově před deseti lety, při kterém tehdy dvouletá Natálka utrpěla rozsáhlé popáleniny, odstartoval postupný úpadek pravicového extremismu v regionu. Myslí si to ostravský aktivista Kumar Vishwanathan, který se dlouhodobě věnuje romské menšině. Podle něj tehdy společnost vyslala signál, že takové zločiny nestrpí. Za zapálení domu se spící rodinou poslal soud čtyři neonacisty do vězení na 20 až 22 let.

 celý článek

Jednání Rady vlády pro záležitosti romské menšiny (FOTO: Úřad vlády ČR)

Občanští členové "romské rady" vyzvali v souvislosti s posledními incidenty mezi Romy a Čechy premiéra Babiše a ministra Hamáčka k jednání

16.4.2019 9:00
Občanští členové Rady vlády pro záležitosti romské menšiny vyzvali premiéra a ministra vnitra k jednání v návaznosti na násilné incidenty mezi Romy a Čechy v Lipníku nad Bečvou a Dvorcích na Bruntálsku.
 celý článek

Další články z rubriky







..
romea - logo