romea - logo
19. listopadu 2019 (úterý)
svátek má Alžběta
Loading
rozšířené vyhledávaní

Post Bellum udělilo Cenu Paměti národa osmi osobnostem

Praha, 13.12.2012 10:39, (ROMEA)
Ilsa Maierová a Markéta Nováková
Ilsa Maierová a Markéta Nováková

Cenu Paměti národa v rámci slavnostního večera v pražském Národním divadle obdrželo osm osobností - bývalí političtí vězni komunistického režimu i ženy, které přežily holokaust. Jsou mezi nimi například odbojář Leopold Färber a disident František Stárek. Ocenění uděluje už třetím rokem sdružení Post Bellum lidem, jejichž osud by se neměl zapomenout. Ceremoniál v režii Matěje Formana se letos symbolicky nesl v atmosféře železničního nádraží, které připomíná setkání i míjení.

K oceněným patří tři ženy - Eva Roubíčková, Markéta Nováková a Ilsa Maierová, jejichž životní příběhy jsou úzce spojeny. Všechny prošly Terezínem; Nováková a Maierová byly navíc vězněny také v Osvětimi. Roubíčková napsala v Terezíně deník, který je svědectvím o běžném životě v táboře z pohledu mladé dívky.

Cenu obdržel válečný veterán a bývalý politický vězeň, volyňský Čech Josef Holec. Sloužil v Rudé armádě i wehrmachtu, po válce byl odsouzen za protistátní jednání a strávil téměř dva roky v jáchymovských dolech.

Také protinacistický a protikomunistický odbojář Leopold Färber byl pro své přesvědčení odsouzen na osm let komunistického žaláře. S bratry Josefem a Františkem Markovými založili protikomunistickou odbojovou skupinu, při jedné z ilegálních akcí mu výbušniny poškodily sluch a zrak.

Někdejší politický vězeň František Zahrádka byl agentem chodcem, jako skaut převedl po únoru 1948 přes státní hranice jedenáct lidí. Se spisovatelem a pozdějším politickým vězněm Karlem Peckou vydával protirežimní letáky a časopis Za pravdu. Zahrádka byl však zajat a mučen Státní bezpečností. Prokurátor mu nejprve coby hlavní postavě odbojové skupiny udělil trest smrti, poté byl ale v roce 1949 odsouzen vzhledem k nízkému věku na dvacet let žaláře.

Bývalá politická vězeňkyně Helena Šidáková získala cenu za to, že ani přes nelidské mučení neprozradila svého manžela, s nímž a novorozeným synem chtěla utéct za svobodou. Odsoudili ji na 12 let vězení. Po šesti letech se dostala ven díky amnestii pro matky s dětmi. Zdeňka Šidáka StB chytila a dostal doživotí, ze žaláře se vrátil za 14 let.

Post Bellum dnes ocenilo také disidenta a bývalého politického vězně Františka Stárka, který byl známou osobností českého undergroundu 70 a 80. let. Vydával samizdatovou kulturní revue Vokno, podepsal Chartu 77 a od počátku 70. let organizoval nezávislé kulturní akce. Po sametové revoluci nastoupil ke kontrarozvědce, kde pracoval až do roku 2007. V současnosti se věnuje badatelskému projektu o dějinách československého undergroundu.
Přečteno: 548x
 

Kam dál:

Štítky:  

Holocaust, Komunismus, Ocenění, Osobnosti, Nacismus



HLAVNÍ ZPRÁVY

Listopad 1989

Monika Duždová: Neuměla bych už žít v nesvobodě a na vše jen kývat hlavou

15.11.2019 20:52
Měla jsem jednadvacet let, tři malé děti a byla jsem už vdaná, když se v listopadu osmdesátém devátém začaly dít věci, kterým jsem v prvních chvílích nerozuměla. Ale podporovala jsem studenty v tom, že chtějí školy pro všechny a domáhají se svých práv a snad jsem v těch chvílích chtěla být s nimi na náměstích. Zvlášť, když televize odvysílala první sestřih událostí ze 16. listopadu, kdy studenti bratislavských vysokých škol k výročí studentstva pochodovali ulicemi Bratislavy až po tehdejší ministerstvo školství, kde před televizními kamerami přednesli své oprávněné požadavky a volali po dialogu, po svobodě, po školství pro všechny a prohlašovali, že nechtějí „reaktory“. O pár dní později už jsme mohli vidět v televizi i živé vstupy a mimořádná vysílání z demonstrací v Praze i ve velkých městech.
 celý článek

Plakát Kotlebových fašistů. Zdroj: Facebook

Dva Kotlebovci vyvěsili plakát s nápisem: „Zatočíme s asociály a politickými zloději: Pošleme je do pracovních táborů!“

14.11.2019 15:02
Slovenskou Lidovou stranu Naše Slovensko (ĽSNS) fašisty Mariana Kotleby opět prošetřuje policie. Dva extremisté z této strany zveřejnili na sociální síti plakát připomínající koncentrační tábor, podpořený nenávistným heslem.
 celý článek

Další články z rubriky







..
romea - logo