Policie v Česku přijme 1000 policistů. Zvýšení počtu tabulkových míst dnes
schválila vláda. Na základní službu má jít 628 lidí, posílí hlídky a ochranu
hranic. Policisté pro boj s kyberkriminalitou, terorismem, extremismem nebo
finanční kriminalitou získají 152 nových služebních míst. Opatření má podle
ministra vnitra Jana Hamáčka (ČSSD) zajistit, že Česko zůstane šestou
nejbezpečnější zemí na světě. Policejní sbor má zhruba 40.000 lidí, což odpovídá
přibližně 380 policistům na 100.000 obyvatel.
Hamáček po jednání vlády novinářům řekl, že se budou posilovat pořádkové
jednotky, dopravní policie, specializované útvary, jako je letecká služba,
případně útvary pro boj s kyberkriminalitou a extremismem. Ministerstvo financí
bude podle něj peníze na platy nových policistů uvolňovat postupně podle toho,
jak budou nastupovat do služby.
Podle dohody vlády s odbory se od ledna 2019 zvýší platové tarify policistů a
hasičů o dvě procenta. Zvýšit se mají i odměny a příplatky. Aktuální průměrný
hrubý měsíční příjem policisty je 42.191 korun. Po zvýšení bude plat 45.566
korun.
Policejní sbor má 40.152 lidí. Kybernetickou kriminalitou se v celé republice
zabývá zhruba 300 policistů. V Národní centrále proti organizovanému zločinu je
tabulkových míst pro experty na kyberkriminalitu 175. Policie počítá do budoucna
se zvýšením jejich počtu o polovinu. Ačkoli kriminalita v Česku loni meziročně
klesla o 7,3 procenta zhruba na 202.000 trestných činů, v kyberkriminalitě –
tedy zločinech spojených s počítači a internetem – činů přibývá. Loni podle
České televize stoupl počet vyšetřovaných kyberzločinů z 5344 v roce 2016 na
5654.
Nejvyšší státní zástupce Pavel Zeman před časem uvedl, že by se počet expertů
na kybernetickou bezpečnost mohl zvýšit výrazněji. Pětistovka odborníků je podle
něj minimum. Problémem ale podle Zemana je, že stát může počítačovým expertům
nabídnout jen několikanásobně nižší výdělek než soukromé firmy.
Podle statistik Interpolu z roku 2016 se síla policie v evropských zemích
různí, obecně však platí, že na severu kontinentu připadá na obyvatele výrazně
méně policistů než na jihu. Ve středoevropském prostoru je potom výjimečné
pětimilionové Slovensko, kde podle tamního ministerstva vnitra mají přibližně
22.000 policistů, tedy zhruba 440 na 100.000 obyvatel. Slovenská média v
minulosti informovala, že v přepočtu na obyvatele se Slovensko řadí v Evropě k
zemím s nejvyšším počtem policistů. Bývalý slovenský ministr vnitra Robert
Kaliňák ale zmiňované srovnání zpochybňoval s odůvodněním, že v některých zemích
nejsou členové některých bezpečnostních složek oficiálně zahrnuti pod policejní
sbor.
Nejpočetnější policejní sbor ve střední Evropě má Německo. V zemi, kde žije
kolem 83 milionů obyvatel, bylo na konci loňského roku zhruba 275.000 policistů,
a to jak v rámci spolkové policie, tak v jednotlivých německých zemích. V
přepočtu na obyvatele je však země v regionu spíš podprůměrná, když na 100.000
obyvatel v roce 2016 připadalo jen kolem 300 strážců zákona.
V Rakousku připadalo podle údajů z roku 2016 na 100.000 obyvatel 326
policistů, což znamenalo zhruba 28.000 strážců zákona celkem. Podobnou sílu v
přepočtu na počet obyvatel měla policie také ve Francii.
Na severu Evropy je naopak policie personálně slabší. V Dánsku připadalo na
100.000 obyvatel 236 policistů, ve Finsku 200, a ve Švédsku dokonce jen 194. Ze
středoevropských zemí se tomuto trendu blížilo Polsko, kde bylo 260 strážců
zákona na 100.000 obyvatel.
