V poslední zprávě o extremismu se píše i o prezidentu Miloši Zemanovi. Spojil se s populisty

V posledním čtvrtletí roku 2015 bylo zaznamenáno celkem 112 akcí pořádaných politicky motivovanými extremistickými subjekty, anebo s účastí sympatizantů různých extremistických hnutí. V rámci krajní pravice bylo zaznamenáno celkem 44 akcí, což představuje mírný nárůst oproti předchozím obdobím. Krajní levice a zejména anarchistické hnutí uspořádaly celkem 41 akcí. V rámci populistických a dalších subjektů bylo zaznamenáno celkem 27 akcí. Uvádí to souhrnná situační zpráva Ministerstva vnitra  o extremismu za 4. čtvrtletí roku 2015.

Extremisté v Česku loni podle ministerstva vnitra uspořádali 323 akcí, což bylo o 44 víc než v roce 2014. Hlavním tématem byla migrace, na němž chtěli získat nové stoupence zástupci krajní pravice a populistů. Počet extremistických trestných činů naopak loni meziročně mírně klesl o 26 na 175.

Levicoví extremisté loni podle údajů z čtvrtletních zpráv o extremismu uspořádali 144 akcí, pravicoví extremisté 119 a populisté 60. Projevy na demonstracích se podle vnitra po celý rok příliš neměnily. "Hlavní mobilizační téma tvořila ve všech případech tzv. migrační vlna, která je v rámci krajní pravice i populistických subjektů vnímána jako příležitost pro získání stoupenců," uvedlo ministerstvo vnitra ve zprávě za poslední čtvrtletí loňského roku. U krajní pravice se prý také stále častěji objevovala více či méně početná podpora a propagace politiky Ruska a prezidenta Vladimira Putina.

Populisty podpořil prezident Miloš Zeman

"Ve sledovaném období byly nadále výrazně aktivní populistické protiislámské a protimigrační subjekty a iniciativy, které ve velké míře konkurují pravicově-extremistickým subjektům. Jedním z nejvýznamnějších uskupení je Blok proti Islámu, který spolupracuje s Úsvitem – Národní koalicí," píše vnitro ve zprávě a zmiňuje i prezidenta ČR Miloše Zemana.

"Subjekty, které dlouhodobě vystupují nejen proti migraci, ale i proti islámu v Evropě, podpořily a významně se podílely na organizaci demonstrace na pražském Albertově dne 17. listopadu, v rámci které vystoupil i prezident Miloš Zeman. Demonstrace se zúčastnilo zhruba 2000 osob a asi 100 odpůrců," uvádí se ve zprávě.

Vnitro dále upozorňuje, že mezi účastníky demonstrace na Albertově se v hojném počtu vyskytli mj. i členové paramilitantního uskupení Českoslovenští vojáci v záloze („dále jen ČsVZ“), kteří přišli vyjádřit podporu M. Zemanovi. Zástupci ČsVZ se následně zúčastnili i demonstrace Národní demokracie, kde vyzvali k zakládání oddílů domobran a vyjádřili ochotu se podílet na „metodickém vedení“.

Podle vnitra právě extremistická Národní demokracie atakuje na krajní pravici stagnující Dělnickou strany sociální spravedlnosti. "Národní demokraté, jakožto relativně nový subjekt tuzemské mimoparlamentní scény, sázeli na to, že jejich vazby na extremistickou scénu nejsou širší veřejnosti dosud příliš známé," stojí v aktuální zprávě o extremismu. U krajní pravice také podle vnitra stagnuje neonacistický proud, zároveň se tato část politického spektra posouvá blíže k populistům. Tento směr představuje právě Národní demokracie.

Na krajně levicové scéně podle vnitra dominuje anarchistické hnutí, které se naopak zaměřovalo na dobrovolnickou činnost, sbírky na pomoc uprchlíkům a protesty proti jejich odpůrcům.

Policistům se loni podle zprávy vnitra podařilo vyřešit 114 ze 175 extremistických případů. Nejčastějším trestným činem byla ve 100 případech podpora a propagace hnutí směřujících k potlačení práv a svobod člověka. Na trestných činech se podílelo 154 pachatelů.

Nejčastěji museli detektivové řešit extremistickou kriminalitu v Moravskoslezském kraji (26), Praze (24) a Středočeském kraji (20). Nejméně práce naopak měli kriminalisté v Pardubickém kraji, na Vysočině či v Karlovarském, Libereckém a Plzeňském kraji. V těchto regionech se za loňský rok stalo od žádného do sedmi případů.

DOKUMENT