Policie rozjíždí výzkum, který hledá vztah mezi nezaměstnaností, chudobou a kriminalitou

Policie rozjíždí unikátní výzkum, který poprvé hledá vztah mezi kriminalitou
a chudobou. Mezi rizikovými regiony jižní Moravy je i Brno a Znojemsko. V
jihomoravské metropoli jsou na tom pak nejhůře ulice Cejl a Francouzská.

Informuje o tom iDnes.cz.

Porovnáním čísel nezaměstnanosti, příjemců sociálních dávek a počtu trestných
činů vzniká mapa rizikovosti okresů. Vysoké příčky na tomto žebříčku obsadilo
Brno, Znojemsko, ale i Hodonínsko.

"Chudoba plodí frustraci. Kolem chudých lidí se neustále motají perspektivy,
na které nemohou dosáhnout. Pak bývají schopni si je opatřit jinou cestou,"
vysvětlil podstatu průzkumu brněnský psycholog Jiří Brančík.

Studie sčítala několik parametrů do výsledného indexu. Ten sestával z počtu
nezaměstnaných na deset tisíc obyvatel okresu, počtu příjemců sociálních dávek a
množství kriminality na určitý počet obyvatel.

Tabulce rizik podle očekávání vévodí severní Čechy a Ostravsko. Brno však s
desátou příčkou porazilo i Prahu, která se mezi patnáctku nejnáchylnějších
regionů nedostala. Zřejmě proto, že v Brně je o něco vyšší nezaměstnanost.

Moravská metropole ale dominuje právě ve srovnání indexu kriminality. V míře
kriminality na určitý počet obyvatel dopadla na špici žebříčku hůř již jen
Ostrava. "Ve velkých městech bývá zákonitě větší kriminalita. Platí tu
uvolněnější pocit osobní svobody. Na vsi si lidé vidí do talíře, Brno je
anonymní. To vede k pocitu, že se tu člověk může schovat," míní psycholog.

To potvrzuje i brněnský policejní ředitel Martin Kotlan. Nejpalčivější
problém tu policisté spatřují v sociálně vyloučené lokalitě ulic Bratislavská,
Francouzská a Cejl. "Lze tu pozorovat vazbu mezi typy kriminality a postavením,
ve kterém člověk je. Odhadujeme, že 95 procent drobných kapesních krádeží
páchají obyvatelé této lokality. Ale ne přímo v ní, to je častý omyl," popsal
Kotlan.

Podle něho souvisí problém brněnského Bronxu hodně se zaměstnaností. "Dnes
nám tam vyrůstá už druhá generace dětí, které nikdy neviděly svoje rodiče
pracovat," dodal Kotlan.

Podle ředitelky Muzea romské kultury Jany Horváthové potřebuje brněnská
vyloučená lokalita více pozornosti. "Chce to více terénních pracovníků, kteří by
s rodinami odborně pracovali. Problém je i v tom, že děti ze segregované
lokality chodí do jedné školy. Tak si nesou dál s sebou sociální handicap,"
popsala Horváthová.

Bronx
Tento název zlidověl pro problematické části měst. Původně je to jeden z pěti
obvodů amerického města New York. Bronx se proslavil hlavně v 60. letech
minulého století jako nejbrutálnější část města, kde kvetl obchod s drogami a
přepadení byly na denním pořádku. Dodnes je to jedna z nejchudších částí New
Yorku. Čtvrť je také známá jako domov hip hopu a breakdance.